ČSÚ: „Ajťáků“ není tolik, jak se zdá. Nadprůměrné platy mají jen někteří z nich
Ač by se mohlo zdát, že „ajťákem“ je dnes každý druhý, ICT odborníků není zase až tolik. Nadprůměrné platy mají jen někteří z nich. Vyplývá to z analýzy Českého statistického úřadu. V roce 2017 bylo v ČR necelých 186 tisíc lidí, kteří se profesně věnují informačním a komunikačním technologiím. To je ,jen“ 3,6 % ze všech zaměstnaných. Tato hodnota je na průměru EU. Nejvíce jich pak najdeme ve Finsku a Švédsku (6,6 % a 6,3 %). Ve věku 50 a více let byla necelá pětina (18 %) ICT odborníků. Nejvíce jich bylo ve věku 30 až 39 let (37 %).
Mezi ICT odborníky je mnohem více mužů než žen. Devět z deseti ICT odborníků (90 %) jsou muži. Podíl žen zaměstnaných v tomto oboru je v Česku jeden z nejnižších v EU. Mezi studenty a absolventy ICT je podíl mužů ještě vyšší, téměř 95 %. I v tomto progresivním oboru stále přetrvává v ČR tradiční nerovnost platů mezi muži a ženami. Zatímco ženy v ČR celkově pobíraly v roce 2017 91 % mediánu mezd mužů, mezi ICT odborníky je tato nerovnost ještě větší. ICT odborníci brali v roce 2017 44 165 Kč, ovšem ICT odbornice dostaly „pouze“ 37 068 Kč měsíčně, což představuje 84 % platu mužů. Ve státním sektoru jsou rozdíly nižší. V platové sféře dosahuje výdělek ICT odbornic 95 % platu mužů. Pozitivní zpráva je to ale jen napůl. Vzhledem k celkově nižším platům ICT odborníků v platové sféře muži pobírali o 11 175 Kč a ženy o 5 886 Kč nižší plat než jejich kolegové a kolegyně ve sféře soukromé.
Pohlaví není jediný faktor, který výrazně ovlivňuje výši platu ICT odborníků. Velký vliv má například i kraj nebo odvětví, v jakém daný odborník pracuje. Nejvíce si vydělají ICT odborníci pracující v oblasti peněžnictví a pojišťovnictví. Medián jejich mezd v roce 2017 byl 58 636 Kč, což je 136 % mediánu mezd ICT odborníků celkem a 218 % mediánu mezd v ČR. V krajích jsou platy ICT odborníků relativně vyrovnané, vyčnívá nepřekvapivě pouze Praha, kde byl v roce 2017 medián jejich mezd 50 208 Kč (117 % mediánu mezd ICT odborníků celkem a 187 % mediánu mezd v ČR).
V rámci České republiky je největší koncentrace „ajťáků“ v Praze (46 tisíc), kde také tvoří největší podíl na zaměstnaných (6,8 %). Dále v Jihomoravském a Středočeském kraji (26 tisíc, 24 tisíc osob), a také kraji Moravskoslezském, kde jejich počet roste v posledních dvou letech nejrychleji. Zatímco v roce 2015 zde bylo 15 tisíc ICT odborníků, v roce 2017 to bylo už 22 tisíc.
ICT odborníci nepracují jen ve firmách zaměřených na informační a komunikační činnost, i když v takových jich je nejvíce (51 %, 95 tisíc). Mnoho ICT odborníků najdeme také v průmyslu a stavebnictví (24 %, 45 tisíc). Vlastní ICT odborníky zaměstnávají především velké firmy s 250 a více zaměstnanci (81 % z nich oproti 10 % firem s 10 – 49 zaměstnanci v roce 2017). Odborníci se zde starají hlavně o údržbu ICT a podporu kancelářského softwaru. Malé firmy tyto úkony častěji outsourcují nebo je vůbec neřeší. Na druhou stranu vývoj firemních informačních systémů, webových stránek a aplikací outsourcuje i většina velkých firem (69 %).
