Maláčová: Prostor pro další zvyšování důchodů existuje. Ve výdajích na důchody zaostáváme za průměrem Evropské unie
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v pondělí 1. října 2018 zahájila konferenci na téma Finanční dopady stárnutí populace a udržitelnost veřejných financí, která se zaměřila na dopad demografického stárnutí na důchodový a zdravotní systém, trh práce nebo poskytování rodinné a neformální péče. Konference se konala při příležitosti Mezinárodního dne seniorů. Podle Maláčové je jednou z největších současných výzev pro politickou reprezentaci “připravit komplexní systém, který zajistí prosperující, soudržnou a dlouhověkou společnost”. Česká republika v současnosti na starobní důchodce vydává 7,4 % HDP. V EU 28 je to v průměru 10,2 %. “Prostor v porovnání s průměrem ostatních evropských zemí pro navyšování stále ještě je”, uvedla v této souvislosti ministryně Jana Maláčová.
Dalším problémem spojeným se stárnutím populace je podle Maláčové nezaměstnanost osob ve věku nad 55 let. “I přes výborná čísla na trhu práce máme strukturálně postiženou skupinu obyvatelstva 55+”, upozornila.
Jednou z výzev, kterými se musí politická reprezentace zabývat, jsou podle Maláčové rozdíly ve mzdách žen a mužů při stejné kvalifikaci a za stejnou práci, které dopadají i na život ve stáří. “Ten rozdíl je u nás více než pětinový a promítá se do rozdílu v penzích”, uvedla ministryně.
Maláčová také upozornila na rostoucí počet rodinných či neformálních pečujících. “Do roku 2030 bude v Česku chybět zhruba 40 tisíc pečujících osob. Více než 30 % pečujících poskytuje péči přes 20 hodin týdně”, uvedla ministryně.
V souvislosti se stárnutím je podle ministryně Jany Maláčové nutné řešit také bezbariérovost veřejného prostoru. “Není jednoduché se v něm pohybovat. Sama jsem si to často zažívala, když jsem měla malé dítě a jezdila například po Praze s kočárkem. Nebylo to jednoduché a to jsem byla plně zdravá, jak se tedy musí cítit senioři a seniorky?”, uvedla.
Zdroj: MPSV
