MPSV: Návrh systému Koncepce sociálního bydlení ČR

MPSV dokončila v únoru 2015 Koncepci sociálního bydlení ČR. Jde o vytvoření takového systému, ve kterém bude osobě, která projeví vůli získat sociální byt a splní zákonné podmínky, umožněno důstojně bydlet. MPSV tak chce předejít případům, kdy lidé jsou nuceni bydlet na ubytovnách v nedůstojných podmínkách a mnohdy s dětmi (bydlení na ubytovnách s dětmi by mělo být vyloučeno), kdy rodiny jsou rozdělovány, lidé jsou nuceni žít na ulici, lidé se zdravotním postižením v institucích. Je potřeba oběti domácího násilí ihned oddělit od agresora a poskytnout jim (a dětem) adekvátní bydlení. Je obvyklé, že senioři po platbě vysokého nájmu šetří na stravě a lécích a mladí lidé, kteří opouštějí ústavní výchovu, se nacházejí ve složité situaci, jelikož nemají kam jít. Všem těmto skupinám by měl nový systém pomoci.

Hlavním problémem v oblasti bydlení je vysoké zatížení některých domácností výdaji na bydlení.

Koncepce bydlení České republiky do roku 2020 schválená vládou v roce 2011 identifikovala hlavní sociální problémy v oblasti bydlení (uvádíme výčet nejdůležitějších z nich):

  • Nedostatek finančně dostupného bydlení pro některé skupiny osob.
  • Diskriminace některých cílových skupin v přístupu k dostupnému a důstojnému bydlení.
  • Rostoucí počet osob bez domova nebo osob ohrožených ztrátou bydlení.
  • Rezidenční segregace, rozšiřování sociálně vyloučených lokalit.
  • Roztříštěná spolupráce jednotlivých aktérů (stát, kraje, obce, neziskové organizace, církev aj.).
  • Další bariéry pro udržení nebo získání bydlení (např. zadluženost, kauce) atd.

Systém sociálního bydlení reaguje na to, co bylo v minulosti zanedbáno. Došlo k masivnímu rozprodání obecního majetku soukromníkům v 90. letech. Tehdy došlo k velkému pochybení, kdy žádný zákon nestanovil povinný zůstatek určitého procenta bytů ve vlastnictví obcí na saturaci potřeb jejích občanů. Nyní po 20 letech zde řešíme situaci, kdy občané a rodiny s dětmi nemají adekvátní bydlení, popř. jsou státní peníze prostřednictvím příspěvku a doplatku na bydlení zasílány soukromým pronajímatelům (ať už ubytoven nebo bytů, kde je často přemrštěné nájemné). Tyto ubytovny jen asi z 20% provozují obce. Ostatní jsou „zařízení” různé, diametrálně odlišné kvality a úrovně, kde tyto služby smluvně poskytují soukromé osoby. Tento sektor je často nazýván „obchodem s chudobou”, neboť v něm ubytovaní platí nájemné pomocí dávek v hmotné nouzi a podle počtu osob (po novele zákona o pomoci v hmotné nouzi již na prostory, ne na počet osob), tedy za malý byt kdesi v malém příhraničním městě tolik, co je obvyklá platba za nájem v centru Prahy.

Na přípravě Koncepce a zákona se podílí MPSV jako hlavní gestor, dále Ministerstvo pro místní rozvoj a Úřad vlády ČR (spolugestoři). V květnu 2014 vznikla pracovní skupina, která se vzhledem ke komplexnosti problému rozdělila na čtyři pracovní tematické skupiny. MPSV koordinuje činnost těchto skupin – Analytická – tvorba koncepce, Finanční skupina, Standardy a urbanismus, Nástroje sociální politiky. Pracovní skupiny jsou složeny z odborníků a sestávají ze zástupců příslušných ministerstev (MPSV, MMR, MPO a Úřadu vlády) a externích expertů. Celkem se jedná o cca 70 osob a je předpoklad, že tito odborníci se budou na přípravných pracích směřujících k implementaci systému sociálního bydlení v ČR podílet i nadále.

Koncepčně MPSV vnímá sociální bydlení jako ucelený systém, tj. nejde jen o výstavbu či rekonstrukci bytů, ale i o doprovodnou sociální práci. Opět platí, že sociální práce nebude podmínkou pro čerpání výhod sociálního bydlení. (tj. ne každého občana je nutné „učit bydlet”). Systém sociálního bydlení se tedy skládá ze dvou základních pilířů – z využívání sociálních služeb (vznik nové sociální služby tzv. krizové bydlení, z ošetření příspěvkem státu na bydlení, a druhý pilíř předpokládá využívání sociálních nebo dostupných bytů (u sociálních bytů je vždy využívána sociální práce, tj. podpora nájemníků v „tréninku” samostatného hospodaření, pomoc s dluhy, exekucemi apod.). Jako prioritní skupina pro získání krizového bydlení jsou navrhovány osoby, u kterých je výrazné riziko ohrožení na zdraví či životě.