Nedostatek ICT odborníků
Problém obsadit ICT pozice mají všechny firmy, nehledě na jejich velikost. Celých 67 % z firem zaměstnávajících ICT odborníky pro ně mělo v roce 2016 další volné pozice, které bylo těžké obsadit. Mezi malými firmami do 49 zaměstnanců byl tento podíl dokonce vyšší než u velkých firem nad 250 zaměstnanců (73 % vs. 68 %). Poptávka po ICT odbornících se navíc rok od roku zvyšuje. Za poslední dva roky stoupl podíl firem, které měly problémy takové místo obsadit, o 8 procentních bodů.
Stávající situaci na trhu práce pravděpodobně výrazně nezmění ani posily čerstvých absolventů a studentů ICT oborů vysokých škol. Popularita těchto oborů je v čase více méně stabilní. Podíl jejich studentů a absolventů na celkovém počtu všech studentů VŠ se za posledních 5 let nijak výrazně nezměnil (aktuálně 5,4 % vs. 5,2 % v roce 2012 u absolventů a 6,7 % vs. 6,6 % u studentů). Ale vzhledem k tomu, že na VŠ nyní studují a absolvují početně slabší ročníky, tak i přes stabilní procentuální zastoupení celkový počet studentů a absolventů ICT oborů klesá. Konkrétně v roce 2017 studovalo ICT obory na VŠ necelých 20 tisíc studentů, což je o 5 tisíc méně než v roce 2012 a počet absolventů pokles za posledních 5 let téměř o 1 tisíc, z necelých 5 tisíc na necelé 4 tisíce.
Co se ale v čase zvyšuje, je podíl studentů ICT oborů s cizím státním občanstvím. Zatímco v roce 2012 představovali 15 % všech studentů ICT oborů, v roce 2017 to bylo již 24 %. Obdobná situace je v případě absolventů, kde bylo těch s cizím státním občanstvím v roce 2012 12 % a v roce 2017 už 20 %. Jedná se o relativně vysoká čísla nejen z hlediska vývoje v čase, ale i v porovnání s podílem zahraničních studentů a absolventů v ČR celkem. Mezi studenty jich bylo nehledě na obor 15 %, mezi absolventy pak 11 %.
Mzdy ICT specialistů a techniků
Vzhledem k nedostatku odborníků na trhu práce i ve školách firmám výrazně neusnadní obsazování volných pozic ani nadprůměrné platy ICT specialistů a techniků. Medián jejich měsíčních mezd byl v roce 2017 43 081 Kč, což představuje 160 % mediánů mezd všech zaměstnanců v ČR. ICT specialisté jsou pak na tom s 48 874 Kč výrazně lépe než ICT technici s 34 452 Kč. Některé skupiny specialistů mají ale mzdu ještě výrazně vyšší. U systémových analytiků, vývojářů softwaru či specialistů na bezpečnost byl v roce 2017 medián mezd téměř 2x vyšší, než jaký byl mezi všemi zaměstnanci v ČR (53 763 Kč, 52 400 Kč a 52 511 Kč vs. 26 843 Kč).
Mzdy v ČR v posledních letech pozvolna rostou. V roce 2017 byl medián mezd v ČR vyšší oproti roku 2015 o 13 procentních bodů, což představuje přes 3 000 Kč. Mzdy ICT specialistů a techniků rostou také, ovšem procentuálně o něco méně, než mzdy v ČR celkem (o 11 procentních bodů, tj. více než 4 000 Kč mezi roky 2015 a 2017). Platy ICT specialistů a techniků ve státním sektoru rostly i díky plošnému zvýšení platů více, než platy ICT specialistů a techniků v soukromém sektoru (o 10 % ve mzdové sféře a o 13 % v platové sféře mezi roky 2015 a 2017). Státní platy však stále mají co dohánět. Medián platů ICT specialistů a techniků ve státní sféře byl v roce 2017 o více než 10 000 Kč nižší než medián mezd ICT specialistů a techniků v soukromé sféře (33 531 Kč vs. 44 213 Kč). Z celorepublikového pohledu je přitom situace opačná a medián platů je vyšší než medián mezd, i když rozdíl není tak výrazný (3 802 Kč v roce 2017).
