ČSÚ: „Ajťáků“ není tolik, jak se zdá. Nadprůměrné platy mají jen někteří z nich

Ač by se mohlo zdát, že „ajťákem“ je dnes každý druhý, ICT odborníků není zase až tolik. Nadprůměrné platy mají jen někteří z nich. Vyplývá to z analýzy Českého statistického úřadu. V roce 2017 bylo v ČR necelých 186 tisíc lidí, kteří se profesně věnují informačním a komunikačním technologiím. To je ,jen“ 3,6 % ze všech zaměstnaných. Tato hodnota je na průměru EU. Nejvíce jich pak najdeme ve Finsku a Švédsku (6,6 % a 6,3 %). Ve věku 50 a více let byla necelá pětina (18 %) ICT odborníků. Nejvíce jich bylo ve věku 30 až 39 let (37 %).

Mezi ICT odborníky je mnohem více mužů než žen. Devět z deseti ICT odborníků (90 %) jsou muži. Podíl žen zaměstnaných v tomto oboru  je v Česku jeden z nejnižších v EU. Mezi studenty a absolventy ICT je podíl mužů ještě vyšší, téměř 95 %. I v tomto progresivním oboru stále přetrvává v ČR tradiční nerovnost platů mezi muži a ženami. Zatímco ženy v ČR celkově pobíraly v roce 2017 91 % mediánu mezd mužů, mezi ICT odborníky je tato nerovnost ještě větší. ICT odborníci brali v roce 2017 44 165 Kč, ovšem ICT odbornice dostaly „pouze“ 37 068 Kč měsíčně, což představuje 84 % platu mužů. Ve státním sektoru jsou rozdíly nižší. V platové sféře dosahuje výdělek ICT odbornic 95 % platu mužů. Pozitivní zpráva je to ale jen napůl. Vzhledem k celkově nižším platům ICT odborníků v platové sféře muži pobírali o 11 175 Kč a ženy o 5 886 Kč nižší plat než jejich kolegové a kolegyně ve sféře soukromé.

Pohlaví není jediný faktor, který výrazně ovlivňuje výši platu ICT odborníků. Velký vliv má například i kraj nebo odvětví, v jakém daný odborník pracuje. Nejvíce si vydělají ICT odborníci pracující v oblasti peněžnictví a pojišťovnictví. Medián jejich mezd v roce 2017 byl 58 636 Kč, což je 136 % mediánu mezd ICT odborníků celkem a 218 % mediánu mezd v ČR. V krajích jsou platy ICT odborníků relativně vyrovnané, vyčnívá nepřekvapivě pouze Praha, kde byl v roce 2017 medián jejich mezd 50 208 Kč (117 % mediánu mezd ICT odborníků celkem a 187 % mediánu mezd v ČR).

V rámci České republiky je největší koncentrace „ajťáků“ v Praze (46 tisíc), kde také tvoří největší podíl na zaměstnaných (6,8 %). Dále v Jihomoravském a Středočeském kraji (26 tisíc, 24 tisíc osob), a také kraji Moravskoslezském, kde jejich počet roste v posledních dvou letech nejrychleji. Zatímco v roce 2015 zde bylo 15 tisíc ICT odborníků, v roce 2017 to bylo už 22 tisíc.

ICT odborníci nepracují jen ve firmách zaměřených na informační a komunikační činnost, i když v takových jich je nejvíce (51 %, 95 tisíc). Mnoho ICT odborníků najdeme také v průmyslu a stavebnictví (24 %, 45 tisíc). Vlastní ICT odborníky zaměstnávají především velké firmy s 250 a více zaměstnanci (81 % z nich oproti 10 % firem s 10 – 49 zaměstnanci v roce 2017). Odborníci se zde starají hlavně o údržbu ICT a podporu kancelářského softwaru. Malé firmy tyto úkony častěji outsourcují nebo je vůbec neřeší. Na druhou stranu vývoj firemních informačních systémů, webových stránek a aplikací outsourcuje i většina velkých firem (69 %).

Nedostatek ICT odborníků

Problém obsadit ICT pozice mají všechny firmy, nehledě na jejich velikost. Celých 67 % z firem zaměstnávajících ICT odborníky pro ně mělo v roce 2016 další volné pozice, které bylo těžké obsadit. Mezi malými firmami do 49 zaměstnanců byl tento podíl dokonce vyšší než u velkých firem nad 250 zaměstnanců (73 % vs. 68 %). Poptávka po ICT odbornících se navíc rok od roku zvyšuje. Za poslední dva roky stoupl podíl firem, které měly problémy takové místo obsadit, o 8 procentních bodů.

