Ženy v severských zemích mají nyní nejméně dětí v historii. Za poklesem může být ekonomická nejistota, ukazuje analýza

Plodnost v severských zemích (na Islandu, v Norsku, Finsku, Dánsku a Švédsku) v druhé dekádě tohoto století  (2010 až 2020) klesla. Ženy mají nyní v těchto zemích děti nejen později, ale také méně. Průměrný počet dětí připadající na jednu ženu se u žen narozených na konci 80. let snížil na dosavadní historické minimum kolem 1,8 dítěte. Ukazuje to analýza Institutu Maxe Plancka pro demografický výzkum (The Max Planck Institute for Demographic Research, MPIDR), zpracovaná na základě údajů databáze fertility (Human Fertility Database – HFD) a statistických úřadů uvedených zemí.

„Naše prognózy ukazují pokles plodnosti z průměru 2,0 dětí připadajících na jednu ženu u žen narozených v 70. letech na historicky nejnižší hodnotu kolem 1,8 dítěte u žen narozených na konci osmdesátých let,“ říká Julia Hellstrand, vědecká pracovnice z Max Planck Institute for Demographic Research (MPIDR) v německém Rostocku a doktorandka na Univerzitě v Helsinkách. Tím se obrací historicky stabilní vzorec kohortní (konečné resp. celkové) plodnosti v severských zemích.

„Jednou z hlavních příčin tohoto poklesu je, že více žen zůstává bezdětných,“ říká ředitel MPIDR Mikko Myrskylä. Autoři pozorovali tento pokles u všech žen ve věku od 15 do 35 let. „Naše studie byla první, která analyzovala nejnovější trendy“, uvádí k výsledkům analýzy.

Pokles plodnosti v severských zemích není neobvyklý. Předchozí silné poklesy porodnosti ale byly často způsobeny odložením plodnosti do vyššího věku. Nyní dochází nejen k odložení narození dítěte, ale také k poklesu celkového počtu dětí a výsledné velikosti rodiny. Ženy v severských zemích tak mají v průměru méně dětí než měly ženy v minulých 30 letech.

Důvody poklesu plodnosti zůstávají nejasné

Poměrně vysoká rovnost žen a mužů a podpora pracujících matek a rodin s malými dětmi byla považována za faktory, které umožňovaly v severských zemích relativně stabilní míru plodnosti. „Plodnost v těchto severských zemích nyní silně klesá, a to navzdory jejich přátelskému prostředí k práci a rodině a poměrně vysoké úrovni rovnosti žen a mužů. To tyto teorie zpochybňuje,“ říká Julia Hellstrand.

Základní faktory poklesu plodnosti v severských zemích zůstávají nejasné. Zdá se však, že přesahují dopady rodinné politiky a jsou ovlivněny ekonomickými faktory a ekonomickou nejistotou.

„Budoucí srovnávací studie by proto měly prozkoumat vztah mezi ekonomickou nejistotou, hodnotou rodiny a mírou plodnosti,“ říká Julia Hellstrand.

Zdroj: MPIDR