1,6 miliónu obyvatel Česka nikdy nepoužilo internet. Většinou senioři a nezaměstnaní

Počet uživatelů internetu v Česku roste. V roce 2016 se pravidelně připojovalo k síti 6,7 miliónu obyvatel nad 16 let, tedy více než tři čtvrtiny (77 %). Za posledních deset let počet lidí online neustále roste, od roku 2006 se zvýšil o více než třetinu (respektive o 36 procentních bodů). Stále oblíbenější je připojení přes mobilní telefon. Údaje zveřejnil Český statistický úřad.

 

Více než jeden a půl milionu lidí v ČR se nikdy na internet nepřipojilo

Počet lidí, kteří internet nikdy nepoužili, v roce 2016 byl na úrovni 1,6 miliónu. Většinou šlo o obyvatele starší 65 let a lidi se základním vzděláním nebo o nezaměstnané. Jejich podíl se ale rok od roku snižuje, uvádí předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. Celkem 77 % uživatelů se k internetu připojuje denně nebo téměř denně. Kvůli svým soukromým potřebám na něm tráví nejčastěji jednu až pět hodin týdně, 38 % mladých uživatelů do 24 let pak dokonce více než 20 hodin týdně.

 

Na internet nejčastěji přes notebook

Zařízením, z něhož se na internet připojujeme nejčastěji, je notebook. Činí tak 65 % uživatelů internetu. Polovina používá stolní počítač a téměř stejný podíl mobilní telefon. „Podíl osob, které se připojují k internetu ze stolních počítačů, roste s věkem. Z notebooku a mobilního telefonu se častěji připojují spíše mladší lidé,“ říká Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

 

Téměř všem uživatelům slouží internet ke komunikaci. Polovina z nich je na sociálních sítích

Elektronickou poštu využívá 94 % uživatelů internetu. Přes sociální sítě je v kontaktu se svými přáteli více než polovina. Zatímco obliba sociálních sítí mezi internetovými uživateli roste, podíl telefonujících přes internet v posledních letech klesá. V roce 2012 takto telefonovalo 54 % uživatelů, vloni už jen 40 %.

 

Internet v mobilu mají 4 z 10 dospělých Čechů, to je více než polovina uživatelů

V roce 2016 používalo internet v mobilním telefonu 54 % uživatelů internetu, resp. čtyři z deseti dospělých Čechů. O tři roky dříve to přitom byla jen pětina dospělé populace. V tomto ohledu je však Česká republika stále pod průměrem Evropské unie, který představuje 65 % jednotlivců ve věku 16 až 74 let čerpajících mobilní data. Naopak v celkovém podílu jednotlivců používajících internet jsme vloni mírně překročili unijní průměr.

 

Při jednání s úřady využívá internet více než třetina uživatelů

V roce 2016 využívalo internet pro jednání s úřady více 34 % lidí ve věku 16 a více let, muži o něco častěji než ženy (35 versus 33 %). Ke stahování formulářů využívalo internet 15 % obyvatel a o něco méně (11 %) k on-line vyplnění a odeslání formulářů. Nejčastěji využívali internet k těmto účelům lidé ve věku 35–44 let, téměř polovina z nich (48 %). Naopak nejméně často výhody digitalizace veřejné správy využívali senioři ve věku nad 65 let, pouze 11 % z nich.

V mezinárodním srovnání v e-governmentu výrazně zaostáváme. Nejlépe jsou na tom opět Dánové, z nichž internet ve vztahu k veřejné správě využívá 88 % uživatelů internetu (podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let v dané zemi), v Německu je to 55 %. Česko je s 36 % výrazně pod průměrem Evropské unie (EU-28), kde internet ve vztahu k veřejné správě využívá téměř každý druhý (48 %). Za Českem je už pouze Polsko, Itálie, Bulharsko a Rumunsko.

 

Webové stránky má třetina praktických lékařů pro dospělé. Sdílení zdravotnických záznamů využívá pouze 23 % praktiků

Podle posledních údajů ÚZIS mělo počítač v roce 2015 celkem 97 % samostatných ordinací lékařů v ČR. Internet jich mělo o něco méně, zhruba 94 %. Vlastní webové stránky mělo v roce 2015 celkem 35 % samostatných ordinací lékařů, v případě praktických dětských lékařů dokonce polovina a u ženských lékařů dokonce 56 %.  Z praktických lékařů pro dospělé měla webové stránky třetina z nich (33 %).

On-line objednání umožňovalo v roce 2015  celkem 9,4 % samostatných ordinací lékařů v ČR, on-line konzultace o něco častěji (11,4 %). I zde jsou nejdále ve využití internetu samostatné ordinace gynekologů, on-line objednání jich umožňovala pětina (20 %) a on-line konzultace 27 %.

Ze zemí EU nejčastěji používají ke sdílení zdravotnických záznamů s jinými lékaři počítačové sítě praktičtí lékaři v Dánsku (92 %), v Česku je to pouze 23 %. O mnoho lépe na tom nejsou ani Němci. Online zdravotnické záznamy tam sdílí jen 24 % praktiků.

 

 

Další údaje o využívání internetu jednotlivci i v podnicích a využívání internetu v oblasti zdravotnictví, veřejné správy či vzdělávání naleznete v právě vydané publikaci ČSÚ Informační společnosti v číslech 2014–2016.

 

Zdroj: Český statistický úřad

 

(foto: freeimages.com)