Čeští senioři často opouštějí trh práce předčasně, chybí jim motivace dál pracovat
Čeští senioři odcházejí z trhu práce dříve než jejich vrstevníci z jiných evropských zemí. Na diskusi „Důchod: konec nebo příležitost“, kterou společně pořádaly Nadace Krása pomoci a think-tank IDEA při CERGE-EI to uvedl analytik Filip Pertold. Češi podle něj využívají možnost opustit zaměstnání ve chvíli, kdy dosáhnout hranici pro nárok na starobní důchod, ačkoliv sami plánovali, že budou pracovat déle.
„Naše studie ukazuje, že lidé v Česku odcházejí v průměru do důchodu dříve než v západních zemích. Navíc odcházejí dříve i lidé, kteří se těší relativně dobrému zdraví. I vysoce kvalifikované profese a vysokoškoláci odcházejí v průměru z trhu práce výrazně dříve, než původně plánovali,“ shrnul Pertold zjištění založená na srovnání dat získaných v letech 2007, 2011, 2013, 2015 a 2017 v Česku, Německu, Švédsku, Dánsku, Itálii a Španělsku.
Soňa Morawitzová z Nadace Krása Pomoci, která se v rámci projektu Zlatá práce věnuje zlepšování kvality života lidí nad 50 let, doplnila, že starší lidé často ztratí motivaci zůstat na trhu práce, protože kvůli vyššímu věku čelí předsudkům ze strany zaměstnavatelů.
„Lidé starší 50 let se při hledání práce setkávají s diskriminací na základě věku a dalšími předsudky ohledně jejich pracovního výkonu. To často vede k tomu, že ztrácí motivaci dál pracovat a odcházejí do důchodu, ačkoliv by ještě nemuseli,“ uvedla. „Snažíme se tyto stereotypy bourat a ukazovat, že zaměstnávání starších pracovníků může být pro firmy přínosné,“ dodala.
Oba se shodují v tom, že s ohledem na stárnutí populace situace vyžaduje systémové řešení, které by zohledňovalo, že na trhu práce budou přibývat senioři.
„Stát nic nedělá proto, aby nějakým způsobem podpořil lidi, kteří pracují, ačkoliv už dosáhli věku, kdy mají nárok na důchod. Přitom každý takový člověk se státu extrémně vyplatí, protože samozřejmě platí odvody a daně,” uvedl Pertold v diskusi.
„Apelovali jsme na několik ministrů a ministryň, kteří vedli MPSV, aby stát více oceňoval práci během důchodu, ať už tím, že jim zvýší důchod v budoucnu, nebo že jim sníží daně. Takovou formou podpory by stát dal signál, že si více váží práce těchto lidí,“ dodal.
Morawitzová doplnila, že je třeba firmy podnítit k tomu, aby starší pracovníky přijímaly a případně jim upravily podmínky práce. „Stejně tak je třeba motivovat pracovníky, a to už od začátku pracovní kariéry, aby pracovali na svém osobním rozvoji, vzdělávali se a byli tak více konkurenceschopní na trhu práce i ve vyšším věku,“ doplnila.
Nadace Krása pomoci
Nadace Krása pomoci vznikla v roce 2008. Jejím posláním je podpora seniorů a rozvíjení pozitivního přístupu ke stáří. Hlavním cílem nadace je zajistit důstojný život starších lidí v domácím prostředí a zabránit tak předčasnému a často zbytečnému umisťování seniorů do institucionální péče. Realizuje projekt Doma bez obav, Dobrovolnický projekt a nově se také v rámci projektu Zlatá práce věnuje tématu proměny pracovního trhu v souvislosti se stárnutím populace. V rámci své činnosti finančně podporuje další proseniorské organizace, za dobu svého fungování rozdělila více než 32 mil neziskovým organizacím pro celé České republice.
IDEA při CERGE-EI, Politických vězňů 7, Praha 1
Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu AV ČR, v. v. i. je nezávislý akademický think-tank zaměřující se na analýzy, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Doporučení IDEA vychází z analýz založených na faktech, datech, jejich nestranné interpretaci a moderní ekonomické teorii. IDEA je projektem Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky, který spolu s Centrem pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE) tvoří společné akademické pracoviště CERGE-EI.
Zdroj: IDEA CERGE-EI, Krása pomoci
