OECD: Měření dopadu ekonomiky na kvalitu života: utopie nebo jediný způsob, jak přežít?

OECD v rámci  programu OECD Better Life Initiative uspořádala ve dnech 23. až 24. února 2017 workshop na téma měření dopadu firem a zaměstnavatelů na kvalitu života (Measuring Business Impacts on People’s Well-being) za účasti zástupců firem, neziskových organizací, akademické sféry a veřejné politiky.

Čtěte více

Databáze OECD: Porovnejte Českou republiku s dalšími zeměmi OECD

Porovnejte Českou republiku s dalšími zeměmi OECD nebo OECD jako celkem. Ve webové prezentaci naleznete ukazatele z řady oblastí, včetně vzdělávání (PISA 2015, genderové studie, digitální dovednosti, TALIS, vzdělávací politika), zaměstnanosti, zdraví (střední délka života, kouření a konzumace alkoholu, výdaje na zdravotnictví, nadváha a obezita), příjmových nerovnostech a chudobě, inovacích a produktivitě (věda a technologie, digitální ekonomika, mladé firmy, produktivita práce), daních (zdanění práce, daňové výnosy), migraci (mezinárodní migrace a integrace), veřejném sektoru (výdaje na sociální účely, příjemci sociálních dávek), kvalitě života, důchodech (Pensions at Glance), obchodu, zemědělství atd.

Čtěte více

Nová databáze OECD o dostupném bydlení

Přístup ke kvalitnímu dostupnému bydlení je základní potřebou a klíčovým nástrojem pro dosažení řadu cílů sociální politiky, včetně snížení chudoby a posílení rovnosti příležitostí, sociálního začleňování a mobility. Potřeba bydlení často není uspokojená a značný počet lidí v zemích OECD je dnes bez domova, příliš mnoho domácností žije v nekvalitních bytech nebo náklady na bydlení jsou pro ně příliš vysoké.

Čtěte více

Během minulých 10 let se ekvita ve vzdělávání v zemích OECD zlepšila, přestože rozdíly rostly

Přetrvávání sociálních nerovností v oblasti vzdělávání – skutečnost, že děti bohatých a vzdělaných rodičů, mají lepší výsledky ve škole než děti z méně privilegovaných rodin – je často vnímán jako obtížně ovlivnitelnou charakteristiku vzdělávacích systémů.

Čtěte více

OECD: Dopad deprese na zaměstnanost starších lidí v Evropě

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je deprese nejčastější příčinou onemocnění ve  středně a vysoko příjmových zemích, což podle odhadů způsobuje Evropě ekonomické ztráty ve výši zhruba 118 miliard EUR ročně, v důsledku snížení produktivity na trhu práce, tj.

Čtěte více