Pět opozičních stran požádalo o mimořádnou schůzi sněmovny k financování sociálních služeb

Share

Pět opozičních stran podalo společnou žádost o svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, na které chtějí mluvit o selhání vlády ve financování sociálních služeb. Svolání mimořádné schůze iniciovali poslanci KDÚ-ČSL. „Problém s financováním sociálních služeb je tak vážný, že se nebojíme říct, že tu hrozí kolaps poskytování služeb těm, kteří se sami o sebe postarat nemohou. V tuto chvíli vláda nesplnila svůj slib, který dala v době projednávání státního rozpočtu, že najde dvě miliardy korun ve státním rozpočtu, tak aby došlo k dofinancování a zajištění sociálních služeb pro seniory, pro maminky v azylových domech, pro lidi s postižením, pro lidi s hendikepem. My to považujeme za obrovský problém,“ řekl předseda lidovců Výborný. “Ještě skandálnější je, že se Jana Maláčová vymlouvá na to, že jí potřebné peníze nechce dát její kolegyně Alena Schillerová, ministryně financí. To ale obce, kraje, Charity, Diakonie, děti a seniory právem nezajímá. Vláda má peněz dost”, uvedl Výborný. 

Podle předsedy ODS Petra Fialy si vláda místo péče o skutečně potřebné raději kupuje voliče např. jízdným zdarma. „Považuji za ostudné, že vládě chybí 2 miliardy na poskytování sociálních služeb lidem, kteří to opravdu potřebují, ale na jízdné zdarma pro všechny 6 miliard našla. Místo toho, aby stát pomáhal těm, kteří si nemohou pomoci sami a jsou odkázáni na druhé, jako jsou například děti bez rodičů nebo někteří senioři, tak rozdává všem, aniž to lidé skutečně potřebují. Mimořádnou schůzi chceme svolat proto, abychom upozornili na další oblast, ve které vláda pod vedením Andreje Babiše selhává,“ vysvětlil důvody pro svolání mimořádné schůze předseda ODS Petr Fiala.

„Jde o problém, který nepočká a musí se řešit bez jakéhokoliv odkladu. Pokud ne, začnou kvalifikovaní pracovníci odcházet jinam a důsledky mohou být pro část poskytovaných služeb zcela fatální a nevratné. Obce, kraje a neziskové organizace nemohou konat zázraky na počkání a bez peněz od státu nemůže pomoc, kterou každodenně statisícům občanům poskytují, udržet svou kvalitu,“ upozorňuje poslankyně a místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku Olga Richterová. Problém souvisí i s chybějícími 200 miliony korun na sociální práci na obcích.

 

 

Ministerstvo práce a sociálních věcí údajně žádalo ministerstvo financí o 600 milionů, ale dostalo jen 200 milionů, uvedla v úterý 21. května na demonstraci na Václavském náměstí pražská radní pro sociální oblast Milena Johnová (Praha sobě). Ta se v pátek 10. května sešla s téměř 30 pražskými radními pro sociální věci a se šéfy sociálních odborů s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou. Na schůzce se údajně dozvěděli, že s dofinancováním sociální práce na obcích nemají letos počítat. 

Podle Johnové vláda pro tento rok snížila o 250 milionů korun také dotace na sociálně-právní ochranu dětí a v příštím roce se tato položka ztenčí na polovinu. V loňském roce přitom podle ní orgány sociálně právní ochrany zaregistrovaly 9 tisíc 178 týraných, zneužívaných anebo zanedbávaných dětí. Jde o děti, jejichž situaci někdo zaregistroval a nahlásil úřadům. Odborníci říkají, že ve skutečnosti je takových dětí mnohem víc. Mezi pachateli tohoto násilí přibývá osamělých matek žijících v zoufalé situaci. V loňském roce kvůli týrání, zneužívání anebo zanedbávání skončilo v nemocnici 197 dětí. 6 z nich na následky špatného zacházení dokonce zemřelo, uvedla Johnová. Celá zpráva.

“Vláda razantně snížila dotace na péči o děti a staré lidi realizovanou obcemi. Ze státní kasy jde přitom 100 milionů Agrofertu na stavbu linky na výrobu toastového chleba. Měla to platit Evropské komise. Ta ale zatím řeší, jestli premiér není ve střetu zájmů”, uvedl na svém twitterovém účtu pražský primátor Zdeněk Hřib.

Pirátský radní pro oblast sociálních služeb a zdravotnictví Michal Kočí varoval před situací, kdy by obce musely kvůli nepředvídatelnému snížení dotace na výkon sociální práce propouštět.

„V roce 2018 jsme na naší obci mohli z dotace na výkon sociální práce uhradit 6,65 pracovníků. V roce 2019 je to pouze plat pro 2,77 pracovníků. K tomuto škrtu došlo bez předchozího varování. Jenže nyní Městská část Praha 10, která je na počet obyvatel šestou největší obcí ČR, zaměstnává 14 sociálních pracovníků a pro optimální zvládání množství klientů by jich potřebovala 17 (dle metodiky Ministerstva práce ČR dokonce 20). Jak mám zajistit povinnosti, které mi stát ukládá, když mi k tomu nedává prostředky,“ ptá se Michal Kočí.

Řada poskytovatelů sociálních služeb, zvláště pobytového charakteru, hlásí, že již v září nebudou mít na platy zaměstnanců. Některé neziskové organizace již hlásí plány na propouštění ošetřovatelek a dalšího personálu. 

Spolu s dalšími opozičními stranami budeme tlačit na to, aby stát plnil jednu ze svých základních funkcí, jíž je pomoc těm, kteří si sami pomoci nemohou. “Ty peníze vládě nepatří. Má je od synů, dcer, tatínků, maminek, dalších blízkých a sousedů těch dětí a seniorů, kteří tyto prostředky nutně potřebují. Potřebují je, aby mohli žít důstojný a slušný život. Zaslouží si to. A naše země je dost bohatá, aby na to měla. Musí také být dost lidská, aby se starala o potřebné”, uvedl předseda KDÚ-ČSL Marek Výborný.

Ministerstvo práce je připraveno na sociální práci ve městech a obcích uvolnit ještě 85 milionů korun. O další částce chce pak vyjednávat. Ve čtvrtek 23. května to na tiskové konferenci na sjezdu Svazu měst a obcí v Ostravě řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

 

Aktualizováno 24. května 2019