Regionální zdravotnická statistika je důležitá nejen pro regiony
Kvalitní a územně diferencovaná zdravotnická statistika je klíčová nejen pro zdravotní politiku na regionální a místní úrovni, ale také pro celostátní zdravotní politiku a hodnocení regionálních rozdílů ve zdraví a přístupu ke zdravotním službám.
Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ve spolupráci s Institutem biostatistiky a analýz LF MU v současnosti realizuje projekt podpořený Evropskou unií, v rámci kterého vzniká Regionální zpravodajství Národního zdravotnického informačního systému (NZIS).
Účelem regionálního zpravodajství je poskytovat údaje o zdravotnictví a zdravotní situaci v krajích České republiky. Informace jsou podle způsobu zpracování rozděleny do dvou kategorií: 1) Statistické výstupy a 2) Analýzy a publikace. Regionální zpravodajství zahrnuje také souhrnné přehledy základních ukazatelů charakterizujících daný region, případně Českou republiku.
Jde o krok správným směrem k větší přístupnosti, digitalizaci a otevřenosti zdravotnických dat. Lepší využití rutinně i mimořádně sbíraných “resortních” dat, s často významnými finančními, personálními náklady a časovou zátěží, může vést ke zvýšení kvality a efektivity zdravotní politiky, větší transparentnosti a zapojení stakeholderů do diskuse o zdraví a většímu zapojení všech aktérů v souladu s “celospolečenským přístupem” ke zdraví (viz whole-of-government, whole-of-society, health in all policies, and multisectoral approach) podporovaným Světovou zdravotnickou organizací.
V současnosti je kladen značný politický důraz na e-health, elektronizaci a digitalizaci zdravotnictví. Velké množství resortních dat však zůstává nevyužitými a nedostupnými nejen veřejnosti, ale i decizní sféře mimo resort zdravotnictví. Významnou bariérou pro zpřístupnění dat je často chybějící zapojení klíčových aktérů a fragmentarizace informačního systému z důvodu odlišných kompetencí i zájmů držitelů, “vlastníků” dat a institucí a orgánů veřejné správy.
Větší transparentnost a překlad dat do informací, znalostí a dovedností je důležitý nejen pro evidence-based zdravotní praxi a politiku, ale i pro větší kontrolu veřejných zdrojů ve zdravotnictví. Potřeba propojení dat o zdraví s informacemi o zdravotních službách nabývá na významu s rostoucím důrazem na prevenci a hodnocení dopadu zdravotních služeb na zdraví a kvalitu života.
Dalším “datovým” projektem je Národní datová základna paliativní péče (www.paliativnidata.cz). Jejím cílem je na základě dostupných datových zdrojů NZIS zmapovat a popsat závěr života a umírání v České republice a poskytnout komplexní pohled na problematiku závěru života.
Otevřená data, otevřené znalosti, transparentní veřejná politika
Podle organizace Open Knowledge International otevřenými znalostmi je “jakýkoli obsah, informace nebo údaje, které mohou lidé používat, opětovně užívat a šířit bez jakýchkoliv právních, technologických nebo sociálních omezení.”
‘Open knowledge’ is any content, information or data that people are free to use, re-use and redistribute — without any legal, technological or social restriction. (Open Knowledge International)
Open data is digital data that is made available with the technical and legal characteristics necessary for it to be freely used, reused, and redistributed by anyone, anytime, anywhere. (The international Open Data Charter: accessible, comparable and timely data for all)
Podle Global Open Data Index, který zahrnuje patnáct tématických oblastí (avšak nezahrnuje oblast zdraví ani sociálních věcí), se Česká republika nachází na 33. místě v míře a rozsahu zpřístupnění dat ve sledovaných oblastech.
Značným množstvím administrativních dat, které by mohly být využity nejen pro plánování a hodnocení sociální, ale i zdravotní politiky disponuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jedná se o rozsáhlou a diferencovanou databázi údajů o příjemcích nepojistných a pojistných dávek a o síti sociálních služeb. Data by bylo možné mnohem razantněji a extenzivněji využívat na celostátní a zejména regionální a místní úrovni, v rámci výzkumu sociální politiky a sociálních služeb a pro vytvoření datového (informačního) integrovaného systému dlouhodobé péče, který by spojoval data obou resortů, zdravotnictví a sociálních věcí, a umožňoval by identifikaci a predikci poptávky a determinant dlouhodobé péče a jejich rozpad do územního členění a návaznost na informace o dostupných sociálních a zdravotních službách. Data o různých dávkách v rámci resortu vypovídají nejen o nákladovosti a efektivitě prostředků vynakládaných na sociální politiku a sociální programy, ale zprostředkovaně indikují škálu sociálních potřeb různých skupin obyvatel a dynamiku jejich vývoje v návaznosti na zdravotní, vzdělávací, bytovou, dopravní a další politiku.
Přestože MPSV již v rámci evropských projektů realizovalo několik ESF projektů zaměřených na vytvoření otevřené databáze a platformy ukazatelů sociálních jevů, zatím k posunu směrem k transparentní a otevřené správě v rámci tohoto resortu nedošlo. V rámci rozsáhlého portfolia dat v gesci MPSV zatím byly částečně zpřístupněny v režimu otevřených dat údaje o nepojistných dávkách, tedy data České správy sociálního zabezpečení (data.cssz.cz). Kromě údajů o zaměstnanosti však prakticky nejsou veřejně dostupné údaje, a to včetně disagregovaných údajů o příspěvku na péči, který je základním indikátorem pro potřebnost sociálních služeb a koordinované podpory na místní úrovni.
(-pw-)
Zdroj: ÚZIS, NZIS (reporting.uzis.cz)
(foto: pixabay.com)