ICT odborníci v ČR ‒ základní ukazatele; 2015‒2017
| 2015 | 2016 | 2017 | |
| ICT odborníci celkem | 173,9 | 185,3 | 185,6 |
| podle pohlaví | |||
| muži | 157,3 | 167,8 | 167,8 |
| ženy | 16,6 | 17,5 | 17,8 |
| podle věku | |||
| 20‒29 let | 37,3 | 38,3 | 38,0 |
| 30‒39 let | 63,4 | 68,1 | 70,4 |
| 40‒49 let | 44,5 | 45,1 | 44,0 |
| 50 let a více | 28,6 | 33,5 | 33,1 |
| podle nejvyššího dokončeného vzdělání | |||
| terciární celkem | 97,7 | 103,9 | 105,5 |
| doktorské a magisterské | 76,3 | 82,3 | 81,9 |
| bakalářské a vyšší odborné | 21,4 | 21,7 | 23,6 |
| střední s maturitou | 68,4 | 70,6 | 69,3 |
| ostatní (nižší) | 7,8 | 10,8 | 10,8 |
| podle postavení v zaměstnání | |||
| OSVČ, podnikatelé | 31,7 | 35,6 | 35,9 |
| Zaměstnanci | 142,2 | 149,7 | 149,6 |
| podle převažující ekonomické činnosti jejich zaměstnavatele (sekce klasifikace CZ-NACE) | |||
| Průmysl a stavebnictví (CZ-NACE: B-F) | 41,3 | 46,4 | 45,4 |
| Informační a komunikační činnosti (CZ-NACE: J) | 86,3 | 94,3 | 95,1 |
| Peněžnictví a pojišťovnictví (CZ-NACE: K) | 6,6 | 5,0 | 5,3 |
| Profesní, vědecké a technické činnosti (CZ-NACE: M) | 6,7 | 6,7 | 6,5 |
| Veřejná správa, Vzdělávání a Zdravotnictví (CZ-NACE: O-Q) | 12,7 | 13,2 | 13,1 |
| Ostatní činnosti | 20,3 | 19,7 | 20,3 |
| podle kraje bydliště | |||
| Praha | 46,8 | 47,2 | 46,4 |
| Středočeský kraj | 24,4 | 22,0 | 24,2 |
| Jihočeský kraj | 7,1 | 7,4 | 7,6 |
| Plzeňský kraj | 7,4 | 8,6 | 8,5 |
| Karlovarský kraj | 2,4 | 2,2 | 1,0 |
| Ústecký kraj | 9,3 | 9,7 | 7,8 |
| Liberecký kraj | 6,1 | 6,5 | 7,4 |
| Královéhradecký kraj | 6,8 | 7,0 | 6,4 |
| Pardubický kraj | 7,9 | 8,2 | 8,7 |
| Kraj Vysočina | 4,8 | 4,4 | 4,1 |
| Jihomoravský kraj | 24,7 | 28,6 | 25,9 |
| Olomoucký kraj | 5,5 | 8,7 | 6,8 |
| Zlínský kraj | 6,1 | 6,5 | 8,5 |
| Moravskoslezský kraj | 14,7 | 18,1 | 22,3 |
Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS)
Mzdy ICT specialistů v ČR celkem
| 2014 | 2015 | 2016 | |
| Celkem (CZ ISCO 25) | 49 259 | 51 319 | 53 241 |
| muži | 50 206 | 52 296 | 54 325 |
| ženy | 42 381 | 43 701 | 45 369 |
| podle sféry působení | |||
| mzdová sféra | 50 558 | 52 643 | 54 391 |
| platová sféra | 32 006 | 33 607 | 35 422 |
| podle věkových skupin | |||
| do 24 let | 27 669 | 28 393 | 30 237 |
| 25-34 let | 45 124 | 47 296 | 48 582 |
| 35-44 let | 56 903 | 58 751 | 60 624 |
| 45-54 let | 50 431 | 52 543 | 55 882 |
| 55 let a více | 45 441 | 46 338 | 49 522 |
| podle dokončeného vzdělání | |||
| doktorské a magisterské | 54 387 | 56 172 | 58 831 |
