Dospívající dívce v dětském domově upírali její práva. Zastání našla u ombudsmanky

Share

Na ombudsmanku se obrátila sedmnáctiletá dívka, která byla umístěna do dětského domova. Podle svých slov byla do domova umístěna poté, co její poručníci nesouhlasili s tím, aby bydlela u svého již zletilého přítele. Po umístění do dětského domova jí ředitel zařízení zakázal se s přítelem stýkat, měla omezený přístup k telefonu a nesměla používat internet. Dívka byla navíc umístěna do jiného dětského domova, než si sama přála, a musela kvůli tomu změnit také školu. Ombudsmanka během svého šetření zjistila celou řadu pochybení, kterých se vůči dospívající ženě dopustil jak orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), tak ředitel dětského domova, do kterého byla mladá žena umístěna.

Dívka vyrůstala od sedmi let v pěstounské a pak v poručnické rodině. Během letních školních prázdnin bydlela se souhlasem poručníků u přítele, který byl o rok starší. Problém nastal se skončením prázdnin, kdy se mladá žena odmítala vrátit. Narůstající rozpory s poručníky a naléhání OSPOD na to, aby se k nim vrátila, vyřešila tak, že sama požádala o umístění do dětského domova.

Byla však umístěna do jiného domova, než předpokládala a než jí sociální pracovnice OSPOD slíbila. V prvním měsíci pobytu v dětském domově měla omezený přístup k telefonu, zakázaný internet, nemohla chodit na samostatné vycházky a nesměla se vidět se svým přítelem. Po měsíci ji směl vídat pouze v sobotu. Ředitel zařízení zamítal žádosti o propustky, aby dospívající dívka směla o víkendech k příteli. Ombudsmanka během šeření zjistila celou sérii pochybení na straně OSPOD i ředitele zařízení.

Pochybení na straně OSPOD:

  • OSPOD nedostatečně ověřoval možnosti umístění dívky do domova, který preferovala, a rovnou navrhl umístění do jiného zařízení;
  • předal zařízení jen nezbytné informace a dále odmítal sdělovat informace s odvoláním na domnělou zásadu mlčenlivosti OSPOD vůči zařízení;
  • OSPOD především řádně nebránil práva dívky v rámci svého dohledu nad poměry dítěte umístěného ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy. Nijak neřešil, že ředitel dívce zakazuje přijímat návštěvy, neumožňuje jí chodit na samostatné vycházky, umožňuje jí mít u sebe vlastní mobilní telefon pouze 1 hodinu denně a zakazuje ji přístup k internetu. Ředitel nebyl oprávněn tato práva mladé ženě omezovat;
  • po příteli dívky vyžadoval doložení výpisu z Rejstříku trestů a zprávy o psychologickém vyšetření pro účely vydání kladného vyjádření k jeho žádosti o pobyt dívky mimo zařízení, přestože si výpis může vyžádat sám a psychologické posouzení může k jeho žádosti provést pouze příslušný krajský úřad.

Pochybení na straně ředitele zařízení:

  • v návaznosti na žádost přítele dívky o její pobyt mimo zařízení nerozhodl správním rozhodnutím s řádným odůvodněním (namísto toho přítele dívky odmítl telefonicky, případně písemně s uvedením zcela irelevantních důvodů);
  • nedodržoval práva dívky (dívce během prvního měsíce pobytu neumožňoval používat vlastní mobilní telefon více než hodinu denně, chodit na volné vycházky, využívat počítač a wifi zařízení a přijímat návštěvy jejího přítele).

OSPOD nejprve se zjištěnými pochybeními souhlasil pouze částečně. Po vydání závěrečného stanoviska ombudsmanky přijal všechna navržená opatření k nápravě. Přijal sérii postupů, které mají v budoucnu zabránit opakování podobných pochybení. Především bude důsledně hájit zájmy dítěte, bude brát v potaz jeho přání, vést o nich o záznam ve spisové dokumentaci a bude kontrolovat, zda jsou opatření v zařízení pro děti v souladu se zákonnou úpravou a zda nedochází k omezování styku s osobou blízkou, jako se tomu dělo bezdůvodně v tomto případě.

„Po vydání závěrečného stanoviska došlo k výměně na pozici ředitele dětského domova. Nová ředitelka pochybení svého předchůdce uznala a přijala dostatečná opatření k nápravě. V souladu se mými závěry mimo jiné přepracovala vnitřní řád zařízení tak, aby nezasahoval do práv dítěte,“ uzavírá případ ombudsmanka Anna Šabatová.

