Výroční zpráva o drogové situaci v ČR v roce 2019

Pondělí, 14.12.2020Pondělí, 8.2.2021 ISPV 1939 Views žádný komentář Duševní zdraví, Závislosti, Zdraví

Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2019 (stáhnout) je v pořadí osmnáctou výroční zprávou Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMS) o drogové situaci v České republice.

Situaci v ČR v oblasti hazardního hraní a jeho dopadů podrobně monitorují výroční zprávy NMS o hazardním hraní. Všechny výroční zprávy a další publikace jsou dostupné na internetových stránkách drogy-info.cz. Situaci v užívání alkoholu a tabáku v ČR se podrobně věnují samostatné zprávy zpracovávané Státním zdravotním ústavem v Praze, které však nepokrývají další témata z oblasti nabídky nebo zdravotních a sociálních dopadů užívání tabáku a alkoholu. Tato zpráva poprvé uvádí základní ukazatele a informace rovněž z oblastí dopadů užívání tabáku a alkoholu.

Zpráva podává přehled o situaci v roce 2019 a pokrývá také aktuální situaci v roce 2020. Letošní zpráva je výjimečná rovněž tím, že do ní byla zařazena speciální kapitola věnující se situaci v oblasti návykových látek a adiktologickým službám v období výskytu onemocnění COVID-19, zejména dopadům nouzového stavu vyhlášeného v souvislosti s COVID-19 v těchto oblastech.

V souladu se současným trendem používání odpovídajícího nestigmatizujícího jazyka (např. Broyles a kol., 2014) došlo v této výroční zprávě k úpravě terminologie (např. místo výrazu injekční uživatelé drog je používán výraz lidé užívající drogy injekčně (LDI) a místo výrazu problémoví uživatelé drog výraz lidé užívající drogy rizikově (LDR).

Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice za předchozí roky (poprvé za rok 2001) jsou zveřejněny na stránce drogy-info.cz v sekci Publikace – Výroční zprávy.

Souhrny výročních zpráv jsou rovněž samostatně zveřejňovány v periodiku Zaostřeno (v češtině) resp. Focused (anglicky). Podrobné informace o situaci v jednotlivých zemích v angličtině zveřejňuje Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost – EMCDDA – na interaktivních stránkách s titulem Statistical Bulletin.

Souhrn zprávy o drogové situaci v ČR v roce 2019

Politika v oblasti závislostí

V květnu 2019 byla vládou ČR schválena nová Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019–2027 (Národní strategie 2019–2027), která plně integruje témata legálních a nelegálních návykových látek a nelátkových závislostí. Jejím hlavním strategickým cílem je předcházení a snižování zdravotních, sociálních i ekonomických škod vyplývajících z užívání návykových látek, hazardního hraní a dalšího závislostního chování a z existence legálních i nelegálních trhů s návykovými látkami, hazardním hraním a dalšími produkty se závislostním potenciálem.
Národní strategie 2019–2027 má 4 priority: posílení prevence a zvýšení informovanosti o negativních účincích užívání návykových látek a vzniku závislostního chování, zajištění kvalitní a dostupné sítě adiktologických služeb, efektivní regulace trhů s návykovými látkami a závislostními produkty, posílení řízení, koordinace a efektivní financování. Speciálními tématy jsou nadužívání psychoaktivních léčivých přípravků, nadužívání moderních technologií a oblast konopí a kanabinoidů.
V prosinci 2019 vláda schválila Akční plán realizace Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019–2027 (Akční plán 2019-2021), který je společný pro všechny oblasti (alkohol, tabák, nelegální drogy a psychoaktivní léky, hazardní hraní a nelátkové závislosti). Akční plán obsahuje celkem 272 aktivit, z nichž 72 vyžaduje dodatečné finanční zajištění v celkovém objemu 478,5 mil. Kč po celou dobu trvání akčního plánu, tj. 3 roky.
Koordinačním a poradním orgánem vlády v otázkách protidrogové politiky je Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP). V současné době má RVKPP 19 členů a je složena ze zástupců státních institucí, krajů a zástupců odborných a profesních společností a nestátních organizací. Vláda rovněž zřizuje funkci národního koordinátora pro protidrogovou politiku.
Politika v oblasti závislostí ve 12 krajích vychází z krajského strategického dokumentu specificky zaměřeného na oblast závislostí, v ostatních krajích je tato oblast součástí širší strategie.
Na místní úrovni působí krajští a místní koordinátoři a poradní orgány. Funkce krajského koordinátora byla v r. 2019 obsazena ve všech krajích, s výjimkou Moravskoslezského kraje, kde není funkce krajského koordinátora zřízena. Na úrovni obcí zajišťují koordinaci politiky v oblasti závislostí tzv. místní protidrogoví koordinátoři (MPK), kteří jsou ustaveni ve všech 22 správních obvodech hl. m. Prahy a ve 188 obcích s rozšířenou působností* z celkového počtu 205 (191 v r. 2018).

*Aktuální údaje za r. 2019 nejsou k dispozici ze tří krajů. Údaje za Středočeský kraj (pozice MPK zřízena ve 22 z celkem 26 obci) a Olomoucký kraj (13 z celkem 13 obci) jsou za r. 2018, údaj za Moravskoslezský kraj (18 z celkem 22 obci) je za r. 2017.

Legislativa a regulace

Legislativa týkající se nakládání s návykovými látkami a prekurzory (zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, právní úprava EU v oblasti prekurzorů drog, zákon č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog, nařízení vlády č. 458/2013 Sb. se seznamem výchozích a pomocných látek) se v r. 2019 nezměnila. Nedošlo ke změně v definicích skutkových podstat, druhů a sazeb trestů u tzv. drogových trestných činů a přestupků a nezměnily se ani právní předpisy v oblasti problematiky řízení pod vlivem návykových látek.
Ani zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, nedoznal v průběhu r. 2019 žádných změn, ale probíhají legislativní procesy zahrnující jeho dílčí novelizaci převážně v oblasti vyšetření přítomnosti alkoholu a jiných návykových látek.
Dne 1. 7. 2020 vstoupila v účinnost novela vyhlášky č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití. Ta zvýšila přípustné hodnoty obsahu delta-9- THC až na 25 % a CBD až na 23 %.
Novelou zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, byl s účinností od 1. 1. 2020 zaveden nárok pacienta na částečnou úhradu léčebného konopí, a to ve výši 90 % ceny konopí pro konečného spotřebitele v množství nejvíce 30 g konopí měsíčně. Revizní lékař může na základě odůvodnění předepisujícího lékaře limit 30 g pro úhradu zvýšit, vyžaduje-li to zdravotní stav pojištěnce, ale nikoliv nad měsíční limit 180 g daný vyhláškou č. 236/2015 Sb.
Od dubna 2019 byla zavedena spotřební daň na zahřívané tabákové výrobky, od března 2020 byly zvýšeny sazby spotřební daně u lihu a tabákových výrobků, a pokud jde o daň z hazardních her, od ledna 2020 byla zvýšena sazba daně u loterií.
Od 1. 5. 2020 došlo k přeřazení točeného piva konzumovaného v restauračních zařízeních do snížené 10% sazby DPH. Na balené pivo a točené pivo konzumované mimo restaurační zařízení bude nadále aplikována základní 21% sazba DPH.

Financování

V r. 2019 činily výdaje na integrovanou protidrogovou politiku z rozpočtů státní správy a samosprávy (bez započítání výdajů ze zdravotního pojištění) celkem 2071,6 mil. Kč (2113,7 mil. Kč v r. 2018), z toho výdaje státního rozpočtu 1746,9 mil. Kč (1763,1 mil. Kč v r. 2018) a výdaje z rozpočtů samospráv celkem 324,7 mil. Kč (350,6 mil. Kč v r. 2018), z toho z rozpočtu krajů 241,9 mil. Kč (259,2 mil. Kč v r. 2018) a obcí 82,8 mil. Kč (91,4 mil. Kč v r. 2018). V r. 2019 tak došlo k poklesu výdajů na všech úrovních veřejné správy.
I přes pokles výdajů ze samospráv o cca 26 mil. Kč a z rozpočtu MZ o cca 13 mil. Kč došlo k celkovému navýšení rozpočtu na prevenci, harm reduction, léčbu a sociální integraci o cca 5 mil. Kč, a to díky nárůstu rozpočtu RVKPP o cca 42 mil. Kč. K nejvýraznějšímu poklesu výdajů došlo v krajích Královéhradeckém (o 19 mil. Kč) a Karlovarském (o 14 mil. Kč).
Výdaje na prosazování práva činily 56 % celkových identifikovaných výdajů z veřejných rozpočtů na politiku v oblasti závislostí a 67 % výdajů ze státního rozpočtu (bez započítání výdajů ze zdravotního pojištění).
Na primární prevenci šla necelá 4 % celkových výdajů na politiku v oblasti závislostí.
Informace o výdajích ze zdravotního pojištění na léčbu poruch spojených s užíváním návykových látek ze systému zdravotních účtů nejsou za r. 2018 a 2019 dostupné. V r. 2017 činily odhadem 1798 mil. Kč, z toho na léčbu poruch způsobených alkoholem bylo vydáno 1195 mil. Kč a na léčbu poruch způsobených ostatními drogami 603 mil. Kč. Adiktologické (AT) programy z celkových výdajů čerpaly 275 mil. Kč.
Od r. 2020 jsou státní dotační zdroje na politiku v oblasti závislostí centralizovány do kapitoly Úřadu vlády ČR. MZ a MS již nebudou vyhlašovat dotační řízení na oblast protidrogové politiky. V dotačním řízení MŠMT budou nadále podporovány projekty prevence rizikového chování, které nejsou primárně zaměřeny na závislosti, a projekty škol a školských zařízení. MZ v r. 2020 vyhlásilo dotační výzvu v rámci projektu Podpora nových služeb v péči o duševně nemocné, ve které bude financovat pilotní provoz dvou typů adiktologických služeb.

Užívání návykových látek mezi dětmi a mládeží

Studie ESPAD z r. 2019 potvrdila pokles prevalence kouření tabáku, užívání alkoholu i nelegálních drog mezi českými dospívajícími, i když ve srovnání s obdobím 2011–2015 se pokles zpomalil. U ukazatelů rizikové konzumace alkoholu nedošlo žádné zásadní změně, naopak u dívek došlo k nárůstu rizikového pití. Potvrdil se trend vyrovnávání rozdílů zkušeností mezi chlapci a dívkami, který se týká i nelegálních drog (konopí). Nejvyšší míru zkušeností vykázali žáci odborných učilišť.
Zkušenost s kouřením cigaret v životě v r. 2019 uvedlo 54,0 % šestnáctiletých. Kouření v posledních 30 dnech uvedlo 23,6 % studentů, častěji šlo o dívky (20,8 % chlapců a 26,5 % dívek). Denně kouřilo 10,3 % studentů.
Alespoň jednou zkusilo elektronické cigarety (e-cigarety), bez ohledu na to, zda obsahovaly nikotin nebo ne, celkem 60,4 % studentů, tedy vyšší podíl, než uvedl kouření klasických cigaret v životě. V posledních 30 dnech užilo e-cigarety 19,8 % studentů (22,5 % chlapců a 16,9 % dívek), tedy o něco méně než klasické cigarety (23,6 %). Ukazuje se, že pokles míry prevalence kouření v populaci 16letých je do značné míry spojen s užíváním e-cigaret.
Alkohol někdy v životě pilo 95,1 % 16letých studentů. Vysoká je i prevalence konzumace alkoholu v posledních 30 dnech (62,7 %) včetně časté konzumace (15,0 % 6krát nebo častěji). Pití nadměrných dávek alkoholu při jedné příležitosti (tj. 5 a více sklenic) v posledních 30 dnech uvedlo 38,5 % studentů (40,8 % chlapců a 36,1 % dívek), 11,7 % (12,9 % chlapců a 10,5 % dívek) konzumovalo nadměrné dávky alkoholu s frekvencí 3krát nebo častěji.
Zkušenost s některou z nelegálních drog uvedlo celkem 29,3 % respondentů (30,1 % chlapců a 28,5 % dívek). Nejčastěji šlo o konopné látky (28,4 %), dále extázi (3,6 %), LSD nebo jiné halucinogeny (3,5 %), halucinogenní houby (2,5 %), pervitin (1,5 %), kokain (1,6 %), heroin nebo jiné opiáty (méně než 1 %). Těkavé látky užilo celkem 4,9 %. Zkušenosti studentů s nelegálními drogami dlouhodobě klesají s výjimkou kokainu, ale nárůst v období 2015–2019 byl zaznamenán také u extáze.
Dlouhodobě dochází mezi dospívajícími k nárůstu průměrného věku při prvním užití návykových látek. Průměrný věk první zkušenosti s kouřením cigaret dosahuje 13 let, k začátku denního kouření dochází průměrně v 14,3 roku. Průměrný věk 1. zkušenosti s vypitím sklenice alkoholu je 14,4 roku. K prvnímu užití konopných látek dochází nejčastěji kolem 14,5 roku.
Výsledky screeningové škály CAST naznačují, že v kategorii rizika v souvislosti s užíváním konopných látek se nacházelo celkem 6,6 % populace 16letých studentů. V tom 4,9 % spadalo do kategorie nízkého rizika a 1,7 % do kategorie vysokého rizika. Podíl studentů v riziku v souvislosti s užíváním konopí byl stejný u obou pohlaví a nejnižší byl na gymnáziích a naopak nejvyšší na odborných učilištích.
Při extrapolaci na populaci dospívajících ve věku 15–16 let jde odhadem o 11–14 tis. osob v riziku v souvislosti s užíváním konopí, z nich odhadem 2–4 tis. osob ve vysokém riziku. Při extrapolaci na celou populaci dospívajících ve věku 15–19 let jde odhadem o 27–35 tis. osob, v tom 6–10 tis. ve vysokém riziku v souvislosti s užíváním konopí.

