Zprávy 

Míra příjmové chudoby skrývá rostoucí regionální a sociální rozdíly v ČR

ISPV 2510 Views , ,

Česká republika má stále jednu z nejnižších měr chudoby v EU. I přesto v sociální oblasti narůstají problémy, kterými jsou zejména otázka bydlení pro nízkopříjmové skupiny a narůstající bezdomovectví. Více než 50 000 lidí žije v nájemních bytech, kde výdaje na nájem překračují 65 % příjmů. Počet sociálně vyloučených lokalit se za poslední desetiletí zdvojnásobil, uvedla Evropská komise ve Zprávě o České republice 2019 (anglicky). Vykazovaná ekonomická konvergence a celková sociální situace podle hodnotící zprávy Evropské komise zastírají prohlubující se rozdíly mezi regiony.

Příležitosti a výzvy se koncentrují v určitých oblastech

Venkovské oblasti jsou obecně chudší, mají nižší produktivitu, větší nerovnost mezi ženami a muži, rostoucí míru bezdomovectví, vysoké zadlužení, vyšší míru předčasných odchodů ze vzdělávání, malou inovační kapacitu a akutní demografické problémy. V těchto krajích se rovněž objevuje rostoucí počet sociálně vyloučených lokalit a exekucí, a přitom se potýkají s nedostatkem cenově dostupného sociálního bydlení. Rozdíl mezi Prahou a Brnem a méně rozvinutými regiony se dále prohloubil, zejména v porovnání s regionem Severozápad. Migrace do bohatších regionů zesiluje tzv. suburbanizaci, tedy růst předměstských oblastí v okolí velkých měst, a vyvíjí tlak na bytový a domovní fond a infrastrukturní sítě.

HDP na osobu v ČR se pohybuje od 63 % průměru EU na severozápadě země až po 182 % v Praze. V regionu Severozápad došlo od roku 2010 v absolutním vyjádření dokonce k poklesu HDP na obyvatele. A zatímco například v Moravskoslezském kraji počet obyvatel klesá, demografický vývoj v Praze a Středočeském kraji je pozitivní. Viz přehled sociálních ukazatelů.

Na výsledky vzdělávání a riziko chudoby má podstatný vliv nerovnost příležitostí

Riziko chudoby u dětí rodičů s nízkou kvalifikací patří k nejvyšším v EU, kdežto u dětí vysoce kvalifikovaných osob naopak k nejnižším. Socioekonomické prostředí silně ovlivňuje také výsledky vzdělávání. Nerovné příležitosti se objevují již v raném dětství, jelikož vysoké náklady omezují přístup osoby s nízkými příjmy k péči o děti.

Český trh práce má stále velmi dobré výsledky

Míra zaměstnanosti se v průběhu posledních sedmi let trvale zvyšovala a ve třetím čtvrtletí 2018 dosáhla 80,0 %. Očekává se, že v roce 2019 celkový růst zaměstnanosti zpomalí na 0,3 %, jelikož prostor pro další zvyšování míry účasti na trhu práce je omezený. Míra nezaměstnanosti klesla v roce 2017 na rekordně nízkou úroveň 2,9 % a ve čtvrtém čtvrtletí 2018 dosáhla 2,1 %, již druhým rokem tedy byla nejnižší v EU a během následujících dvou let se pravděpodobně ustálí kolem 2,5 % (prognóza Komise z podzimu 2018). V poslední době se zlepšila také nezaměstnanost mladých lidí (5,3 % ve čtvrtém čtvrtletí 2018) a dlouhodobá nezaměstnanost (0,7 % ve třetím čtvrtletí 2018).

Jelikož ekonomika se blíží plné zaměstnanosti, nedostatek pracovních sil začíná být naléhavější, což po několika letech pomalejšího růstu podněcuje zvyšování mezd. Přibližně 45 % výrobních a 40 % stavebních firem uvádělo ve čtvrtém čtvrtletí 2018 nedostatek pracovních sil mezi faktory omezujícími produkci a počet volných pracovních míst je již od poloviny roku 2018 dvakrát vyšší než počet nezaměstnaných.

