CVVM: Pouze polovina Čechů se domnívá, že vstupem do politické strany lze něco změnit či ovlivnit

Share

V listopadovém šetření CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., položilo baterii otázek týkajících se fungování politických stran v České republice. Téměř tři čtvrtiny české veřejnosti se domnívají, že politické strany rozdělují společnost. Dvě pětiny občanů mají za to, že žádná z politických stran nereprezentuje jejich názory, ovšem většina (53 %) obyvatel nesouhlasí s tímto výrokem. Se zbylými negativní výroky o politických stranách, které byly uvažovány v tomto šetření, vždy souhlasí alespoň tři pětiny populace. Přesto meziročně posílily spíše pozitivní postoje k politickým stranám. Z hlediska uvažovaných výroků lze postoj obyvatel k politickým stranám vyjádřený v letošním šetření považovat za jeden z nejkladnějších od roku 2005.

Téměř tři čtvrtiny (74 %) dotázaných souhlasí s tím, že politické strany rozdělují společnost. Že jsou politické strany potřebné k hájení různých skupin a sociálních tříd si myslí 70 % respondentů. Přibližně dvě třetiny dotázaných souhlasí s tím, že se o ně politické strany zajímají pouze v době voleb (68 %), že politické strany poskytují lidem možnost zúčastnit se politické činnosti (68 %), jsou zkorumpované (66 %), zajímají se především o výhody a zájmy svých členů (66 %), přestože kritizují jedna druhou, ve skutečnosti jsou všechny politické strany stejné (63 %) a že by bez politických stran nemohla být demokracie (63 %). Pouze mírná nadpoloviční většina (52 %) respondentů se domnívá, že vstupem do politické strany lze něco změnit či ovlivnit.

Převahu nesouhlasných vyjádření jsme zaznamenali pouze u jediného tvrzení, které uvádělo, že žádná politická strana nereprezentuje názory lidí, jako jsou oni sami. Souhlas s tímto výrokem vyjádřily dvě pětiny dotázaných (40 %), více než polovina (53 %) vyjádřila svůj nesouhlas.

Podrobnější analýza ukázala, že podíl souhlasících a nesouhlasících se téměř u všech předložených výroků výrazně neliší podle pohlaví ani věku respondenta. Pouze v případě výroku, že bez politických stran by nemohla být demokracie, byly nalezeny statisticky významné rozdíly dle pohlaví, když s výrokem častěji souhlasily ženy. Z hlediska vzdělání se ukázalo, že vysokoškolsky vzdělaní častěji nesouhlasí s negativními výroky vůči politickým stranám, jako že nereprezentují názory občanů, či že ač se vzájemně kritizují, tak jsou všechny stejné. Naopak častěji se domnívají, že bez politických stran by nemohla být demokracie. Protipólem vysokoškolsky vzdělaným jsou často lidé vyučení/se středoškolským vzděláním bez maturity, kteří častěji souhlasí s tím, že politické strany nereprezentují názory občanů, jako jsou oni sami, či že navzdory vzájemné kritice jsou vlastně všechny stejné. Naopak častěji nesouhlasí s tím, že by bez politických stran nemohla být demokracie nebo že politické strany umožňují účastnit se politiky.

Dále se ukázalo, že lidé nespokojení s politickou situací v ČR hodnotí politické strany mnohem kritičtěji než ti, kteří s ní jsou spokojeni. Tedy nespokojení častěji souhlasili s negativními výroky a častěji nesouhlasili s pozitivními výroky o politických stranách. Hodnocení výroků o politických stranách je též v závislosti na volební účasti, když nevoliči častěji souhlasí s negativními výroky a častěji nesouhlasí s pozitivními výroky o politických stranách. Z hlediska levopravé politické orientace se ukázalo, že pravicově orientovaní občané na základě vybraných výroků zaujímají vůči politickým stranám pozitivnější postoj, když častěji souhlasí s pozitivními výroky na adresu politických stran – že by bez nich nebyla demokracie, vstupem do politické strany lze něco změnit, hájí zájmy různých sociálních skupin. Naopak tito občané častěji nesouhlasí s negativními výroky o politických stranách – nereprezentují zájmy občanů, jako jsou oni sami; zajímají se především o zájmy svých členů; zajímají se o lidi jen v době voleb; kritizují se navzájem, ale ve skutečnosti jsou všechny stejné; jsou zkorumpované. Nicméně hlavním protipólem pravicově orientovaným lidem jsou respondenti, kteří se v rámci levopravého politického spektra umisťovali do středu, přičemž se ukázalo, že tito lidé se k politickým stranám na základě daných výroků staví nejnegativněji.

Celá analýza (pdf)

 

Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění