Pacienty z bývalého východního bloku trápí stejné nemoci. Praktikům ale chybí pravomoci k jejich léčbě

Pacienty z bývalého východního bloku trápí stejné nemoci. Postkomunistické země mají výrazně vyšší počty pacientů s nemocným srdcem, ledvinami nebo cukrovkou než země západního bloku. Čeští, polští a slovenští praktici jim chtějí pomoci,  chybí jim k tomu ale pravomoci. Klíčem k řešení jsou investice do prevence a včasný záchyt nemocí. Posílení pravomocí by podle praktiků mělo jít ruku v ruce s možností předepisovat na tato onemocnění moderní léky, shodli se čeští, slovenští a polští praktičtí lékaři. Jak čelit vlně pacientů s chronickými chorobami, řešili na březnovém kongresu v Praze.

„S chronickým selháním ledvin, srdce nebo s diabetem 2. typu se v Česku potýkají statisíce lidí. Celosvětově je takto nemocných přes miliardu a asi 20 milionů osob na tyto choroby zemře. Česká republika, Polsko a Slovensko i 30 let po pádu železné opony stále bojují s vysokým výskytem kardiovaskulárních a metabolických onemocnění,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. I když se podle něj situace pomalu zlepšuje, stále se nedaří dohnat země na západ od nás.

Praktici by měli fungovat jako „manažeři“ péče

Situaci by podle expertů pomohlo posílení role praktiků, především aby mohli včas zachytit rizikové pacienty, kteří k jedné z chorob směřují. Nutné je podle nich také péči lépe koordinovat – praktici by v tomto ohledu měli fungovat jako „manažeři“ péče o pacienty.

„Pracujeme intenzivně na změně náplně preventivních prohlídek, abychom uměli tato onemocnění dříve zachytit. Jen to ale nestačí. S lidmi, kteří jsou v riziku, musíme být schopni něco dělat, a k tomu nám chybějí kompetence. Především možnost předepisovat moderní léky, které by rozvoji nemocí zabránily. Stejný problém řeší kolegové na Slovensku a donedávna i v Polsku, kde už ale praktici mohou předepisovat veškeré moderní léky bez omezení,“ upozorňuje Šonka.

Chybí včasná prevence a moderní léky

Zpočátku je totiž možné vzniku nemoci zabránit, když například pacient spolupracuje a změní dosavadní nezdravý životní styl. Nebo nemoc o několik let oddálit tím, že se zavčas nasadí léky, které ji zkrotí.

„Dnes už máme prostředky, jak sledovat, zda u rizikového jedince nedochází k selhání ledvin, k rozvoji cukrovky nebo srdečnímu kolapsu,“ vysvětluje Šonka. Polští, slovenští a čeští praktici se podle něj nachází v přibližně stejné situaci.

„Po téměř 60 letech sovětského modelu poskytování zdravotní péče je třeba dát všeobecným lékařům co nejvíce kompetencí k tomu, aby mohli poskytovat péči, která bude komplexní. Na tomto poli s českými a polskými kolegy sdílíme společnou minulost a dědictví v podobě vysokého počtu pacientů s chronickým selháním ledvin, srdce nebo s diabetem. Řešení v jednotlivých zemích se ale mírně liší, proto se navzájem stále inspirujeme a intenzivně si předáváme zkušenosti,“ říká Peter Lipovský, viceprezident Slovenské spoľočnosti všeobecného praktického lekárstva.

V Polsku zvýšili praktikům kompetence a zavedli koordinovanou péči

Polští praktičtí lékaři například v reakci na vlnu nových pacientů již druhým rokem zavádí tzv. koordinovanou péči, kdy má praktik větší pravomoci v oblasti diabetologie, kardiologie, endokrinologie, pneumologie a nefrologie.

„Dobře zavedená koordinovaná péče představuje velmi dobrý model pro fungování primární péče. S rostoucím počtem pacientů trpících cukrovkou, hypertenzí nebo jinými civilizačními chorobami jsou taková řešení stále důležitější. Stárnoucí společnosti nebudeme moci poskytovat péči pouze s využitím ambulantních specialistů,“ řekl Aleksander Biesiada z Polské společnosti rodinného lékařství.

Jedno chronické onemocnění často zhoršuje druhé

Podle Michala Vrablíka, předsedy České asociace preventivní kardiologie, často jedno z chronických onemocnění provází, podmiňuje a zhoršuje druhé.

„Až 60 % lidí se srdečním selháním trpí zároveň selháním ledvin. Přibližně 37 % pacientů s diabetem má chronické onemocnění ledvin a 44 % osob se selháním srdce má zároveň cukrovku 2. typu. Všechno má navíc stejného jmenovatele – věk, obezitu, vysoký tlak a aterosklerotické onemocnění tepen. Tito pacienti také mívají vysoký cholesterol nebo depresi,“ popisuje Vrablík.

Dvě třetiny Čechů trpí nadváhou a obezitou. Problémem je také alkohol, kouření, nedostatek pohybu a stravování

Na vině je špatná zdravotní gramotnost a často i postoj z minulých dob, že „o mé zdraví se stará lékař, ne já“. „V Česku se pořád hodně kouří, jsme 2. až 3. v Evropě v konzumaci alkoholu, málo se hýbeme a nejíme dost ovoce a zeleniny. Celkem 66 % Čechů trpí nadváhou a obezitou. Máme tady 2,5 milionu lidí s vysokým tlakem, 1,2 milionu osob s cukrovkou a 85 % dospělé populace s dyslipidemií,“ říká Vrablík.

Výhled do budoucna přitom není o nic růžovější. Zhruba třetina (33 %) dětí má nadváhu a obezitu a u značné části adolescentů je stále populární kouření, připomíná Vrablík.