Nižší je míra zaměstnanosti u pracovníků s nízkou kvalifikací, žen s malými dětmi, osob se zdravotním postižením a starších věkových skupin

Míra zaměstnanosti žen, které vykonávají většinu pečovatelských povinností, byla v roce 2017 nižší (70,5 %) než u mužů (86,3 %). Míra zaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací na trhu práce od přistoupení k EU stagnuje. Dosahuje přibližně 30 %, a je tedy zhruba 50 p. b. pod českým průměrem. Míra zaměstnanosti osob ve věku 55-64 let činila 62,2 %, což je o 24,6 p. b. méně než u pracovníků ve věku 25-54 let. Rozdíl v míře zaměstnanosti osob se zdravotním postižením je rovněž vysoký. Účast na odborné přípravě a celoživotním učení je nízká, zejména pokud jde o skupiny nedostatečně zastoupené na trhu práce.

K určitému pokroku došlo při zvyšování účasti některých nedostatečně zastoupených skupin na trhu práce

Díky zlepšením, která byla podporována z prostředků EU, se zvýšil počet zařízení péče o děti, což napomáhá účasti žen na trhu práce. Provádění dalších politických opatření se však zpožďuje. Ohlášené změny v poskytování individualizovaných služeb veřejnými službami zaměstnanosti, které by mohly více pomoci dalším nedostatečně zastoupeným skupinám, dosud nepřinesly hmatatelné výsledky. Vzhledem k neefektivnímu zacílení a nedostatku konkrétně uzpůsobených opatření byl pokrok při zvyšování účinnosti aktivních politik na trhu práce omezený, což uvedeným skupinám znemožnilo využít příznivých podmínek na trhu.

Příjmová nerovnost v České republice zůstává celkově na nízké úrovni

Příjem nejbohatších 20 % obyvatel byl v roce 2017 přibližně 3,4krát vyšší než příjem 20 % nejchudších, což je výrazně menší rozdíl než v EU (5,1). Tento poměr je od roku 2005 stabilní, protože reálný disponibilní příjem domácností se u různých příjmových skupin zvyšoval poměrně vyrovnaně. Nízká nerovnost je způsobena tím, že tržní příjmy (tj. příjmy domácností před zdaněním a sociálními transfery) jsou poměrně rovnoměrně rozděleny. Rozdíl mezi nerovností tržních příjmů a nerovností disponibilních příjmů (tj. po zdanění a transferech) je podobný jako průměr v EU, což naznačuje, že český daňový systém a systém sociálních dávek je v souladu s průměrem EU, pokud jde o snižování nerovnosti.

Pokles počtu obyvatel v produktivním věku a technologické změny přinášejí nové výzvy

Demografické změny a omezené zvyšování produktivity brzdí růst potenciálního HDP. Opatření na podporu růstu prostřednictvím pracovního trhu zahrnují kromě využití pracovního potenciálu nedostatečně zastoupených skupin také integraci pracovníků ze zemí EU i mimo EU a prodlužování pracovního života (tj. prostřednictvím zdravějšího a produktivnějšího života). Navíc se v souvislosti s nástupem trendu Průmysl 4.0 může objevit nesoulad v kvalitativních dovednostech, který si vyžádá nová opatření v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Administrativní zátěž a nízká důvěra ve veřejnou správu mohou bránit dalším zahraničním i domácím investicím a podporovat stínovou ekonomiku, která se v roce 2015 odhadovala přibližně na 15 % HDP (Evropská komise, 2017).

Česká republika dosáhla omezeného pokroku při zlepšování dlouhodobé udržitelnosti výdajů na zdravotní péči a důchody

V plnění doporučení z roku 2018 vykázala Česká republika určitý pokrok. V oblasti zlepšování dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí však nebylo dosaženo žádného pokroku. Vláda přijala nová opatření, která sice na jedné straně mohou posílit přiměřenost důchodového systému, ale na straně druhé zhoršují udržitelnost.