Stávající situaci na trhu práce pravděpodobně výrazně nezmění ani posily čerstvých absolventů a studentů ICT oborů vysokých škol. Popularita těchto oborů je v čase více méně stabilní. Podíl jejich studentů a absolventů na celkovém počtu všech studentů VŠ se za posledních 5 let nijak výrazně nezměnil (aktuálně 5,4 % vs. 5,2 % v roce 2012 u absolventů a 6,7 % vs. 6,6 % u studentů). Ale vzhledem k tomu, že na VŠ nyní studují a absolvují početně slabší ročníky, tak i přes stabilní procentuální zastoupení celkový počet studentů a absolventů ICT oborů klesá. Konkrétně v roce 2017 studovalo ICT obory na VŠ necelých 20 tisíc studentů, což je o 5 tisíc méně než v roce 2012 a počet absolventů pokles za posledních 5 let téměř o 1 tisíc, z necelých 5 tisíc na necelé 4 tisíce.

Co se ale v čase zvyšuje, je podíl studentů ICT oborů s cizím státním občanstvím. Zatímco v roce 2012 představovali 15 % všech studentů ICT oborů, v roce 2017 to bylo již 24 %. Obdobná situace je v případě absolventů, kde bylo těch s cizím státním občanstvím v roce 2012 12 % a v roce 2017 už 20 %. Jedná se o relativně vysoká čísla nejen z hlediska vývoje v čase, ale i v porovnání s podílem zahraničních studentů a absolventů v ČR celkem. Mezi studenty jich bylo nehledě na obor 15 %, mezi absolventy pak 11 %.

Mzdy ICT specialistů a techniků

Vzhledem k nedostatku odborníků na trhu práce i ve školách firmám výrazně neusnadní obsazování volných pozic ani nadprůměrné platy ICT specialistů a techniků. Medián jejich měsíčních mezd byl v roce 2017 43 081 Kč, což představuje 160 % mediánů mezd všech zaměstnanců v ČR. ICT specialisté jsou pak na tom s 48 874 Kč výrazně lépe než ICT technici s 34 452 Kč. Některé skupiny specialistů mají ale mzdu ještě výrazně vyšší. U systémových analytiků, vývojářů softwaru či specialistů na bezpečnost byl v roce 2017 medián mezd téměř 2x vyšší, než jaký byl mezi všemi zaměstnanci v ČR (53 763 Kč, 52 400 Kč a 52 511 Kč vs. 26 843 Kč).

Mzdy v ČR v posledních letech pozvolna rostou. V roce 2017 byl medián mezd v ČR vyšší oproti roku 2015 o 13 procentních bodů, což představuje přes 3 000 Kč. Mzdy ICT specialistů a techniků rostou také, ovšem procentuálně o něco méně, než mzdy v ČR celkem (o 11 procentních bodů, tj. více než 4 000 Kč mezi roky 2015 a 2017). Platy ICT specialistů a techniků ve státním sektoru rostly i díky plošnému zvýšení platů více, než platy ICT specialistů a techniků v soukromém sektoru (o 10 % ve mzdové sféře a o 13 % v platové sféře mezi roky 2015 a 2017). Státní platy však stále mají co dohánět. Medián platů ICT specialistů a techniků ve státní sféře byl v roce 2017 o více než 10 000 Kč nižší než medián mezd ICT specialistů a techniků v soukromé sféře (33 531 Kč vs. 44 213 Kč). Z celorepublikového pohledu je přitom situace opačná a medián platů je vyšší než medián mezd, i když rozdíl není tak výrazný (3 802 Kč v roce 2017).

 

ICT odborníci v ČR ‒ základní ukazatele; 2015‒2017

  2015 2016 2017
ICT odborníci celkem 173,9 185,3 185,6
podle pohlaví      
muži 157,3 167,8 167,8
ženy 16,6 17,5 17,8
podle věku      
20‒29 let 37,3 38,3 38,0
30‒39 let 63,4 68,1 70,4
40‒49 let 44,5 45,1 44,0
50 let a více 28,6 33,5 33,1
podle nejvyššího dokončeného vzdělání      
terciární celkem 97,7 103,9 105,5
doktorské a magisterské 76,3 82,3 81,9
bakalářské a vyšší odborné 21,4 21,7 23,6
střední s maturitou 68,4 70,6 69,3
ostatní (nižší) 7,8 10,8 10,8
podle postavení v zaměstnání       
OSVČ, podnikatelé 31,7 35,6 35,9
Zaměstnanci 142,2 149,7 149,6
podle převažující ekonomické činnosti jejich zaměstnavatele (sekce klasifikace CZ-NACE)  
Průmysl a stavebnictví (CZ-NACE: B-F) 41,3 46,4 45,4
Informační a komunikační činnosti (CZ-NACE: J) 86,3 94,3 95,1
Peněžnictví a pojišťovnictví (CZ-NACE: K) 6,6 5,0 5,3
Profesní, vědecké a technické činnosti (CZ-NACE: M) 6,7 6,7 6,5
Veřejná správa, Vzdělávání a Zdravotnictví (CZ-NACE: O-Q) 12,7 13,2 13,1
Ostatní činnosti 20,3 19,7 20,3
podle kraje bydliště      
Praha 46,8 47,2 46,4
Středočeský kraj 24,4 22,0 24,2
Jihočeský kraj 7,1 7,4 7,6
Plzeňský kraj 7,4 8,6 8,5
Karlovarský kraj 2,4 2,2 1,0
Ústecký kraj 9,3 9,7 7,8
Liberecký kraj 6,1 6,5 7,4
Královéhradecký kraj 6,8 7,0 6,4
Pardubický kraj 7,9 8,2 8,7
Kraj Vysočina 4,8 4,4 4,1
Jihomoravský kraj 24,7 28,6 25,9
Olomoucký kraj 5,5 8,7 6,8
Zlínský kraj 6,1 6,5 8,5
Moravskoslezský kraj 14,7 18,1 22,3

Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS)

 

Mzdy ICT specialistů v ČR celkem

  2014 2015 2016
Celkem (CZ ISCO 25) 49 259 51 319 53 241
  muži  50 206 52 296 54 325
  ženy 42 381 43 701 45 369
podle sféry působení      
  mzdová sféra 50 558 52 643 54 391
  platová sféra 32 006 33 607 35 422
podle věkových skupin      
  do 24 let 27 669 28 393 30 237
  25-34 let 45 124 47 296 48 582
  35-44 let 56 903 58 751 60 624
  45-54 let 50 431 52 543 55 882
  55 let a více 45 441 46 338 49 522
podle dokončeného vzdělání      
  doktorské a magisterské 54 387 56 172 58 831
  vyšší odborné a bakalářské 43 611 46 238 48 644
  střední s maturitou 43 324 44 930 47 751

Pozn.: Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč
Zdroj: ČSÚ, Strukturální mzdová statistika zaměstnanců

 

Mzdy ICT specialistů v ČR podle jejich profesí

  2014 2015 2016
Celkem (CZ ISCO 25) 49 259 51 319 53 241
ve vybraných profesích (klasifikace ISCO)      
  Systémoví analytici (2511) 54 708 56 843 58 868
  Vývojáři softwaru (2512) 53 722 55 216 58 049
  Programátoři IT aplikací (2514) 47 140 49 620 51 210
  Návrháři a správci databází (2521) 44 868 47 001 49 319
  Systémoví admin. a správci sítí (2522)  43 118 45 306 47 432
  Spec. v oblasti bezpečnosti dat (2524) 58 068 58 789 61 073
ve vybraných odvětvích (sekce klasifikace CZ NACE)      
  Zpracovatelský průmysl (C) 43 760 45 769 46 246
  Obchod (G) 40 631 40 868 41 938
  Informační a komunikační činnosti (J) 54 238 56 457 57 786
  Peněžnictví a pojišťovnictví (K) 59 932 61 962 64 436
  Veřejná správa (O) 33 055 34 929 36 657
  Vzdělávání (P) 35 442 35 763 37 421
  Zdravotní a sociální péče (Q) 35 237 36 649 37 713

Pozn.: Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč
Zdroj: ČSÚ, Strukturální mzdová statistika zaměstnanců

 

ICT odborníci celkem, podíl na celkové zaměstnanosti, 2017

   Celkem  Muži  Ženy
Finsko 6,8% 10,6% 3,1%
Švédsko 6,6% 10,5% 3,0%
Estonsko 5,6% 9,2% 2,4%
Velká Británie 5,1% 8,2% 2,0%
Lucembursko 5,0% 8,2% 1,4%
Nizozemsko 5,0% 8,1% 1,8%
Belgie 4,6% 7,1% 1,8%
Dánsko 4,4% 6,9% 1,9%
Irsko 4,4% 6,7% 2,0%
Rakousko 4,4% 7,2% 1,5%
Malta 4,3% 6,4% 1,2%
Německo 3,8% 6,0% 1,4%
Slovinsko 3,8% 6,0% 1,3%
EU28 celkem 3,7% 5,8% 1,4%
Francie 3,7% 5,8% 1,5%
Česko 3,6% 5,9% 0,8%
Maďarsko 3,6% 6,0% 0,7%
Chorvatsko 3,3% 5,4% 1,0%
Španělsko 2,9% 4,6% 1,0%
Polsko 2,8% 4,4% 0,9%
Slovensko 2,8% 4,4% 0,9%
Litva 2,7% 4,3% 1,4%
Itálie 2,6% 3,9% 1,0%
Bulharsko 2,3% 3,2% 1,3%
Kypr 2,3% 3,9% 0,7%
Lotyšsko 2,3% 3,8% 1,0%
Portugalsko 2,2% 3,9% 0,7%
Rumunsko 2,1% 2,9% 1,3%
Řecko 1,6% 2,5% 0,4%

Zdroj: Eurostat

 

Viz více informací o ICT odbornících a metodiku této statistiky naleznete na stránkách ČSÚ.

 

Zdroj: Český statistický úřad