Užívání návykových látek v dospělé populaci

V r. 2019 bylo podle SZÚ v ČR celkem 24,9 % současných kuřáků (tj. osob, které kouřily v posledních 30 dnech) ve věku 15 a více let, v tom 18,1 % kouřilo denně (21,1 % mužů a 15,2 % žen). Trendy v posledních 7 letech naznačují mírný pokles výskytu současného i denního kuřáctví v dospělé populaci. K největšímu poklesu došlo v letech 2012–2015, od r. 2015 zůstává situace přibližně na stejné úrovni.
E-cigarety užívalo denně nebo příležitostně v r. 2019 celkem 4,9 % dotázaných (6,2 % mužů a 3,6 % žen). Ve srovnání s r. 2018 došlo k mírnému nárůstu (ze 4,6 %). Roste podíl osob, které přecházejí z klasických cigaret pouze na užívání elektronických, naopak klesá podíl těch, které užívají oba typy výrobků současně. Celkem 3,2 % dotázaných (3,3 % mužů a 3,1 % žen) v současnosti užívá zahřívaný tabák, 2,2 % denně. Ukazuje se, že lidé jsou mylně a nedostatečně informováni o rizicích e-cigaret.
Alkohol pilo v r. 2019 denně nebo téměř denně celkem 8,5 % populace (12,7 % mužů a 4,6 % žen). Časté pití nadměrných dávek alkoholu (definované jako příjem 60 a více g alkoholu při jedné příležitosti s frekvencí alespoň jednou týdně nebo častěji) uvedlo 15,9 % dotázaných.
V posledních letech prevalence denní konzumace alkoholu i častého pití nadměrných dávek alkoholu roste, a to jak u mužů, tak u žen.
Do kategorie rizikové konzumace alkoholu spadá 6,9–8,7 % populace, dalších 6,0–9,3 % spadá do kategorie škodlivé konzumace alkoholu (tj. v součtu 14,0–18,1 % osob spadá do kategorie rizika). Extrapolací na dospělou populaci ČR dosahují odhady rizikové a škodlivé konzumace alkoholu téměř 1,5 mil. osob, z nichž 800 tis. vykazuje znaky škodlivého užívání alkoholu.
Studie realizované v r. 2019 potvrdily, že nejčastěji užitou nelegální drogou v ČR jsou konopné látky, které někdy v životě vyzkoušelo 26–39 % osob. Zkušenosti s ostatními drogami jsou mnohem méně časté – extázi někdy v životě užilo cca 6 %, halucinogenní houby 4–6 %, ostatní nelegální drogy 2–3 % dospělých osob.
V horizontu posledních 12 měsíců a posledních 30 dnů je výskyt užívání nelegálních drog v obecné populaci velmi nízký s výjimkou konopných látek (9 –11 %, resp. 3–4 % dotázaných). Míra užívání nelegálních drog je přibližně 2–3krát vyšší u mladých dospělých ve věku 15–34 let a mezi muži.
Je patrný stabilní odhad prevalence užití konopných látek v obecné populaci ve věku 15–64 let i mezi mladými dospělými ve věku 15–34 let a také relativně stabilní míra užívání ostatních drog mezi mladými dospělými s výjimkou kokainu, kde je znatelný mírný nárůst.
Z dotazníkových studií mezi dospělou populací z r. 2019 vyplývá, že léky se sedativním a hypnotickým účinkem a/nebo léky s obsahem opioidů užívané proti bolesti získané bez lékařského předpisu nebo užívané v rozporu s doporučením lékaře nebo lékárníka užilo někdy v životě 18–27 %, v posledních 12 měsících 8,5–12,5 % a v posledních 30 dnech 2,5–3,9 % dospělých osob, což dlouhodobě představuje vyšší prevalenci než u konopí, které je nejrozšířenější nelegální drogou. Na rozdíl od nelegálních drog byla míra prevalence aktuálního užívání léků vyšší ve věkových skupinách nad 45 let a mezi ženami.
Pokud jde o problémové (dlouhodobé, pravidelné, zejména injekční) užívání nelegálních drog, v r. 2019 dosáhla prevalence problémového užívání opioidů a pervitinu 0,66 % obyvatel ve věku 15–64 let. Bylo odhadnuto celkem 45,1 tis. osob, z toho 34,6 tis. uživatelů pervitinu a 10,5 tis. uživatelů opioidů, v tom 5,7 tis. uživatelů buprenorfinu, 3,2 tis. uživatelů heroinu a 1,6 tis. uživatelů jiných opioidů. Odhadovaný počet lidí užívajících drogy injekčně (LDI) dosáhl 40,8 tis. V r. 2019 se prevalence problémového užívání drog v ČR meziročně mírně zvýšila – nárůst se týká počtu uživatelů pervitinu i uživatelů opioidů. Nejvyšší výskyt problémového užívání drog je dlouhodobě odhadován v Praze a v Ústeckém kraji.
Užití konopí pro samoléčbu v životě uvedlo v r. 2019 celkem 14,6–17,9 % a v posledních 12 měsících 7,5–9,2 % dospělé populace. Výhradně pro účely samoléčby, tj. po vyloučení rekreačního užití, užívalo konopí v posledních 12 měsících 2,7–4,7 % respondentů. Zatímco míra rekreačního užívání významně klesá s věkem respondentů, užívání konopí čistě z důvodu samoléčby naopak s věkem respondentů roste, přičemž nejvyšší je v nejstarších věkových skupinách 55–64 a zejména 65+ let. Po přepočtu jde o cca 670–825 tis. osob, které užily konopí pro samoléčbu v posledním roce, z toho 240–420 tis. osob, které užily konopí výhradně jako samoléčbu (tj. aniž užili konopí pro rekreační účely jako drogu).
Zkušenosti s užíváním konopí a konopných produktů s obsahem nepsychoaktivního kanabidiolu (CBD) převažujícím nad obsahem psychoaktivního delta-9-THC (tzv. CBD konopí a CBD produkty) někdy v životě uvedlo v r. 2019 celkem 4,3–7,1 % a v posledních 12 měsících 1,7–2,5 % dospělých osob. V přepočtu na celou dospělou populaci lze odhadnout, že CBD produkty někdy v životě užilo cca 380–640 tis. osob, v posledních 12 měsících cca 150–220 tis. osob.
Některé populační skupiny užívají návykové látky ve vyšší míře než obecná populace. Několikanásobně vyšší míru užívání drog vykazují např. tzv. mladí dospělí v prostředí noční zábavy nebo vysokoškolští studenti, vězni nebo obyvatelé sociálně vyloučených lokalit. Rovněž děti a mládež v institucionální výchovné péči jsou ohroženy vyšší mírou užívání návykových látek, nižší mírou životní spokojenosti, horším duševním zdravím včetně zvýšené sebevražednosti.

Veřejné mínění v oblasti závislostí

Postoje obyvatel ČR k užívání návykových látek jsou dlouhodobě stabilní, aktuálně se však mírně snižuje přijatelnost kouření tabáku i konzumace alkoholu a zejména jejich pravidelného užívání. Naopak mírně roste přijatelnost užívání konopných látek i dalších nelegálních drog.
V ČR dlouhodobě roste míra spokojenosti se zavedením zákazu kouření v restauracích, v r. 2019 uvedlo spokojenost celkem 75,6 % respondentů (69,5 % v r. 2018 a 61,4 % v r. 2017).
Podle populačního průzkumu agentury Ipsos z r. 2019 by se zavedením konopí pro rekreační účely, které by bylo dostupné ve státem zřízených prodejnách, souhlasilo 53,8 % dospělých osob. Tato varianta legalizace byla hodnocena lépe než současný stav zákazu prodeje marihuany pro rekreační využití a byla spojena s nejmenšími obavami respondentů.

