Bezpečnost a zdraví v mikropodnicích a malých podnicích

Malé a střední podniky jsou považovány za klíčové motory hospodářského růstu, inovací, zaměstnanosti a sociální integrace a představují páteř hospodářství EU.

V roce 2013 představovaly malé a střední podniky 99,8 % všech nefinančních podniků v EU. To odpovídá 21,6 milionům podniků v EU

Kategorie malé a střední podniky (MSP) zahrnuje tři velikosti společností – mikropodniky a malé a střední podniky. V doporučení Komise č. 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 jsou definovány takto:

  • Střední podnik má méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR a/nebo jeho bilanční suma nepřesahuje 43 milionů EUR.
  • Malý podnik má méně než 50 zaměstnanců a jeho roční obrat nebo bilanční suma nepřesahují 10 milionů EUR.
  • Mikropodnik má méně než 10 zaměstnanců a jeho roční obrat nebo bilanční suma nepřesahují 2 miliony EUR.

V průměru zaměstnávají MSP v EU 4,22 osob, a naprostá většina podniků v EU (92,4 %) je tedy klasifikována jako mikropodniky. Tyto mikropodniky představují 67,4 % všech pracovních míst v Evropě, a jejich význam pro evropské hospodářství je tak obrovský.

 

Z důkazů vyplývá, že zaměstnanci menších podniků jsou vystaveni větším rizikům než zaměstnanci větších podniků a že menší podniky mají více potíží s řízením rizik. Různé studie, včetně vlastního průzkumu agentury EU-OSHA nazvaného Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER), ukazují, že výzvy při zvládání BOZP jsou tím významnější, čím je podnik menší. 

Relativně slabé řízení BOZP můžeme přiřknout specifikům malých podniků, jako je například struktura a organizace práce a zaměstnání, ekonomické postavení a obchodní vztahy, provozní rozmanitost a flexibilita, vzdálenost od dosahu regulačních orgánů, a přístup a kompetence vlastníků a pracovníků v těchto malých podnicích nebo během jejich krátkého životního cyklu. Kvůli těmto specifickým vlastnostem je pro mikropodniky a malé podniky těžší vytvořit a udržet zdravé a bezpečné pracovní prostředí. 

Mezi další faktory, které mají dopad na řízení BOZP v těchto podnicích v porovnání s velkými podniky, patří:

  • potíže s regulací, protože jsou obvykle heterogenní, geograficky rozptýlené a chybí jim soudržné zastoupení; rozpočtová omezení, kvůli kterým často chybí zdroje k zavedení iniciativ v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a intervencí, jako jsou platba za poradenství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, informace, nástroje a kontroly;
  • menší množství zdrojů brání provádění preventivních činností;
  • není dostatek času a energie na úkoly, které nejsou klíčové, a sem se někdy řadí i bezpečnost a ochrana zdraví při práci; řádná bezpečnost a ochrana zdraví při práci není považována za prioritu;
  • hodnocení rizik může být nákladné a jejich provedení matoucí, zvlášť chybí-li podniku prostředky nebo know-how v oblasti BOZP, aby tak učinily efektivně;
  • pro organizace podporující nebo vymáhající řádnou bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti může být obtížné mikropodniky a malé podniky přímo oslovit.

Přečtěte si více o faktorech, které motivují menší podniky k investicím do BOZP, v článku z internetových stránek OSHWiki.

 

Pouze méně než polovina začínajících mikropodniků a malých podniků přežije více než 5 let a jen zlomek z nich se prosadí do klíčové skupiny vysoce výkonných firem, které pohánějí výkon a inovace v oblasti průmyslu. Jedna studie zjistila, že mezi novými mikropodniky a malými podniky v USA měly ty, které během jednoho roku nebo dvou let ukončily svoji činnost, více než dvakrát tak vysokou průměrnou míru úrazů na pracovišti než podniky, které přežily více než pět let. 

Náklady na úrazy jsou pro menší podniky obzvlášť problematické, protože zaznamenávají 82 % všech pracovních úrazů a 90 % všech smrtelných úrazů

Závažný incident v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví by pro malý podnik mohl mít katastrofické následky:

  • Mikropodniky a malé podniky se z incidentů v oblasti BOZP mnohem hůř vzpamatovávají.
  • Relativní dopad na ně je větší než na srovnatelně větší podniky.
  • Klíčové pracovníky nelze snadno nebo rychle nahradit.
  • Krátkodobé přerušení provozu může vést ke ztrátě zákazníků a důležitých zakázek.
  • Závažný incident může vést k zavření podniku kvůli přímým nákladům na jeho vyřešení nebo kvůli ztrátě zakázek a/nebo zákazníků.
  • I malé incidenty a nemoci mohou zdvojnásobit absence z důvodu nemoci.

Statistiky, jako je tato, ukazují, že dobrá bezpečnost a ochrana zdraví při práci je pro úspěch a dlouhodobé přežití těchto mikropodniků a malých podniků zásadní. Průzkum ESENER agentury EU-OSHA poskytl důkazy o tom, že v některých zemích a odvětvích v EU i velmi malé podniky vykazují vysokou úroveň řízení BOZP. Naznačuje to, že bude-li možné vytvořit příznivé prostředí, řízení BOZP v mikropodnicích a malých podnicích by se mohlo značně zlepšit. 

Účinné řízení BOZP je nejen zásadní pro zlepšení obecné pohody pracovníků, ale také zajišťuje, že podniky a ekonomiky dlouhodobě prosperují, jelikož se minimalizují výrobní ztráty v důsledku zranění či nemocí.

Přečtěte si zprávu agentury EU-OSHA s názvem Occupational Safety and Health and economic performance in small and medium enterprisesa review.

 

Řádné hodnocení rizika je klíčem k ochraně zdraví na pracovišti. Hodnocení rizik však může být poměrně náročné, zvláště pro mikropodniky a malé podniky, kterým mohou k jejich efektivnímu provádění scházet zdroje nebo know-how v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).

On-line interaktivní nástroj pro hodnocení rizik (Online interactive Risk Assessment tool – OiRA) agentury EU-OSHA má jako první iniciativa na úrovni EU za cíl toto úskalí překonat a pomoci evropským mikropodnikům a malým podnikům hodnotit jejich rizika (zejména prostřednictvím členských států a sociálních partnerů na úrovni EU a členských států).

Platforma OiRA umožňuje vybudovat snadno použitelné a on-line dostupné bezplatné nástroje, které mohou mikropodnikům a malým podnikům pomoci krok za krokem zavést postup hodnocení rizik – od určení a posouzení rizik na pracovišti, přes proces rozhodování a provádění preventivních činností, až po monitorování a podávání zpráv. Nástroj používají odvětvoví sociální partneři (organizace zaměstnavatelů a zaměstnanců), vnitrostátní orgány (ministerstva, inspektoráty práce, instituty BOZP atd.) k vytvoření nástrojů pro hodnocení rizik specifických pro určité odvětví, přičemž cílí na malé podniky.

Více informací o nástroji OiRA naleznete na webové stránce projektu  a v souvisejícím článku internetové stránky OSHWiki.

 

Vzhledem k významu mikropodniků a malých podniků ve společnosti a hospodářství EU a vzhledem k výzvám, jimž tyto podniky čelí v souvislosti s řízením BOZP, realizuje agentura EU-OSHA tříletý projekt (2014–17), jehož cílem je zlepšit bezpečnost a ochranu zdraví při práci v evropských mikropodnicích a malých podnicích. Projekt byl zadaný skupině výzkumných pracovníků tvořících konsorcium „SESAME“ (z angl. Safe Small and Micro Enterprises neboli bezpečné malé podniky a mikropodniky).

Cílem tohoto projektu je zlepšit řízení BOZP v evropských mikropodnicích a malých podnicích prostřednictvím těchto činností:

  • poskytování podkladů pro politická doporučení,
  • stanovení správné praxe v rámci Evropy a usnadnění vývoje nových a stávajících nástrojů,
  • rozšíření poznatků o faktorech, které určují řádnou BOZP v mikropodnicích a malých podnicích.

Projekt je rozdělen do čtyř fází:

Během 1. fáze (2014-15) se vyhodnocoval současný stav BOZP v mikropodnicích a malých podnicích. Zjištění jsou prezentována ve zprávě „Souvislosti a opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v mikropodnicích a malých podnicích v EU“.

2. fáze (2015-16) se zabývá pohledem ze strany pracoviště prostřednictvím osobních rozhovorů s majiteli/manažery a zaměstnanci mikropodniků a malých podniků, které budou prezentovány v analytické zprávě a vnitrostátních zprávách.

Během 3. fáze (2016-17) se bude zjišťovat, které faktory zajišťují účinnost politik a správné praxe, a zkoumat úlohu prostředníků. Bude sestaven přehled zjištěných příkladů správné praxe a výsledky této fáze budou prezentovány v analytické zprávě a ve vnitrostátních zprávách.

Ve 4. fázi (2017) bude provedena závěrečná analýza, která představí komplexní a na důkazech založený popis celého projektu. Zpráva představí souhrn prvků ze všech předchozích fází a výsledky budou sdíleny v co nejširším rozsahu; počítá se s diskusí mezi zúčastněnými stranami na závěrečné konferenci.

 

Zdroj: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU–OSHA)

 

(foto: pixabay.com)