Ministerstvo financí bude pravidelně informovat o systému důchodového pojištění

Podle návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2019, který včera schválila vláda, by mělo jít v roce 2019 na důchody 472,2 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 37,8 miliardy, zejména z důvodů rekordní valorizace důchodů, která dosáhne v průměru 918 Kč.  Od dnešního dne bude pravidelně každý 20. den v měsíci, případně následující pracovní den, na webových stránkách Ministerstva financí zveřejňován přehled o vývoji příjmů a výdajů systému důchodového pojištění za měsíc předcházející. V současné době jsou zveřejňovány údaje pouze souhrnně za každý uplynulý kalendářní rok. Nově se veřejnost každý měsíc dozví, jaká je realita o hospodaření důchodového systému, včetně jeho příjmů, výdajů na dávky důchodového pojištění, ale i výdajů na správu celého systému. Kromě nejaktuálnějších čísel je zároveň zveřejněn i vývoj z minulých let a přehled základních ukazatelů důchodového systému.

„Tímto krokem přispíváme k plnění závazku programového prohlášení vlády, který se týká posílení transparentnosti a přehlednosti důchodového systému. Občané budou mít k dispozici přehledné a srozumitelné informace také o valorizaci penzí nebo průměrné výši starobního důchodu v jednotlivých letech,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.

Aktuální stav k srpnu 2018

Saldo	Příjmy	Výdaje	Počet důchodců	Průměrný starobní důchod
+ 8,58 mld. Kč	302,21 mld. Kč	293,63 mld. Kč	2, 894 mil.	12 369 Kč

Systém důchodového pojištění, tzn. jeho příjmy i výdaje, jsou součástí hospodaření státního rozpočtu, především kapitoly 313 MPSV. Příjmy a výdaje tohoto systému jsou sledovány odděleně na měsíční bázi a za celý rok jsou také vykazovány ve Státním závěrečném účtu.

Valorizace důchodů

Valorizace důchodů probíhá dle zákonem stanovených pravidel a to o ½ reálného růstu mezd a 100% inflace. Termín valorizace je 1. leden. Po splnění zákonem stanovených podmínek, zejména při vysokém růstu spotřebitelských cen, je však možné důchody valorizovat i mimo pravidelný termín.

Příjmy systému tvoří zejména pojistné na důchodové pojištění

Povinnost platit pojistné mají zaměstnavatelé, zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, osoby samostatně výdělečně činné a lidé, kteří se dobrovolně důchodově pojistili. Za zaměstnance odvádí pojistné zaměstnavatel.

Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje: 

• důchodové pojištění,
• nemocenské pojištění,
• příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se platí z aktuálního měsíčního příjmu – může být i nižší, než je minimální mzda (pro rok 2018 je to 12 200 Kč), například z důvodu částečného úvazku.

Sazby sociálního pojištění (% vyměřovacího základu)

	Povinně			Dobrovolně
				nemocensky pojištěné
	zaměstnanci	zaměstnavatelé	OSVČ	OSVČ
Důchodové pojištění	6,5	21,5	28	28
Nemocenské pojištění	–	2,3	–	2,3
Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti	–	1,2	1,2	1,2
celkem	6,5	25	29,2	31,5

Blíže na webu MPSV

Většina prostředků jde na starobní a invalidní důchody

Výdaje systému důchodového pojištění představují zejména výdaje na dávky důchodového pojištění, mezi které se řadí jak starobní, tak i invalidní a pozůstalostní důchody. S růstem mezd se zvyšují i výdaje na dávky důchodového systému, které se od mezd odvíjí, vliv má také demografický trend stárnutí populace. Jako výdaj se však musí započítat i náklady na jeho správu. Správní výdaje jsou známy až po skončení rozpočtového roku dle podkladu pro Státní závěrečný účet.

Saldo systému důchodového pojištění

Saldo systému důchodového pojištění vyjadřuje rozdíl mezi příjmy z pojistného na důchodové pojištění¹ na jedné straně a součtem výdajů na dávky důchodového pojištění a výdajů na správu² na straně druhé. Přesnější způsob výpočtu salda systému důchodového pojištění stanovuje vyhláška č. 76 z 10. února 2005.

Pokud je systém důchodového pojištění ve schodku, neznamená to, že stát nemá na výplatu starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů. Musí však využít v rozpočtu jiné zdroje financování, které potřebu vyšších výdajů na důchody pokryjí. Dlouhodobý a výrazný schodek systému důchodového pojištění vytváří negativní tlak na rozpočet a je příčinou úvah politiků a veřejnosti o parametrických či systémových změnách v oblasti důchodového pojištění.

V případě, že je tento systém vyrovnaný nebo je dokonce v mírném přebytku, je to dobrá zpráva. Znamená to, že příjmy, které stát z pojistného na důchodové pojištění od zaměstnavatelů, zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných vybere, pokryjí celý objem výdajů na důchody včetně výdajů na jejich správu.

Systém důchodového pojištění skončil v přebytku za posledních 20 let v roce 2004, 2005, 2007 a 2008.

Je patrné, že vývoj hospodaření systému důchodového pojištění je výrazně závislý na ekonomickém cyklu. Vysoká zaměstnanost a rostoucí platy přinášejí státnímu rozpočtu i vysoké příjmy z pojistného na důchodové pojištění, které pak mohou pokrýt všechny výdaje na důchody. V dobách ekonomické stagnace či poklesu pak vznikají schodky tohoto systému, které mohou být navíc prohlubovány negativním demografickým vývojem, např. rostoucím podílem důchodců na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Dalšími faktory, které působí na systém důchodového pojištění, jsou zejména priority jednotlivých vlád, které mohou vést k legislativním úpravám, jako např. úpravy sazeb u pojistného na důchodové pojištění, změny ve výpočtu vyplácených důchodů či rozhodnutí vlády o mimořádných příspěvcích k důchodu.

V Česku na rozdíl od jiných zemí nejsou zaměstnavatelské penzijní systémy

Důchodový systém ČR je založen na povinném základním důchodovém pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Dále na důchodovém spoření podle zákona č. 426/2011 Sb., od roku 2013 a na doplňkovém penzijním spoření podle zákona č. 427/2011 Sb., které nahradilo penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb. Součástí dobrovolných doplňkových systémů jsou i produkty komerčních pojišťoven – zejména životní pojištění. V členských státech EU poměrně obvyklé zaměstnavatelské penzijní systémy nejsou v ČR zastoupeny.

Základní povinné důchodové pojištění je dávkově definované (DB) a průběžně financované (PAYGO), je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby. Právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, neexistují speciální odvětvová či profesní schémata apod. Pouze z organizačně-administrativního hlediska platí určité odchylky pro tzv. silové rezorty (např. vojáci, hasiči, policisté, celníci).

Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším než je věková hranice pro nárok na starobní důchod.

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996, nicméně od té doby byla přijata řada legislativních změn – většina z nich směřující k úpravě parametrů tak, aby byla zabezpečena finanční udržitelnost důchodového systému při zachování adekvátní úrovně dávek.

Odbornou pomoc ve věcech důchodového pojištění jsou povinny poskytovat občanům a organizacím okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení (PSSZ) a její územní pracoviště.

 

Související informace

• Hospodaření systému důchodového pojištění

 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí