Hospodářská komora: Zákon o sociálním bydlení pokřiví trh s bydlením

Share

Podle Hospodářské komory (HK) vznik sociálního bytového fondu “bude mít negativní dopad na trh s bydlením, nekontrolovatelně zvýší výdaje státního rozpočtu a pomůže hlavně těm lidem, kterým se vyplatí dlouhodobě žít z podpory státu”. Přijetí zákona podle komory  místo očekávaného odstranění bytové nouze povede jen k nesystémovému rozdávání bytů za sociální nájemné, hrazené z peněz daňových poplatníků.

Podle Komory Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) předložilo vládě zásadně přepracovanou verzi návrhu zákona. Původním návrh, který prošel řádným připomínkovým procesem, byl podle ní zásadně změněn. Ministerstvu například vyčítá odstranění původně povinné účasti obcí na systému sociálního bydlení, která se stala dobrovolná.
 
 
Hospodářské komoře chybí zejména analýzy ekonomických dopadů navrhu systému sociálního bydlení
„Přepracovaný materiál však postrádá zhodnocení dopadů a ekonomické souvislosti. Zákon se tak v budoucnu může stát zdrojem příležitostí ke korupci, nekontrolovatelného růstu veřejných výdajů bez konkrétních pravidel pro koordinaci činnosti mezi vlastníky nemovitostí a sociálními pracovníky,“ poukazuje na systémové nedostatky a chybějící provázanost legislativy Dlouhý.
 
MPSV také podle Komory zcela pominulo počáteční náklady na vytvoření potřebného bytového fondu, ať už půjde o majetek obcí do systému vložený, byty vypůjčené od druhých subjektů za určitý nájem nebo byty nově postavené. Aby se vůbec mohl systém sociálního bydlení spustit, již v počátcích půjde podle Komory o investici v řádech desítek miliard korun na pronájmy, rekonstrukce či výstavbu sociálních bytů, s tím potřebnou infrastrukturu, ale také terénní pracovníky pro sociální práci či dokonce lékařský dohled. Novou administrativu spojenou s evidencí bytů a osob nevyjímaje.
 
Podle MPSV bude systém sociálního bydlení ke státnímu i veřejným rozpočtům neutrální. Nijak však nedoložilo analýzy a ekonomické rozbory situace. Chybí například analýza počtu dostupných bytů, předpoklad množství zapojených obcí a jejich bytového fondu i specifikace potřeb jednotlivých skupin lidí z očekávaného počtu 500 000 cílových osob. Odlišné nároky na systém a také motivaci k změně budou mít senioři, rodiče samoživitelé, hendikepovaní, občané bez domova nebo s různými závislostmi či žijící v nevyhovujících podmínkách s vysokými dluhy.
 
„Tyto náklady však nejsou v zákoně vůbec uvedeny, proto nelze hovořit o serióznosti výpočtů, natož neutrálním dopadu na státní rozpočet, či rozpočty veřejné,“ zdůrazňuje Vladimír Dlouhý a dodává: „Pokud MPSV očekává, že takovéto miliardové náklady vykompenzuje zvýšená zaměstnanost sociálně slabých, kteří sociální byty získají, jde spíše o jakési vysněné sociální perpetum mobile. Významnou cílovou skupinu tvoří osoby dlouhodobě nezaměstnané, s velkými dluhy či exekucemi, kterým se z těchto důvodů legální příjem nevyplatí, dále lidé bez pracovních návyků nebo s různými závislostmi. Navržený zákon může navíc přilákat další tzv. černé pasažéry, kteří se rozhodnou na systému parazitovat a svou situaci účelově zhoršit,“ varuje šéf Hospodářské komory.
 
 
 
 
 
(foto: pw)