EU musí aktivně bojovat proti dezinformacím a vnějšímu ovlivňování voleb
Vnější ovlivňování voleb představuje hrozbu pro evropské demokratické společnosti, ze které těží především protievropské, extremistické a populistické síly. Vyplývá to z nelegislativního usnesení, které ve čtvrtek schválil poměrem hlasů 469 (pro): 143 (proti): 47 (se zdrželo hlasování) Evropský parlament. Ten vyzývá k přijetí legislativy zaměřené na předcházení hybridním hrozbám. Od začátku roku 2019 došlo k 998 případům šíření dezinformací z Ruska. Europoslanci se obávají také možného zahraničního financování politických stran v EU.
Nejasné financování politických stran
Vnější ovlivňování vnitrostátních a evropských volebních procesů vykazuje určitý systematický vzorec a nabývá různých forem včetně dezinformačních kampaní na sociálních sítích, kybernetických útoků na klíčovou infrastrukturu spojenou s volbami, nebo přímou a nepřímou finanční podporu politických aktérů, jak se uvádí v usnesení. Z tohoto typu aktivit ve velké míře těží především protievropští, extrémističtí a populističtí kandidáti, dodává schválený text.
Poslanci sice oceňují, že legislativa v naprosté většině členských států zcela nebo částečně zakazuje, aby politické strany a kandidáti přijímali dary ze zahraničí. Jedním dechem ale dodávají, že zahraniční subjekty dokážou tato pravidla úspěšně obcházet, poukazujíc zejména na případ francouzské Národní fronty a na obvinění vůči Svobodné straně Rakouska, italskému hnutí Liga či britské kampani Leave.eu.
Výrazný nárůst propagandy z Ruska
Parlament vyjádřil hluboké znepokojení nad vysoce nebezpečnou povahou ruské propagandy, která je hlavním zdrojem dezinformací v Evropě. Usnesení konstatuje, že od ledna 2019 se počet zdokumentovaných případů šíření dezinformací z ruských zdrojů v porovnání se stejným obdobím v roce 2018 více jak zdvojnásobil (nárůst ze 434 na 998 případů).
Poslanci též důrazně odsoudili stále agresivnější kroky subjektů z třetích zemí, které se snaží podkopat suverenitu států západního Balkánu, které usilují o vstup do EU, stejně jako zemí Východního partnerství.
Výzva k aktivnější obraně Evropy
Parlament v této situaci vyzval k transformaci pracovní skupiny EU East StratCom ve stálou strukturu v rámci Evropské služby pro vnější činnost s výrazně navýšeným rozpočtem a počtem zaměstnanců. Na boji proti dezinformacím by se podle poslanců měli podílet i internetové společnosti a společnosti provozující sociální sítě, avšak bez omezování svobody projevu.
Poslanci také vyzývají k vypracování právního rámce na úrovni EU zaměřeného na boj s hybridními hrozbami.
Souvislosti
Evropská unie aktivně bojuje proti dezinformacím již od roku 2015, kdy byla v rámci Evropské služby pro vnější činnost zřízena pracovní skupina East StratCom. V souvislosti s volbami do EP byl sepsán Kodex zásad boje proti dezinformacím, který v říjnu 2018 podepsaly společnosti Facebook, Google, Twitter, Mozilla a v květnu 2019 i Microsoft. Tyto společnosti se zároveň zavázaly k dobrovolné samoregulaci zaměřené na boj proti dezinformacím. Podobně i Evropská komise v prosinci 2018 zveřejnila Akční plán proti dezinformacím.
Do konce roku 2020 by se v členských státech EU mělo uskutečnit více než 50 prezidentských, parlamentních, lokálních a regionálních voleb.
Zdroj: Evropský parlament
