Podle Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) je tzv. velká novela zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách kontroverzní a výrazně mění celý charakter zákona o sociálních službách. Důvodem je návrh MPSV na začlenění hospiců a zařízení sociálně právní ochrany dětí do systému sociálních služeb.
Čtěte více
Studie Mezinárodní organizace práce (ILO) upozorňuje na nedostatek kvalitních služeb dlouhodobé péče pro starší lidi v regionu střední a východní Evropy, značný počet žen přitom odchází do západní Evropy, aby doplnily chybějící pracovníky v dlouhodobé péči v západních zemích.
Čtěte více
Z Norských fondů bylo v letech 2009 – 2014 bylo podpořeno více než 100 projektů v celkové výši přibližně půl miliardy korun v oblastech péče o duševní zdraví a péče o děti včetně projektů bilaterální spolupráce.
Čtěte víceOd roku 1996, kdy u nás vznikl první hospic s kapacitou 30 lůžek, se podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) počet lůžkových zařízení pro paliativní péči zvýšil v roce 2012 na 16 hospiců.
Návrh na zlepšení platových podmínek předloží ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová vládě. Změna by se měla týkat například sociálních pracovníků, pracovníků v sociálních službách nebo dalších zaměstnanců, kteří zajišťují provozní, technické nebo administrativní práce.
Čtěte více
Vláda v pondělí 20. února 2017 odsouhlasila Akční plán rozvoje sociálních služeb na období 2017–2018. Mezi jeho priority patří především přechod z modelu ústavní péče k moderním službám, jako jsou terénní péče, chráněné bydlení anebo podpora rodin a lidí pečujících o hendikepované a další znevýhodněné osoby v jejich přirozeném prostředí.
Čtěte více
Podle zástupce poskytovatelů zdravotních služeb systém čelí obrovskému nárůstu poptávky v důsledku velkého nárůstu počtu starších lidí.
Obec se nyní stala veřejným opatrovníkem. Co máme udělat pro to, abychom získali příspěvek na opatrovnictví?
Počty opatrovanců pro výpočet příspěvku se nezjišťují průběžně, ale vždy k rozhodnému dni. Nepřihlíží se proto k takové změně počtu opatrovanců, ke které došlo mimo rozhodný den.
Počet lidí, kteří dnes v Česku potřebují dlouhodobou péči, se odhaduje na tři až čtyři sta tisíc – a do budoucna číslo dost možná poroste. Zatím na tuto potřebu odpovídáme (pokud pomineme neformální péči, o jejíchž problémech si můžete přečíst také zde) hlavně institucionálními řešeními a fragmentovanými službami, které vedou k méně kvalitnímu životu, a to dost které vedou k méně kvalitnímu životu, a to dost možná za více peněz.
Čtěte více