Většina opatření přijatých v posledních letech zvyšovala přiměřenost důchodů, nezahrnovala však záruky pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Pro věk odchodu do důchodu byl stanoven strop 65 let; tato hranice bude přezkoumána v roce 2019, kdy má vláda vydat zprávu o důchodovém systému. Dlouhodobou fiskální udržitelnost ohrožuje také předpokládaný nárůst veřejných výdajů na zdravotní péči v souvislosti se stárnutím obyvatelstva.

Systém financování zdravotnictví vykazuje řadu neefektivit a vede k nadužívání péče

Podle zprávy má systém financování zdravotnictví vykazuje řadu neefektivit a vede k nadužívání péče (ČR má např. oproti EU dvojnásobný počet návštěv u lékaře, vysoký počet lůžek v nemocnicích apod.). Problematické jsou veřejné zakázky, například 55 % tendrů probíhá s jedním dodavatelem, oproti jiným zemím se málo využívají hromadné nákupy.

Potenciální růst je již za vrcholem cyklu. Poté co v roce 2017 dosáhl téměř 3 %, se bude v nadcházejících letech postupně snižovat ke 2 %. Spotřeba domácností je hlavní hnací silou hospodářského růstu. V posledních letech podporovaly růst soukromé spotřeby vysoká zaměstnanost, vyšší mzdy, zvyšující se reálný disponibilní příjem a nízké úvěrové náklady.

V odstraňování překážek, které brzdí výzkum a inovace, nastal jen omezený pokrok

Pokud bude oznámený „investiční balíček” dobře navržen, mohl by do země přilákat investice s vyšší hodnotou a tím posílit inovační potenciál. Česká republika se však stále řadí pouze mezi „nepříliš velké” inovátory, jelikož podíl inovativních českých podniků nedosahuje průměru EU.

Určitého pokroku bylo dosaženo při zlepšování kvality a inkluzivnosti běžného vzdělávání a při podpoře zaměstnávání některých nedostatečně zastoupených skupin. V oblasti vzdělávání bylo přijato nebo oznámeno několik opatření, včetně navýšení finančních prostředků v roce 2019 a reformy systému financování regionálních škol.

Ovšem pokrok při zvyšování atraktivity učitelského povolání není příliš velký. Míra účasti žen, osob s nízkou kvalifikací a osob se zdravotním postižením na trhu práce se poněkud zlepšila, ale je třeba dále řešit účinnost aktivních politik na trhu práce.

ČR také zůstává jedna z nejméně pokročilých zemí EU v oblasti elektronizace státní správy (24. místo). Rozvoj brzdí resortismus a roztříštěnost odpovědnosti mezi několika ministerstvy. Z EU fondů je na rozvoj e-governmentu vyhrazeno 5 mld. EUR, ale čerpání je dosud pomalé.

Zpráva o České republice je pracovním dokumentem, který slouží jako podklad pro formulaci doporučení Evropské komise České republice. Evropský semestr má jasně stanovený harmonogram, v souladu s nímž členské státy obdrží rady („pokyny“) na úrovni EU a poté předkládají své plány politik („národní programy reforem“ a „programy stability nebo konvergenční programy“), které je třeba posoudit na úrovni EU. Po vyhodnocení těchto plánů jsou jednotlivým členským státům podána příslušná doporučení („doporučení pro jednotlivé země“) týkající se jejich vnitrostátních rozpočtových a reformních politik. Očekává se, že členské státy tato doporučení zohlední při sestavování svého rozpočtu na následující rok a při přijímání rozhodnutí týkajících se hospodářské politiky, politik v oblastech zaměstnanosti, vzdělávání i jiných oblastech. V nezbytných případech obdrží členské státy rovněž doporučení k nápravě makroekonomické nerovnováhy.

Viz přehled sociálních ukazatelů.

Viz zprávy pro další země EU.

Zdroj: Evropská komise

Mohlo by se vám také líbit

Česko je osmým největším exportérem piva v EU

ISPV

Slovensko novelizovalo zákon o sociálních službách a přijalo strategii integrované dlouhodobé péče

ISPV

Peníze místo stravenek. Ministerstvo financí chce novelou zákona o daních z příjmů zavést tzv. „stravenkový paušál“. Ten by mohl využít zhruba milion zaměstnanců

ISPV 0