Na ombudsmanku se obrátila sedmnáctiletá dívka, která byla umístěna do dětského domova. Podle svých slov byla do domova umístěna poté, co její poručníci nesouhlasili s tím, aby bydlela u svého již zletilého přítele. Po umístění do dětského domova jí ředitel zařízení zakázal se s přítelem stýkat, měla omezený přístup k telefonu a nesměla používat internet. Dívka byla navíc umístěna do jiného dětského domova, než si sama přála, a musela kvůli tomu změnit také školu. Ombudsmanka během svého šetření zjistila celou řadu pochybení, kterých se vůči dospívající ženě dopustil jak orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), tak ředitel dětského domova, do kterého byla mladá žena umístěna.Dívka vyrůstala od sedmi let v pěstounské a pak v poručnické rodině. Během letních školních prázdnin bydlela se souhlasem poručníků u přítele, který byl o rok starší. Problém nastal se skončením prázdnin, kdy se mladá žena odmítala vrátit. Narůstající rozpory s poručníky a naléhání OSPOD na to, aby se k nim vrátila, vyřešila tak, že sama požádala o umístění do dětského domova.Byla však umístěna do jiného domova, než předpokládala a než jí sociální pracovnice OSPOD slíbila. V prvním měsíci pobytu v dětském domově měla omezený přístup k telefonu, zakázaný internet, nemohla chodit na samostatné vycházky a nesměla se vidět se svým přítelem. Po měsíci ji směl vídat pouze v sobotu. Ředitel zařízení zamítal žádosti o propustky, aby dospívající dívka směla o víkendech k příteli. Ombudsmanka během šeření zjistila celou sérii pochybení na straně OSPOD i ředitele zařízení.Pochybení na straně OSPOD:OSPOD nedostatečně ověřoval možnosti umístění dívky do domova, který preferovala, a rovnou navrhl umístění do jiného zařízení;předal zařízení jen nezbytné informace a dále odmítal sdělovat informace s odvoláním na domnělou zásadu mlčenlivosti OSPOD vůči zařízení;OSPOD především řádně nebránil práva dívky v rámci svého dohledu nad poměry dítěte umístěného ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy. Nijak neřešil, že ředitel dívce zakazuje přijímat návštěvy, neumožňuje jí chodit na samostatné vycházky, umožňuje jí mít u sebe vlastní mobilní telefon pouze 1 hodinu denně a zakazuje ji přístup k internetu. Ředitel nebyl oprávněn tato práva mladé ženě omezovat;po příteli dívky vyžadoval doložení výpisu z Rejstříku trestů a zprávy o psychologickém vyšetření pro účely vydání kladného vyjádření k jeho žádosti o pobyt dívky mimo zařízení, přestože si výpis může vyžádat sám a psychologické posouzení může k jeho žádosti provést pouze příslušný krajský úřad.Pochybení na straně ředitele zařízení:v návaznosti na žádost přítele dívky o její pobyt mimo zařízení nerozhodl správním rozhodnutím s řádným odůvodněním (namísto toho přítele dívky odmítl telefonicky, případně písemně s uvedením zcela irelevantních důvodů);nedodržoval práva dívky (dívce během prvního měsíce pobytu neumožňoval používat vlastní mobilní telefon více než hodinu denně, chodit na volné vycházky, využívat počítač a wifi zařízení a přijímat návštěvy jejího přítele).OSPOD nejprve se zjištěnými pochybeními souhlasil pouze částečně. Po vydání závěrečného stanoviska ombudsmanky přijal všechna navržená opatření k nápravě. Přijal sérii postupů, které mají v budoucnu zabránit opakování podobných pochybení. Především bude důsledně hájit zájmy dítěte, bude brát v potaz jeho přání, vést o nich o záznam ve spisové dokumentaci a bude kontrolovat, zda jsou opatření v zařízení pro děti v souladu se zákonnou úpravou a zda nedochází k omezování styku s osobou blízkou, jako se tomu dělo bezdůvodně v tomto případě.„Po vydání závěrečného stanoviska došlo k výměně na pozici ředitele dětského domova. Nová ředitelka pochybení svého předchůdce uznala a přijala dostatečná opatření k nápravě. V souladu se mými závěry mimo jiné přepracovala vnitřní řád zařízení tak, aby nezasahoval do práv dítěte,“ uzavírá případ ombudsmanka Anna Šabatová.

 

Zdroj: Veřejný ochránce práv