ILO: V zemích střední a východní Evropy chybí služby dlouhodobé péče pro seniory

Studie Mezinárodní organizace práce (ILO) upozorňuje na nedostatek kvalitních služeb dlouhodobé péče pro starší lidi v regionu střední a východní Evropy, značný počet žen přitom odchází do západní Evropy, aby doplnily chybějící pracovníky v dlouhodobé péči v západních zemích. 

Cílem publikace s názvem Challenges in long-term care of the elderly in Central and Eastern Europe je osvětlit rostoucích výzvy v této oblasti sociální ochrany se zaměřením na země střední a východní Evropy.

Publikace je členěna do 4 hlavních částí, které se zaměřují na 1) klíčové otázky dlouhodobé péče, 2) zhodnocení současného systému dlouhodobé péče ve čtyřech zemích střední a východní Evropy, 3) analýzu migrujících pracovníků z Ukrajiny a Polska pracujících v sektoru dlouhodobé péče a 4) shrnutí uvedených poznatků a diskusi jejich politických (policy) důsledky v budoucnosti.

 

Urgent need of expansion of long-term care services for the elderly in Central-Eastern Europe: https://t.co/WGKLB5wywO pic.twitter.com/hrJJvMQAtF

— ILO (@ilo) 13. února 2017

Podle spoluautorů publikace Kenichi Hirose a Zofie Czepulis-Rutkowské v těchto zemích chybí domácí i pobytové služby dlouhodobé péče a převládá nerovný přístup ke službách mezi městskými a venkovskými oblastmi. Je to způsobeno nedostatkem integrované dlouhodobé péče a chybějící koordinací mezi sektorem zdravotních a sociálních služeb.

Systém příspěvku na péči, který vedle České republiky existuje také například v Srbsku, podle publikace nekompenzuje výpadek příjmů rodinných a neformálních pečujících a často nevede k větší dostupnosti a využití profesionálních služeb.

I když veřejný sektor by měl i nadále hrát hlavní roli při zajišťování základní péče pro všechny, je podle autorů také potřeba podporovat více investic soukromého sektoru do oblasti péče. Soukromí poskytovatelé by se mohli zapojit v určitých specifických oblastech jako jsou dodávky potravin nebo pomoc v domácnostech v souladu se stanovenými standardy a kontrolou kvality.

Služby domácí péče jsou nejen preferovanou možností pro seniory, ale jsou podle autorů také nákladově efektivnější ve srovnání s ústavní péči. I když je potřeba investovat do infrastruktury pobytových služeb, politika na podporu domácí péči nemůže být úspěšně realizována, pokud pracovníci nemohou zvládat konflikty mezi zaměstnáním a péči doma. Uvedené země proto podle autorů musí do praxe zavést sadu flexibilních opatření na pracovišti, které by umožnily lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, jako například volno na péči (dlouhodobé ošetřovné) a flexibilní organizaci pracovní doby a práce.

Podíl veřejných výdajů na dlouhodobou péči na HDP je v zemích střední a východní Evropy obecně méně než poloviční oproti zemím OECD. Výdaje podle autorů představují 0,7 % HDP v České republice, 0,74 % v Polsku a 0,53 % v Srbsku ve srovnání s 1,7 % v zemích OECD.

Long-term care protection for older persons: A review of coverage deficits in 46 countries @ILO #aging https://t.co/0oYkgrbdF0

— Equity & Health (@equitylist) 10. prosince 2015

Tato čísla vysvětlují nedostatek kvalitních dlouhodobých služeb dlouhodobé péče. Financování dlouhodobé péče je navíc založeno na veřejných rozpočtech (státním a místních), což podle autorů znamená, že tyto výdaje jsou obzvlášť citlivé vůči ekonomickým otřesům. Podle autorů byl příspěvek na péči v České republice v roce 2011 snížen o 60 % jako součást úsporných opatření.

Reconciling work with care for their families poses a significant challenge for working women globally. New report: https://t.co/DkicUctZLt pic.twitter.com/ZcSm57Mvmg

— ILO (@ilo) 11. března 2017

 

Migrace v sektoru péče dále ohrožuje dostupnost pracovníků dlouhodobé péče v zemích středních a východní Evropy

Země střední a východní Evropy (CEE) čelí složitým problémům při zajišťování dostupné a udržitelné dlouhodobé péče. Zvyšující počet pracovníků migrujících ze zemí střední a východní Evropy (mnoho z nich jsou ženy) bude dále omezovat potenciální nabídku pracovníků v dlouhodobé péči.

Na konci roku 2013 počet polských občanů dočasně (po dobu delší než tři měsíce) pobývajících v zahraničí dosáhl 2 196 tisíc, z nichž 81,5 % bylo v zemích EU (642 tisíc ve Velké Británii, 560 tisíc v Německu, 115 tisíc v Irsku, 103 tisíc v Nizozemsku a 96 tisíc v Itálii) a 200 tisíc v USA. Většina polských migrantů je zaměstnána jako nekvalifikovaní pracovníci, většinou v obchodě a v hotelovém sektoru. Mnoho polských žen, zejména v Německu a Itálii, pracují jako pečovatelky, chůvy a domácí pracovnice (“domestic workers”).

Podle údajů statistického úřadu Ukrajiny z roku 2012 byl v rámci projektu Mezinárodní organizace práce (ILO) a EU počet imigrantů z Ukrajiny pracujících v oblasti péče pro seniory, respektive také pro děti a osoby se zdravotním postižením, odhadnut na 42,8 tisíc, což představuje 3,6 procenta všech migrujících pracovníků z Ukrajiny. Devadesát pět procent tvoří ženy. Mnohé z nich mají vyšší odbornou kvalifikaci, což ukazuje na problém práce na nižších pozicích než by odpovídalo jejich kvalifikaci (“skills-degrading problem”).

Hlavními cílovými zeměmi migrantů z Ukrajiny jsou Itálie (42 procent), Polsko (21 procent), Ruská federace (17 procent), Španělsko (13 procent), Rakousko a Německo (obě země po 4 procentech).

#UHC Globally only 5.6% of persons 65+ live in countries with universal long-term care https://t.co/Uu2AUOG22g @ilo https://t.co/AzKBqCvwPn

— Xenia Scheil-Adlung (@XScheiladlung) 12. prosince 2015

 

Zdroj: Mezinárodní organizace práce (ILO)