ČSÚ: Počet obyvatel se do roku 2050 výrazně nezmění. Budeme ale výrazně starší a rozdíl v počtu žen a mužů se bude snižovat

Share

První polovina 21. století nepřinese výrazné změny v počtu obyvatel, silně se změní struktura populace podle věku. Podíl osob v produktivním věku by se měl do počátku roku 2050 snížit ze současných 65,0 % na 56,5 %. Vyplývá to z aktuální analýzy Českého statistického úřadu.

Na konci roku 2017 měla Česká republika 10,610 mil. obyvatel, oproti roku 2001 o 403,6 tis. více. Do roku 2050 by se mělo podle střední varianty nejnovější projekce ČSÚ obyvatelstvo rozrůst o 126,3 tis. osob. V důsledku rychlejšího zlepšování úmrtnostních poměrů u mužů (a vyšší úrovně migrace) se u nás pomalu sbližuje početní i poměrové zastoupení obou pohlaví. V roce 2001 byl podíl žen v populaci 51,3 %, do roku 2050 se očekává snížení na 50,2 %.

„Podle věku se bude nejvýrazněji měnit seniorská skupina osob. V roce 2001 činil její podíl na celkové populaci 13,9 %, do roku 2017 narostl na 19,2 % a v roce 2050 by měla představovat 28,6 %,“ upozorňuje Jana Křesťanová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Dětská složka v populaci sice od roku 2008 rostla, v roce 2017 představovala 15,7 %, nicméně od roku 2022 by měla absolutně i relativně klesat a v roce 2050 se podílet na celku z 14,8 %. Lidé v produktivním věku v roce 2001 tvořili 70,2 % populace, od roku 2009 se jejich podíl snižoval na 65,0 % v roce 2017. V roce 2050 se očekává pokles až na 56,5 %.

Průměrný věk obyvatel Česka dosahoval v roce 2001 úrovně 39,0 let, do roku 2017 narostl na 42,2 let a do roku 2050 by se měl podle projekce ČSÚ z roku 2018 zvýšit na 46,3 roku. Na sto dětí do 15 let věku v roce 2001 připadalo 87 seniorů, v roce 2017 již 122 a v roce 2050 by jich mělo být 193. Dochází tak ke stárnutí populace a tento trend by měl pokračovat i v následujících dekádách.

Vývoj věkového složení v krajích Česka v letech 2001–2017 byl poměrně homogenní a probíhal ve směru populačního stárnutí. Ve všech krajích se výrazně (o 30–58 %) zvýšil počet obyvatel starších 65 let, rostoucí trend měl i podíl seniorů na celkové populaci. I přes shodné tendence vývoje věkového složení docházelo mezi lety 2001 a 2017 k určité proměně jejího regionálního obrazu. Nejviditelnější byla změna postavení Hlavního města Prahy, Středočeského kraje a kraje Karlovarského.

Podíl osob (%) ve věku 65+ let v krajích, 2001–2017 (k 31. 12.)

Kraj 2001 2017 Změna 2001/2017
ČR 13,9 19,2 5,4
Hl. město Praha 16,1 18,8 2,6
Středočeský 14,2 17,9 3,7
Jihočeský 13,7 19,6 5,9
Plzeňský 14,4 19,6 5,3
Karlovarský 12,0 19,4 7,4
Ústecký 12,2 18,8 6,6
Liberecký 12,8 19,5 6,6
Královéhradecký 14,5 20,7 6,2
Pardubický 14,1 19,5 5,5
Vysočina 13,9 19,7 5,8
Jihomoravský 14,4 19,4 5,0
Olomoucký 13,6 19,8 6,1
Zlínský 13,8 19,9 6,1
Moravskoslezský 12,4 19,2 6,7

 

Počet obyvatel (tis.) v krajích 2001–2017 (k 31. 12.)

Kraj 2001 2017 Rozdíl 2001/2017
ČR 10 206 10 610 404
Hl. město Praha 1 160 1 295 134
Středočeský 1 124 1 353 229
Jihočeský 625 640 16
Plzeňský 550 581 31
Karlovarský 304 296 -8
Ústecký 819 821 2
Liberecký 427 441 14
Královéhradecký 549 551 2
Pardubický 507 518 11
Vysočina 518 509 -9
Jihomoravský 1 124 1 183 59
Olomoucký 638 633 -5
Zlínský 594 583 -11
Moravskoslezský 1 266 1 206 -60

 

Více informací naleznete v publikaci ČSÚ „Proměny věkového složení obyvatelstva 2001–2050“.

 

Zdroj: Český statistický úřad