| vyšší odborné a bakalářské | 43 611 | 46 238 | 48 644 |
| střední s maturitou | 43 324 | 44 930 | 47 751 |
Pozn.: Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč
Zdroj: ČSÚ, Strukturální mzdová statistika zaměstnanců
Mzdy ICT specialistů v ČR podle jejich profesí
| 2014 | 2015 | 2016 | |
| Celkem (CZ ISCO 25) | 49 259 | 51 319 | 53 241 |
| ve vybraných profesích (klasifikace ISCO) | |||
| Systémoví analytici (2511) | 54 708 | 56 843 | 58 868 |
| Vývojáři softwaru (2512) | 53 722 | 55 216 | 58 049 |
| Programátoři IT aplikací (2514) | 47 140 | 49 620 | 51 210 |
| Návrháři a správci databází (2521) | 44 868 | 47 001 | 49 319 |
| Systémoví admin. a správci sítí (2522) | 43 118 | 45 306 | 47 432 |
| Spec. v oblasti bezpečnosti dat (2524) | 58 068 | 58 789 | 61 073 |
| ve vybraných odvětvích (sekce klasifikace CZ NACE) | |||
| Zpracovatelský průmysl (C) | 43 760 | 45 769 | 46 246 |
| Obchod (G) | 40 631 | 40 868 | 41 938 |
| Informační a komunikační činnosti (J) | 54 238 | 56 457 | 57 786 |
| Peněžnictví a pojišťovnictví (K) | 59 932 | 61 962 | 64 436 |
| Veřejná správa (O) | 33 055 | 34 929 | 36 657 |
| Vzdělávání (P) | 35 442 | 35 763 | 37 421 |
| Zdravotní a sociální péče (Q) | 35 237 | 36 649 | 37 713 |
Pozn.: Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč
Zdroj: ČSÚ, Strukturální mzdová statistika zaměstnanců
ICT odborníci celkem, podíl na celkové zaměstnanosti, 2017
| Celkem | Muži | Ženy | |
| Finsko | 6,8% | 10,6% | 3,1% |
| Švédsko | 6,6% | 10,5% | 3,0% |
| Estonsko | 5,6% | 9,2% | 2,4% |
| Velká Británie | 5,1% | 8,2% | 2,0% |
| Lucembursko | 5,0% | 8,2% | 1,4% |
| Nizozemsko | 5,0% | 8,1% | 1,8% |
| Belgie | 4,6% | 7,1% | 1,8% |
| Dánsko | 4,4% | 6,9% | 1,9% |
| Irsko | 4,4% | 6,7% | 2,0% |
| Rakousko | 4,4% | 7,2% | 1,5% |
| Malta | 4,3% | 6,4% | 1,2% |
| Německo | 3,8% | 6,0% | 1,4% |
| Slovinsko | 3,8% | 6,0% | 1,3% |
| EU28 celkem | 3,7% | 5,8% | 1,4% |
| Francie | 3,7% | 5,8% | 1,5% |
| Česko | 3,6% | 5,9% | 0,8% |
| Maďarsko | 3,6% | 6,0% | 0,7% |
| Chorvatsko | 3,3% | 5,4% | 1,0% |
| Španělsko | 2,9% | 4,6% | 1,0% |
| Polsko | 2,8% | 4,4% | 0,9% |
| Slovensko | 2,8% | 4,4% | 0,9% |
| Litva | 2,7% | 4,3% | 1,4% |
| Itálie | 2,6% | 3,9% | 1,0% |
| Bulharsko | 2,3% | 3,2% | 1,3% |
| Kypr | 2,3% | 3,9% | 0,7% |
| Lotyšsko | 2,3% | 3,8% | 1,0% |
| Portugalsko | 2,2% | 3,9% | 0,7% |
| Rumunsko | 2,1% | 2,9% | 1,3% |
| Řecko | 1,6% | 2,5% | 0,4% |
Zdroj: Eurostat
Viz více informací o ICT odbornících a metodiku této statistiky naleznete na stránkách ČSÚ.
Zdroj: Český statistický úřad