Zdravotní důsledky užívání návykových látek

Návykové látky jsou významným zdravotním rizikovým faktorem – jsou globálně zodpovědné za 10–15 % všech ztracených let života v důsledku nemocnosti a úmrtnosti. Na úmrtnosti se podílí přibližně pětinou, nejvíce kouření tabáku (cca 13 % celkové úmrtnosti), pak užívání alkoholu (5 %) a nelegálních drog (pod 1 %).
Kouření tabáku v ČR je zodpovědné za cca 18 tis. úmrtí ročně (přibližně pětina celkové úmrtnosti), především na nemoci kardiovaskulární, dýchací soustavy a zhoubné novotvary. Na zhoubný novotvar plic a chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), na jejichž vzniku má kouření rozhodující vliv, zemře v ČR ročně cca 5 tis., resp. 3 tis. osob. U rakoviny plic u žen a u CHOPN je patrný rostoucí trend.
Pití alkoholu je v ČR zodpovědné za přibližně 6 tis. úmrtí ročně (6 % celkové úmrtnosti). Největší podíl celkového počtu alkoholových úmrtí se vyskytuje ve starších věkových skupinách, ale nejvyšší relativní zátěž alkoholem je u mladších osob kolem 40 let, kde způsobuje až čtvrtinu úmrtí. Z nemocí, které jsou vyvolány výhradně užíváním alkoholu, jsou nejvýznamnější onemocnění jater a intoxikace vyvolané alkoholem (ročně 1,5 tis., resp. 0,5 tis. úmrtí).
Užívání nelegálních drog je zodpovědné za méně než 500 úmrtí ročně (pod 1 % celkové úmrtnosti). Na předávkování nelegálními drogami zemře ročně cca 50 osob, pod vlivem nelegálních drog z jiných příčin cca 150 osob. Na zdravotních dopadech způsobených nelegálními drogami se kromě předávkování podílí zejména sebevraždy, nehody a infekční onemocnění.
Podíl osob injekčně užívajících drogy (LDI) na nově hlášených případech HIV infekcí v ČR je dlouhodobě nízký, v r. 2019 bylo diagnostikováno 6 nových případů, kdy došlo k přenosu při injekční aplikaci drogy. Počet nově hlášených případů hepatitidy typu B (VHB) má od r. 2001 díky zavedenému očkování klesající tendenci (4 případy u LDI v r. 2019). Počet nově hlášených případů hepatitidy typu C (VHC) u LDI dosahuje aktuálně 500–650 případů ročně a dlouhodobě tvoří více než polovinu všech případů (582 případů v r. 2019, tj. 51,1 %).
Prevalence HIV mezi LDI je dlouhodobě velmi nízká, pod 1 %. Séroprevalence VHC dosáhla v r. 2018 v celorepublikové studii mezi klienty nízkoprahových programů 37,1 %, z toho nejvíce v krajích Ústeckém (54,2 %), Plzeňském (51,5 %) a Jihomoravském (51,1 %). Séroprevalence VHC v diagnostickém screeningu LDI v r. 2019 dosáhla hodnot od 20,2 % v nízkoprahových programech po 62,6 % ve věznicích.
Míra injekčního užívání drog mezi lidmi užívajícími drogy rizikově (LDR) je vysoká, lidé užívající drogy injekčně (LDI) tvoří dlouhodobě kolem 90 % LDR v kontaktu s nízkoprahovými programy. Rovněž mezi léčenými uživateli je míra injekčního užívání drog dlouhodobě velmi vysoká a představuje nejčastější způsob aplikace pervitinu, buprenorfinu a heroinu.
V dlouhodobém horizontu je patrná klesající míra sdílení jehel a stříkaček. Celkem 7,2 % LDI, kteří byli klienty nízkoprahových zařízení, použilo při poslední aplikaci nesterilní injekční jehlu a stříkačku. V posledních 30 dnech uvedlo sdílení jehel a stříkaček 21,8 % a parafernálií 40,6 % LDI, kteří byli klienty nízkoprahových programů.
Velmi rizikové je injekční užívání drog a tetování ve vězení – někdy v životě bylo ve vězení 41,4 % klientů nízkoprahových programů, z nich 50,2 % užilo ve vězení drogy, 29,4 % injekčně. Téměř polovina LDI, kteří jsou klienty nízkoprahových zařízení a kteří byli někdy v životě uvězněni, se ve vězení nechala tetovat.
V r. 2019 bylo ve speciálním registru mortality zjištěno 42 případů smrtelných předávkování nelegálními drogami a těkavými látkami (39 v r. 2018). Z toho bylo 19 případů smrtelných předávkování opioidy (20 v r. 2018), z nich 6 heroinem/morfinem a 13 jinými opioidy (fentanyl, kodein, dihydrokodein, hydromorfon, oxycodon). Pervitin byl příčinou smrtelného předávkování ve 12 případech (12 v r. 2018), dále bylo evidováno jedno smrtelné předávkování MDMA, jedno kokainem a jedno kanabinoidem. Smrtelné předávkování těkavými látkami bylo zaznamenáno v 8 případech (3 v roce 2018).
Celkem bylo v r. 2019 zjištěno 42 případů smrtelných předávkování psychoaktivními léky (49 v r. 2018), z toho v 17 případech šlo o benzodiazepiny a v 16 případech o zolpidem.
V obecném registru mortality bylo v r. 2019 identifikováno 51 (59 v r. 2018) smrtelných předávkování nelegálními drogami a těkavými látkami, z toho bylo 32 případů předávkování opioidy (31 případů v r. 2018), 2 kokainem (1 v r. 2018), 12 stimulancii mimo kokain, pravděpodobně převážně pervitinem (14 v r. 2018) a 5 nespecifikovanými látkami (9 v r. 2018).
Ve speciálním registru mortality bylo dále identifikováno 133 úmrtí pod vlivem nelegálních drog a psychoaktivních léků z jiných příčin než předávkování (135 v r. 2018), z toho nejvíce stejně jako v minulosti v důsledku nehod a sebevražd. V dlouhodobém horizontu je nejvyšší počet případů nepřímých úmrtí pod vlivem pervitinu a konopných látek.
V r. 2019 bylo v obecném registru mortality hlášeno 423 smrtelných předávkování alkoholem (408 v r. 2018), zatímco ve speciálním registru mortality bylo v r. 2019 hlášeno 783 alkoholových úmrtí včetně předávkování (776 v r. 2018).
Vliv alkoholu i nealkoholových drog na dopravní nehodovost byl přibližně stejný jako v předchozím roce. Pod vlivem alkoholu se v r. 2019 stalo 4627 nehod (4626 v r. 2018), tj. 4,3 % všech nehod (4,4 % v r. 2018). Pod vlivem nealkoholových drog se stalo 269 nehod (260 v r. 2018), tj. 0,3 % všech nehod. Při nehodách pod vlivem alkoholu zemřelo 53 osob a pod vlivem nealkoholových drog 9 osob (9,7 %, resp. 1,6 % všech usmrcených při dopravních nehodách).

Sociální důsledky a souvislosti užívání drog

Vztah mezi užíváním návykových látek a nepříznivou socioekonomickou situací je obousměrný. Pro uživatele návykových látek představuje sociální exkluze významnou bariéru návratu do společnosti. Lidé užívající návykové látky rizikově (LDR) jsou ve vyšší míře nezaměstnaní a mají problémy s bydlením. Nestabilní bydlení a také zadluženost jsou rovněž významnou překážkou úzdravy a sociální integrace a bez pomoci často představují neřešitelný problém.
Mezi LDR v kontaktu s nízkoprahovými programy převažuje nestabilní ubytování (68 %) a nestabilní, případně nelegální příjem (52,3 %). Platný občanský průkaz a průkaz zdravotní pojišťovny nemá 20,9 %, resp. 29,8 % LDR. Zadluženo je 81,9 % klientů, 72,7 % z nich mělo o svém zadlužení přehled. Výše dluhu dosahovala v r. 2019 od 100 Kč do 9,1 mil. Kč, průměrná výše dluhu byla 573 tis. Kč, medián 200 tis. Kč.
Užívání návykových látek představuje jeden z mnoha problémů vyskytujících se v kontextu sociální exkluze a chudoby koncentrovaných v sociálně vyloučených lokalitách (SVL).
Z nelegálních drog jsou v SVL dlouhodobě nejrozšířenější konopné látky a pervitin. Romové jsou v ČR etnickou menšinou, která je disproporčně postižena výskytem užívání návykových látek a problémů s ním spojených v kontextu socioekonomického zvýhodnění.
Kromě škod samotným uživatelům způsobuje užívání návykových látek škody v jejich okolí na různých úrovních (rodina, komunita, celá společnost). Celospolečenské škody se vyjadřují a vyčíslují jako společenské (ekonomické) náklady. Poslední odhady společenských nákladů se pohybují ve výši 80–100 mld. Kč ročně v souvislosti s tabákem, 57 mld. Kč v souvislosti s alkoholem, 7 mld. Kč v souvislosti s nelegálními drogami a až. 16 mld. Kč s problémovým hraním.

Adiktologická prevence

Oblast prevence tvoří jednu ze 4 intervenční oblastí politiky v oblasti závislostí ČR. Prevence závislostí zaměřená na děti a mládež je součástí širšího rámce prevence rizikového chování, kterou koordinuje MŠMT. Na úrovni krajů působí krajští školští koordinátoři prevence, na úrovni bývalých okresů metodici prevence, kteří jsou ukotveni v systému pedagogicko- psychologického poradenství, a ve školách školní metodici prevence. Většina školních metodiků prevence zastává i jiné funkce, nejčastěji třídního učitele. Ukončené akreditované studium k výkonu specializovaných činností má pouze polovina školních metodiků prevence.
V květnu 2019 došlo k pozastavení systému certifikací odborné způsobilosti preventivních programů. Proces certifikací je nyní v agendě nově vzniklého Národního pedagogického institutu ČR. RVKPP v červnu 2020 doporučila znovuobnovit proces certifikací do konce r. 2020.
V prosinci 2019 bylo evidováno celkem 62 organizací s 94 certifikovanými programy primární prevence (k lednu 2018 to bylo 57 organizací a 89 programů). Z celkového počtu 94 certifikovaných programů se 80 zaměřovalo na prevenci v adiktologii, z nich bylo 52 z oblasti všeobecné, 20 selektivní a 8 indikované prevence. Certifikované programy indikované prevence zcela chybí v krajích Středočeském, Karlovarském, Královéhradeckém kraji a Vysočina.
Základním nástrojem prevence rizikového chování ve školách a školských zařízeních je minimální preventivní program (MPP). Od r. 2016 funguje Systém evidence preventivních aktivit (SEPA) v oblasti školské prevence, který je pro školy nepovinný. Ve školním roce 2019/2020 do systému hlásilo celkem 24 % všech ZŠ a SŠ v ČR.
Nejčastěji řešenými typy rizikového chování na školách byly ve školním roce 2019/2020 špatné vztahy mezi žáky (21,1 % případů), užívání tabáku (17,6 %) a závažné přestupky vůči školnímu řádu (10,6 %). Užívání alkoholu tvořilo 5,2 % řešených případů, konopné látky 1,5 % a další drogy 0,2 % případů.
Pouze čtvrtina samostatných preventivních programů, které byly ve školách realizovány, měla certifikaci. Selektivní prevenci realizovanou v samostatných preventivních aktivitách a programech uvedlo 6,1 % škol a indikovanou prevenci 1,7 % škol.
Mimo oblast školství jsou projekty v oblasti primární prevence realizovány méně často (např. v oblasti prevence řízení pod vlivem alkoholu a drog nebo v rámci komunitních projektů). Přibývá však mediálních kampaní: od r. 2013 je každoročně realizována kampaň v oblasti alkoholu Suchej únor; ve spolupráci s Českou televizí proběhla v r. 2019 kampaň Úřadu vlády ČR, MZ a VZP Nepít je normální; dále pokračovala kampaň A.N.O. Zůstaň nad vlivem zaměřená na dospívající. Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN realizovala kampaň na sociálních sítích Alkohol pod kontrolou a v období nouzového stavu v r. 2020 kampaně Závislosti v karanténě a Odvykání v karanténě na obrazovkách v autobusech MHD.

Adiktologické služby

Síť adiktologických služeb pokrývá celé spektrum problémů spojených s užíváním návykových látek a s dalším závislostním chováním a tvoří ji zařízení a programy různých typů, které jsou zakotveny v různých oborech a resortních (legislativních) rámcích. Aktuálně je v ČR téměř 300 programů různých typů poskytujících adiktologické služby.
Mezioborovost je silnou stránkou adiktologických služeb, avšak jejich meziresortnost představuje praktickou překážku jejich fungování v praxi, neboť poskytování různých typů služeb (zdravotní, sociální, výchovně-pedagogické) v rámci jednoho programu naráží na vzájemnou neslučitelnost a nízkou vzájemnou prostupnost jednotlivých resortních rámců.
Vstup uživatelů drog do léčby je komplikován řadou bariér, které lze rozdělit do 5 oblastí: (1) potíže s nástupem do léčby kvůli dalším povinnostem (např. děti, rodina, práce), (2) předchozí špatné zkušenosti s léčbou, strach a obavy z léčby, z přístupu personálu, (3) finanční potíže a formální bariéry (dluhy na zdravotním pojištění, problémy se zákonem), (4) obavy z příliš složité a obtížné léčby, (5) nedůvěra ve zlepšení klientovy situace léčbou. Zejména při léčbě somatických potíží se uživatelé drog mohou setkat se stigmatizací.
Podle zpráv o realizaci protidrogové politiky v krajích v r. 2019 bylo v ČR celkem 278 (275 v r. 2018) specializovaných adiktologických center, bez započítání preventivních a terénních programů. Kraje hodnotí jako nízkou dostupnost zejména ambulantních služeb (je nedostatek zejména psychiatrů s orientací na adiktologii), detoxifikace, adiktologických služeb pro děti a mládež. Adiktologické služby různých typů stále chybí zejména v Karlovarském kraji.
V listopadu 2019 schválila RVKPP návrh základní sítě zdravotních adiktologických krajských ambulancí pro dospělé pacienty a klienty.
V průzkumu Sčítání adiktologických služeb 2017 bylo identifikováno celkem 275 adiktologických programů, z nich 17 poskytovalo detoxifikaci, 62 terénní služby, 69 provozovalo kontaktní centrum, 95 ambulantní služby, 2 denní stacionář, 22 krátkodobou a střednědobou rezidenční léčbu, 17 terapeutickou komunitu, 46 doléčovací program a 23 poskytovalo substituční léčbu . Nejčastěji šlo o poskytovatele sociálních služeb (68 %), poskytovatele zdravotnických služeb (35 %), školská a církevní zařízení (shodně po 1 %). Jednotlivé programy pracují obvykle s několika cílovými skupinami, nejčastěji s uživateli nelegálních drog (88 %), osobami užívajícími více látek současně (77 %), uživateli alkoholu (65 %), psychoaktivních léků (63 %) a hráči hazardních her (55 %). Souhrnně bylo adiktologickými programy za r. 2016 hlášeno 88 tis. klientů.
V r. 2019 bylo v kontaktu s nízkoprahovými programy 39,7 tis. uživatelů nelegálních drog, především s 26,0 tis. uživateli pervitinu (66 %), 11,6 tis. uživateli opioidů (29 %) a 2,0 tis. uživatelů konopných látek (5 %) a s dalšími 11,5 tis. uživateli drog byly ve zprostředkovaném kontaktu. Nízkoprahové programy rovněž pracovaly v r. 2019 s více než 3 tis. uživateli alkoholu.
V psychiatrických ambulancích bylo v r. 2019 v kontaktu 37,2 tis. pacientů s problémy vyvolanými návykovými látkami, z nich 21,0 tis. (56,6 %) pro poruchy způsobené užíváním alkoholu, 15,5 (41,8 %) pro poruchy způsobené užíváním nealkoholových drog (bez tabáku) a 583 (1,6 %) uživatelů tabáku. Ze skupiny uživatelů nelegálních drog tvořili největší skupinu uživatelé pervitinu (11,2 %) a opioidů (11,0 %). Adiktologické zdravotnické ambulance mají v péči odhadem 5 tis. klientů, ambulantní nezdravotnické programy cca 3 tis. klientů a programy následné péče přibližně 2 tis. klientů ročně. V kontaktu s dětskými a dorostovými adiktologickými ambulancemi je cca 1,5 tis. klientů.
Na detoxifikačních jednotkách bylo v r. 2019 hospitalizováno 11,5 tis. osob, nejčastěji v souvislosti s alkoholem (57,2 %). V psychiatrické lůžkové péči bylo v r. 2019 evidováno 15 890 tis. hospitalizací pro poruchy způsobené užíváním návykových látek, z toho 61,0 % kvůli alkoholu a 39,0 % kvůli nealkoholovým drogám, z nichž nejčastější příčinou bylo polyvalentní užívání a užívání stimulancií (pervitinu). V terapeutických komunitách se v r. 2019 léčilo cca 670 osob. V 6 specializovaných zařízeních resortu školství pro pobyt dětí ohrožených drogovou závislostí absolvovalo v r. 2019 pobyt 148 dětí.
Průměrný věk uživatelů návykových látek v kontaktu s adiktologickými službami se zvyšuje (především to platí o uživatelích nelegálních drog), ženy tvoří přibližně třetinu klientů.
Do Národního registru léčby uživatelů drog (NRLUD) nahlásilo v r. 2019 údaje o léčených klientech 137 programů (169 v r. 2018) a bylo evidováno 15 325 klientů, z nichž 6904 (45 %) zahájilo léčbu poprvé v životě (tzv. prvožadatelé). V r. 2017 to bylo celkem 8647, a v r. 2018 14 167 klientů. NRLUD byl spuštěn v r. 2015, a přestože se jeho pokrytí zvyšuje, stále nepokrývá celou síť adiktologických služeb a všechny léčené klienty.
K červenci 2020 mělo platnou certifikaci odborné způsobilosti RVKPP celkem 206 programů (204 k srpnu 2019). Aktuálně je v platnosti 10 speciálních standardů pro 10 typů služeb. V prosinci 2019 schválila vláda nový certifikační řád. Od začátku r. 2020 je proces certifikací pozastaven (v červenci 2020 byla vypsána veřejná zakázka na novou certifikační agenturu) a držitelům certifikátů byla jejich platnost prodloužena. V rámci evropského projektu RAS realizovaného Odborem protidrogové politiky Úřadu vlády ČR probíhá revize certifikačních standardů odborné způsobilosti v souladu s inovovanou typologií adiktologických služeb.
Krátké intervence jsou v praxi nadále prováděny v poměrně nízké míře a nesystematicky, a to přesto, že jejich provádění je v odůvodněných případech zákonnou povinností všech zdravotnických pracovníků. Krátké intervence jak u kuřáků, tak u rizikových či intenzivních uživatelů alkoholu provádí přibližně pouze polovina lékařů. Přibližně každý třetí kuřák, který v ČR navštíví lékaře, dostane doporučení, aby kouření zanechal, a přibližně polovina osob je při návštěvě lékaře dotázána na konzumaci alkoholu a necelá desetina dostane doporučení s pitím přestat nebo je omezit.
V srpnu 2019 byla Národní linka pro odvykání (800 35 00 00) rozšířena o poradenství v oblasti nelegálních drog. Linku provozuje Úřad vlády ČR ve spolupráci s Českou koalicí proti tabáku.
Roste nabídka léčebných a poradenských intervencí poskytovaných prostřednictvím internetu a s využitím nových technologií, přibývá webových a mobilních aplikací pro uživatele tabáku, alkoholu, nelegálních drog, hazardní hráče a jejich blízké.
Dostupnost adiktologických služeb ve věznicích roste, od r. 2016 zřizuje vězeňská služba ve věznicích pozici adiktologa. V r. 2019 působilo celkem 15 adiktologů ve 13 věznicích z celkem 35. Poradny drogové prevence a bezdrogové zóny jsou dostupné ve všech věznicích, jejich služby využilo v r. 2019 celkem 11 027, resp. 4278 osob. Léčbu závislostí ve vězení bylo možné absolvovat ve 14 věznicích, z toho 3 věznice realizovaly soudem nařízené ochranné léčení.
V oddílech pro dobrovolnou léčbu bylo léčeno 618 osob, v oddílech specializovaných pro výkon soudně nařízeného ochranného léčení bylo léčeno 171 osob. V r. 2019 byly ve 3 věznicích (Bělušice, Oráčov a Vinařice) pilotně zavedeny tzv. nekuřácké zóny. Výsledky projektu zaměřeného na efektivitu léčby závislosti ve věznicích ukázaly, že i když jsou léčebné oddíly personálně poddimenzované, léčba snižuje kriminální myšlení a recidivu a zvyšuje kvalitu života odsouzených.
Soudem nařízené ochranné léčení (OL) je trestní sankcí, které lze uložit samostatně nebo spolu s trestem a může mít charakter alternativy k přísnějšímu trestu. V r. 2019 bylo ochranné léčení v oblasti adiktologie uloženo 298 osobám, z toho 124 závislým na nealkoholových drogách a 174 na alkoholu, což je výrazný meziroční pokles (370 v r. 2018). Analýzy zaměřené na OL ukazují na značnou nejednotnost a různorodost v provádění OL v jednotlivých zařízeních – délka léčby, podmínky na odděleních pro výkon OL (včetně bezpečnostních), způsoby ukončování nebo přeměny ústavní formy OL v ambulantní (chybí tzv. forenzní týmy). Není definovaná síť zařízení pro OL a neexistuje systémová klasifikace rizikovosti nemocných s nařízeným OL. Není jednotná praxe soudních znalců vyjadřujících se k OL ani justiční praxe. Jako problematická se také jeví komunikace mezi nemocnicemi a soudem. SNN ČLS JEP vydala v červnu 2020 doporučení, ve kterém zdůrazňuje potřebu správné indikace, monitoringu výsledků OL a jejího vhodného ukončení.
Soud může v rámci odklonů v trestním řízení nebo spolu s trestem nespojeným s odnětím svobody uložit přiměřená omezení a povinnosti, kam patří také léčení závislosti na návykových látkách, povinnost zdržet se požívání alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek, podrobit se vhodnému programu poradenství nebo léčby. V r. 2019 bylo v souvislosti s primárními drogovými trestnými činy uloženo 207 takových omezení nebo povinností.

Substituční léčba

Počet osob léčených v opiátové substituční léčbě v posledních 7 letech stagnuje. V r. 2019 nahlásilo do NRLUD pacienty v substituční léčbě celkem 61 zdravotnických zařízení (54 v 2018) a bylo evidováno celkem 2347 léčených osob (2312 v r. 2018), z nich 1626 (69,3 %) léčených buprenorfinem a 721 (30,7 %) metadonem. Z výzkumů mezi lékaři a mezi klienty adiktologických služeb vyplývá, že významný počet pacientů v opiátové substituční léčbě není do tohoto registru hlášen (odhadem 1500–3000).
Počet pacientů na metadonu stagnuje, ale v posledních letech je patrný nárůst pacientů léčených Suboxone^®na úkor pacientů léčených monopřípravky obsahujícími buprenorfin.
V r. 2019 bylo evidováno 502 ukončených epizod substituční léčby. Nejčastějším důvodem ukončení (31,5 % v r. 2019) zůstává vyloučení pro porušování léčebného režimu, což je v rozporu s doporučeními mezinárodních organizací (např. WHO, UNODC, UNAIDS, Rada Evropy) týkajícími se dostupnosti léčby a práv pacientů.
Dostupnost substituční léčby je problematická ve všech krajích ČR. V průměru bylo v ČR v r. 2019 registrováno v substituční léčbě 22,4 % lidí užívajících opioidy rizikově (LOR). V Praze, kde bylo v r. 2019 odhadnuto 76 % odhadovaných LOR z celé ČR, je podíl registrovaných v substituci 17,5 %. Počet lékařů realizujících substituční léčbu je omezený.
Problémem zůstává finanční dostupnost substitučních preparátů s účinnou látkou buprenorfin. Monopreparáty s buprenorfinem nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění a pacient tedy hradí v lékárně plnou cenu. Kombinovaný preparát Suboxone^® 8 mg je jako jediný hromadně vyráběný substituční preparát od r. 2010 hrazen ze zdravotního pojištění, ale v praxi je počet pacientů na hrazeném Suboxone^® odhadován na několik desítek. Většina pacientů si tedy hradí buprenorfinové preparáty z vlastních zdrojů.
U substituční léčby závislosti na metamfetaminu jsou ojediněle v klinické praxi předepisovány preparáty s centrálně stimulačním účinkem mimo jejich schválenou indikaci. V r. 2020 vydala SNN doporučení k farmakologicky asistované léčbě uživatelů pervitinu centrálními stimulancii mimo schválené indikace. V ČR dosud neproběhla v této oblasti žádná klinická studie.
Substituční léčbu poskytovalo v r. 2019 celkem 5 věznic (6 v r. 2018), léčeno bylo 86 osob (64 v r. 2018). Dosud bylo možné v substituční léčbě ve věznicích pouze pokračovat, nikoliv zahájit. V dubnu 2019 byl ve dvou věznicích (Praha-Pankrác a Brno) zahájen pilotní projekt, v rámci kterého je v indikovaných případech zahajována substituční léčba u osob ve výkonu trestu odnětí svobody, a to většinou metadonem. Překážku širšího používání buprenorfinu ve věznicích představuje úhradový režim buprenorfinových přípravků ze zdravotního pojištění, neboť vězni si je většinou nejsou schopni hradit.

Harm reduction programy

Základ sítě harm reduction služeb tvoří nízkoprahová kontaktní centra a terénní programy. Počet nízkoprahových programů se v posledních letech pohybuje kolem 100. V r. 2019 jich bylo 107 (stejně jako v r. 2018), v tom 55 kontaktních center a 52 terénních programů. V kontaktu s nimi bylo 39,7 tis. uživatelů nelegálních drog (38,0 tis. v r. 2018). Nízkoprahové programy pracovaly v r. 2019 také s 3135 uživateli alkoholu (2888 v r. 2018) a s 52 patologickými hráči (53 v r. 2019).
Z dlouhodobého hlediska je patrný postupný nárůst počtu lidí užívajících rizikově (LDR) pervitin, v posledních letech roste také počet uživatelů opioidů. Roste počet uživatelů jiných opioidů než heroinu a buprenorfinu v kontaktu (především opioidních analgetik ve formě tablet či náplastí). Podíl lidí užívajících drogy injekčně (LDI) mezi klienty nízkoprahových programů se dlouhodobě pohybuje kolem 80 % (84 % v r. 2019). Pokračuje trend nárůstu průměrného věku klientů, v r. 2019 dosáhl 33,4 roku (32,6 v r. 2018). Ženy tvoří 32,0 % klientely nízkoprahových programů.
RVKPP v dubnu 2020 schválila realizaci pilotního programu distribuce naloxonu mezi klienty a pracovníky nízkoprahových programů, projekt by měl být zahájen na podzim 2020 (zahájení programu vázne na nedostupnosti preparátu Nyxoid^® v ČR).
Množství distribuovaného injekčního materiálu po několikaleté stagnaci opět narůstá, v r. 2019 na téměř 7,5 mil. ks stříkaček (meziroční nárůst o 520 tis. ks). V přepočtu na odhadovaný počet LDI celkem to představuje 182 kusů na 1 osobu ročně, což je však podle WHO v rámci prevence přenosu HIV pouze v pásmu středního pokrytí.
V ČR byly v posledních letech provozovány celkem 3 prodejní automaty na injekční materiál (Kolín, Strakonice, Plzeň). V r. 2019 byl v provozu pouze jeden ve Strakonicích, ve kterém bylo zakoupeno celkem 3,4 tis. injekčních setů.
Jako alternativu injekčního užívání drog v rámci harm reduction nabízí nízkoprahové programy aluminiové fólie určené ke kouření heroinu, želatinové kapsle určené k perorální aplikaci především pervitinu a tzv. šňupátka. Želatinové kapsle distribuuje přes 90 programů a ročně je v ČR vydáno odhadem přes 171 tis. kapslí.
V posledních letech využívají nízkoprahové programy v rámci kontaktní práce i sociální sítě a internetová diskusní fóra. Pro tuto práci se v praxi vžilo označení virtuální terén.
V r. 2019 nabízelo možnost testování na HIV 79 programů, na VHB 61, na VHC 84 a na syfilis 82. Od r. 2008 do r. 2017 počet provedených testů (zejména na HIV a VHC) rostl, v posledních 2 letech stagnuje. Míra testování LDI v nízkoprahových programech je nízká, každoročně je na VHC a HIV otestováno přibližně 7 % z celkového odhadovaného počtu LDI.
Kontinuum péče v oblasti VHC od testování přes vstup do léčby a úspěšné dokončení péče není mezi LDR v ČR optimální. V minulých letech bylo zjištěno, že léčba byla zahájena u méně než poloviny osob, kterým byla infekce VHC potvrzena. Aktuální výsledky naznačují, že podíl LDR vstupujících do léčby VHC se zvyšuje. Vstup do léčby a udržení v léčbě jsou však stále komplikovány bariérami na straně uživatelů, zdravotnických pracovníků i zdravotního systému jako takového.
Péče o infikované HIV a nemocné s AIDS je v ČR zajištěna v 8 HIV centrech, léčba HIV infekce je pro uživatele drog z ČR plně dostupná. Léčba VHC novými, přímo působícími antivirotiky je dostupná ve 22 centrech. Příznivým aktuálním trendem je zvyšování počtu léčených na VHC.
Podle údajů z Národního registru hrazených zdravotních služeb zdravotních pojišťoven bylo v r. 2019 léčeno pro VHC 2,80 tis. osob (2,45 tis. v r. 2018), z toho většina (2,42 tis.) moderními přímo působícími antivirotiky, což je příznivý posun oproti r. 2018, kdy to byla přibližně polovina. Počet léčených LDI nebyl znám.
V srpnu 2019 byl RVKPP schválen dokument Eliminace virové hepatitidy typu C mezi uživateli drog v České republice: východiska a akční plán 2019–2021, který se zaměřuje na zlepšení v celé kaskádě péče o pacienty s VHC. V l. 2019 a 2020 byl realizován cyklus seminářů s cílem zlepšit spolupráci mezi adiktologickými programy a centry pro léčbu VHC.
Specifické harm reduction programy na tanečních a hudebních akcích nejsou v ČR příliš rozšířené, byť se jejich aktivita v posledních letech zvyšuje. V prostředí zábavy působí v ČR 10–18 programů. Specializovaných programů na prostředí zábavy je v ČR cca 3–5. Nízký počet těchto programů souvisí s omezenou finanční podporou těchto aktivit.
Ve 2 věznicích probíhá bezplatná distribuce kondomů prostřednictvím výdejních automatů a v 15 věznicích (z celkem 35) jsou kondomy dostupné v místnostech pro návštěvy bez zrakové a sluchové kontroly. Distribuce injekčních stříkaček nebo jiného harm reduction materiálu není v českých věznicích realizována.

Kriminalita spojená s návykovými látkami

V r. 2019 bylo registrováno 4819 primárních drogových trestných činů (DTČ), což je výrazně méně než v r. 2018, kdy jich bylo registrováno 5465. Trestní řízení je dlouhodobě nejčastěji (cca 80 %) vedeno proti osobám, které se dopustily nedovolené výroby a jiného nakládání s OPL.
Roste podíl osob stíhaných pro přechovávání OPL pro vlastní potřebu, který dosahuje přibližně pětiny všech primárních DTČ (v r. 2019 byl zaznamenán nejvyšší meziroční nárůst z 14,5 % na 19,8 %). Tento nárůst je způsoben zejména nárůstem počtu trestných činů přechovávání pro vlastní potřebu v souvislosti s konopím.
Pokud jde o zastoupení drog, největší podíl představují dlouhodobě osoby zadržené v souvislosti s pervitinem a konopnými látkami. Za posledních 10 let tvoří osoby zadržené v souvislosti s pervitinem průměrně 50 % a v souvislosti s konopnými látkami 41 % všech osob zadržených pro primární DTČ. Podíl osob zadržených v souvislosti s jinými drogami nepřesahuje hranici 5 %.
Mezi kraje s nejvyšším počtem stíhaných osob pro DTČ na 100 tis. obyvatel ve věku 15–64 let byly Ústecký kraj, Praha a Liberecký kraj. Naopak nejnižší počet stíhaných osob na 100 tis. obyvatel ve věku 15–64 let evidují za r. 2019 kraje Olomoucký, Jihomoravský a Plzeňský.
Za primární DTČ bylo v r. 2019 odsouzeno 2631 osob (2353 v r. 2018). Nejčastěji uloženou hlavní sankcí bylo podmíněně odložené odnětí svobody (65 % sankcí).
Trestná činnost spočívající v porušování alkoholové legislativy, tzv. primární alkoholová trestná činnost, zahrnuje jeden trestný čin, a to podávání alkoholických nápojů dítěti, tedy osobě mladší 18 let (§ 204). V r. 2019 bylo zjištěno 197 těchto trestných činů (174 v r. 2018).
Pod vlivem návykových látek bylo v r. 2019 spácháno 14,5 tis. TČ (16 % z celkem 93,2 tis. objasněných TČ), z toho 79 % pod vlivem alkoholu a 21 % nealkoholových drog. Ve srovnání s předchozím rokem byl zaznamenán nárůst podílu TČ spáchaných pod vlivem návykových látek. Dlouhodobě jde nejčastěji o TČ ohrožení pod vlivem návykových látek anebo opilství a o nedbalostní dopravní nehody.
Za r. 2019 MZ eviduje 15 694 pravomocných rozhodnutí o spáchání přestupku neoprávněného držení OPL v malém množství pro vlastní potřebu a 255 rozhodnutí o spáchání přestupku neoprávněného pěstování rostlin nebo hub obsahujících OPL v malém množství pro svoji potřebu a 52 rozhodnutí o spáchání přestupku umožnění neoprávněného požívání návykových látek osobě mladší 18 let. Meziročně byl zaznamenán výrazný nárůst počtu přestupků držení drog v malém množství pro svoji potřebu. Policie evidovala v r. 2019 celkem 6383 osob, u kterých byly zjištěny přestupky nedovoleného nakládání s OPL. Největší podíl pachatelů přestupků tvořily podle policie osoby, které se dopustily přestupku v souvislosti s konopnými látkami (74 %) a pervitinem (18 %).
V r. 2019 bylo podle MZ na úseku ochrany veřejného zdraví spácháno 7531 přestupků v souvislosti s tabákem a alkoholem, nejčastěji se jednalo o porušení zákazu kouření na zákonem definovaném místě (85 %). V kontextu silničního provozu bylo v souvislosti s návykovými látkami v r. 2019 spácháno 20 244 přestupků, nejčastěji šlo o řízení vozidla nebo jízdu na zvířeti bezprostředně pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.
Poslední odhad ekonomicky motivované sekundární drogové kriminality byl proveden za 2017. Bylo zjištěno celkem 120,4 tis. vybraných ekonomicky motivovaných TČ (60 % všech zjištěných TČ celkem), z nich odhadem 35 % (42,3 tis.) spáchali uživatelé drog. Nejvyšší podíl představovaly krádeže.

Trhy s návykovými látkami

Podle ČSÚ bylo v ČR v r. 2018 spotřebováno celkem 172,5 l alkoholických nápojů v přepočtu na jednoho obyvatele ČR od věku 0 let, což odpovídá 9,9 l čistého lihu na osobu. Z toho bylo nejvíce zkonzumováno v pivu (4,8 l), dále v lihovinách (2,8 l) a vínu (2,4 l). Spotřeba alkoholu v ČR v posledních letech neklesá a ČR tak nadále patří k zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu na světě.
Rovněž spotřeba cigaret do r. 2018 podle ČSÚ neklesala a v r. 2018 bylo spotřebováno téměř 2 tis. cigaret na 1 obyvatele ČR, což je téměř 100 krabiček cigaret na osobu a rok. Postupně dochází ke zvyšování ceny cigaret v ČR (taky s tím, jak se zvyšuje spotřební daň na tabákové výrobky). V r. 2012 bylo možno za 1 průměrnou mzdu (25 100 Kč) koupit 389 „průměrných“ krabiček cigaret, zatímco v r. 2018 (32 086 Kč) to bylo 329 krabiček.
Od července 2020 jsou v ČR v řadě měst k dispozici automaty s CBD konopím a CBD produkty. Běžná je nabídka CBD produktů na internetu. CBD produkty jsou také v maloobchodních prodejnách zejména v Praze nabízeny jako dárkové předměty – pokud obsahují látky ze skupiny tetrahydrokanabinolů, nebo se jedná o květy či pryskyřici z rostliny konopí, je jejich prodej v rozporu se zákonem.
ČR je zemí, kam jsou nelegální drogy dováženy, ale je také produkční zemí. V ČR je vyráběn pervitin a pěstováno konopí, a to jak na samozásobitelské, tak na komerční bázi.
Samozásobitelská výroba braunu z kodeinových preparátů nebo jiných opioidů je výjimečná, výroba dezomorfinu (crocodile) nebyla v ČR dosud hlášena. Sezonně dochází k získávání a zpracování surového opia z potravinářského máku uživateli přímo na polích, ojediněle je hlášena výroba (resp. pokusy o výrobu) heroinu. Ostatní nelegální drogy jsou do ČR dováženy, v posledních 4 letech však bylo na území ČR zaznamenáno i několik případů výroby tablet extáze.
Policie ČR a Celní správa ČR odhalily v r. 2019 celkem 258 indoor pěstíren konopí (202 v r. 2018). Od r. 2011 roste podíl odhalených malých domácích pěstíren a naopak klesá podíl odhalených pěstíren s produkční kapacitou více než 500 rostlin. Spotřeba konopí v ČR byla v r. 2019 kryta především domácí produkcí.
V r. 2019 bylo v ČR odhaleno 234 varen pervitinu (240 v r. 2018). Mezi nimi převládaly v r. 2019 menší domácí varny, které zásobovaly zejména domácí trh. Do velkoobjemové výroby pervitinu, stimulované zejména zahraniční poptávkou, byly podle NPC zapojeny převážně organizované skupiny osob vietnamského původu. Stejně jako v předchozích letech byla velkoobjemová výroba přesouvána do zahraničí (Polsko, Německo, Nizozemsko).
Hlavním prekurzorem pro výrobu pervitinu je pseudoefedrin extrahovaný z léčiv. V ČR je výdej léčiv s obsahem pseudoefedrinu regulován od r. 2009. Regulace vedla k významnému snížení výdeje těchto léčiv v českých lékárnách a k nárůstu nelegálního dovozu z jiných zemí.
Pseudoefedrinová léčiva pro výrobu pervitinu pocházela nejčastěji z Polska.
Kokain je do ČR dovážen ze zemí Jižní Ameriky. V porovnání s okolními státy není ČR významnou cílovou ani tranzitní zemí, nicméně v r. 2019 pokračoval trend zvyšující se dostupnosti a čistoty kokainu v ČR. Tablety extáze se do ČR dováží většinou z Nizozemska nebo Belgie. V posledních 4 letech byla zaznamenána výroba extáze i v ČR. Heroin se do ČR dostává zejména tzv. balkánskou cestou. Organizace trhu s heroinem se v porovnání s předchozím rokem v podstatě nezměnila.
Nejčastěji zachycenou drogou byly stejně jako v předchozích letech konopné látky. Za r. 2019 bylo evidováno 1356 případů zajištění sušiny konopí (marihuany) v rámci DTČ, a to v celkovém množství 519,8 kg (v r. 2018 celkem 1410 případů v množství 933,7 kg). Rostliny konopí byly v rámci DTČ zajištěny v 340 případech. Celkem bylo zajištěno 26,5 tis. rostlin. V 54 % šlo o záchyty v množství do 20 ks rostlin, záchyty nad 100 ks rostlin představovaly 14 %.
Druhou nejčastěji zadrženou drogou byl pervitin. Za r. 2019 bylo v trestních řízeních evidováno 686 záchytů v množství 26,4 kg v krystalické formě a 3635 tablet obsahujících pervitin (v r. 2018 celkem 799 záchytů v množství 105,3 kg v krystalické formě a 3635 tablet obsahujících pervitin).
Za r. 2019 bylo v trestních řízeních vykázáno 235 případů záchytů kokainu v celkovém množství výrazně převyšující zachycené množství kokainu v předchozím roce, což je 187,1 kg (243 záchytů o celkové hmotnosti 24,2 kg v r. 2018).
U heroinu byl v porovnání s předchozím rokem hlášen vyšší počet záchytů a také výrazně vyšší zachycené množství. V rámci DTČ bylo za r. 2019 evidováno 52 záchytů o celkové hmotnosti 8,8 kg (46 záchytů o celkové hmotnosti 1,3 kg v r. 2018).
V r. 2019 represivní orgány evidovaly v trestním řízení 333 záchytů extáze, z toho v 171 případech šlo o záchyty ve formě tablet (v r. 2018 celkem 464, z toho 257 záchytů ve formě tablet). Zajištěno bylo celkem 74,7 tis. tablet, což je více než dvojnásobné množství v porovnání s r. 2018 (32,4 tis. tablet).
V přestupkovém řízení bylo zajištěno 26,6 kg marihuany, 468 rostlin konopí, 95 g hašiše, 1,2 kg pervitinu, 38 g kokainu, 34 g heroinu, 89 tablet extáze a 15 tripů LSD.
V Systému včasného varování před novými drogami koordinovaném NMS bylo za r. 2019 v ČR hlášeno celkem 52 nových psychoaktivních látek, z toho 16 vůbec poprvé (65 látek v r. 2018). Nejčastěji to byly syntetické katinony (17 látek).

Dopady COVID-19 v adiktologii

Informace o dopadech epidemie COVID-19 na vzorce a míru užívání návykových látek v populaci nejsou úplné. Z dostupných informací se zdá, že u intenzivních uživatelů došlo za nouzového stavu ke zvýšení míry užívání návykových látek a dalšího závislostního chování, zatímco u občasných a rekreačních uživatelů došlo ke snížení.
To mimo jiné znamená, že právě u osob ohrožených závislostí nebo závislých mohlo dojít ke zhoršení závislostní poruchy a její dekompenzaci.
Došlo k významnému nárůstu on-line komunikace a internetových aktivit (sociální sítě, digitální hry, nakupování). Stejně jako v případě návykových látek došlo k vyššímu nárůstu u osob s intenzivním vzorcem konzumace on-line aktivit.
Dopady v oblasti závislostí je potřeba vnímat v kontextu dopadů v oblasti duševního zdraví a dalšího rizikových faktorů obecně (úzkostnost, změny nálady, sebevražednost, agresivita, domácí násilí apod.), které se v období nouzového stavu projevily ve zvýšené míře.
Lze tedy usuzovat, že v následujících měsících se dopady na užívání návykových látek projeví vyšší poptávkou po adiktologických službách. Tuto obavu podporuje i očekávané zhoršení socioekonomické situace populace ČR.
Adiktologické služby, politika v oblasti závislostí a její struktury (koordinační orgán, odborné a střešní společnosti) prokázaly schopnost rychlé reakce a flexibilitu. V důsledku zaváděných opatření došlo za nouzového stavu k významnému přerušení některých programů a/nebo k úpravě jejich činnosti. Ukázala se potřeba metodických postupů pro podobné situace v budoucnu.
V době nouzového stavu se projevily dlouhodobé nedostatky v některých oblastech – nedostatek kapacit detoxifikace a nesourodé podmínky jejich poskytování, problémy s existencí adiktologických služeb na zdravotně-sociálním pomezí, nedostatek kapacit substituční léčby a nízkoprahových programů.
Ukázala se schopnost služeb rychle reagovat na potřeby klientů i nové možnosti v oblasti poskytování adiktologických služeb (on-line komunikace s klienty, on-line komunikace mezi zaměstnanci a institucemi, mezioborová spolupráce, flexibilita služeb).
Regionálně dochází k redukci místních a krajských rozpočtů na financování adiktologických služeb a preventivních programů již v r. 2020, vzhledem k ekonomické situaci lze očekávat omezení finančních prostředků na tyto služby a programy na r. 2021 na všech úrovních (komunální, krajské, celostátní). To by mohlo mít, spolu se zvýšenými náklady adiktologických služeb spojenými s epidemií COVID-19 a s očekávaným zvýšením poptávky po službách ze strany klientů, negativní dopady na dostupnost služeb.

Zdroj: Vláda ČR

Revue pro sociální politiku a výzkum ღ

Výroční zpráva o drogové situaci v ČR v roce 2019