Cílová skupina osob pro vstup do systému sociálního bydlení nebude vymezena taxativním výčtem, ale bude definována situačně, tj. použitím stavu tzv. bytové nouze. Lze říci, že nárok na vstup do systému bude mít pak každý, kdo se ocitne ve stavu nebydlení, v nevyhovujícím bydlení či v ohrožení nebydlením (včetně těch domácností či osob, které vynakládají vysoký podíl svých příjmů na nájemné vč. služeb spojených s užíváním bytu). Nárok na sociální bydlení tedy budou mít skupiny, jako jsou senioři, zdravotně postižení, etnické menšiny, rodiče samoživitelé, oběti domácího násilí, osoby opouštějící instituce /např. děti odcházející z dětských domovů/, ohrožené domácnosti s dětmi nebo tam, kde je nutné zajistit sloučení rodiny apod. MPSV předpokládá, že sociální byty budou mít statut „sociálního bytu” na dobu neurčitou – nebude možné s nimi obchodovat. Obyvatelé sociálních bytů budou v bytech naopak převážně pobývat dočasně (do zlepšení jejich sociální a příjmové situace, např. nalezení zaměstnání). V některých případech (např. senioři) lze uvažovat o bydlení v sociálním bytě na dobu neurčitou.

Součástí zařazení do prioritní cílové skupiny musí být provedeno individuální sociální šetření, které zjistí konkrétní sociální situaci dané osoby. Toto šetření bude provádět příslušná pobočka úřadu práce na úrovni ORP ve spolupráci se sociálními pracovníky obce (sdílení informací o žadateli/domácnosti). V případě nároku na přidělení sociálního/dostupného bytu vydá žadateli osvědčení, které bude tzv. nárokem ke vstupu do systému. Osvědčení předloží žadatel/rodina příslušné obci, kde bude žádat o přidělení sociálního/dostupného bytu. Pro obce se předpokládá podle zákona stanovení povinnosti zajistit určité procento sociálních a dostupných bytů z celkového počtu bytů na území obce. Za tímto účelem bude obec zřizovat obecní fond rozvoje sociálního bydlení, který bude naplňován vlastní výstavbou, rekonstrukcí nebo stávajícími byty v obecním vlastnictví určenými pro sociální bydlení. Obec bude moci smluvně využívat i bytový fond nestátních neziskových organizací, církví, sociálních družstev, soukromých vlastníků nebo investorů.

Zákon o sociálním bydlení je pro vládu ČR prioritou a je zřejmé, že se systém neobejde bez významných finančních zdrojů. Financování systému sociálního bydlení se předpokládá ze státního rozpočtu, z obecních rozpočtů ze zisků privatizace bytového fondu, nová výstavba a rekonstrukce bytových domů potom z evropských fondů prostřednictvím IROP, bankovních úvěrů a dalších finančních nástrojů.

Odkazy na zdroje použité v Koncepci sociálního bydlení ČR 2015 – 2025:

Plánovaný harmonogram řešení problematiky sociálního bydlení:

  • V průběhu dubna 2014 ustanovení pracovní skupin.
  • Květen až září příprava podkladů pro Koncepci sociálního bydlení.
  • Říjen až listopad sumarizace uceleného dokumentu koncepce.
  • Listopad až prosinec připomínkování předsedů pracovních skupin a Analytické pracovní skupiny.
  • Únor 2015 vznik finální verze Koncepce sociálního bydlení.
  • Do konce února 2015 schválení poradou vedení příslušných ministerstev.
  • Březen 2015 meziresortní připomínkové řízení.
  • Do 15. dubna 2015 předložení Koncepce sociálního bydlení vládě ČR ke schválení.*
  • Ve 3. čtvrtletí 2015 předložení věcného záměru zákona o sociálním bydlení (plánováno do 30. září 2015).
  • Ve 2. čtvrtletí 2016 předložení návrhu znění zákona o sociálním bydlení.
  • Od 1. 1. 2017 předpokládaná účinnost zákona o sociálním bydlení

 

* Pozn.: Z časových důvodů a posunutí termínu předložení koncepce vládě, je žádáno v usnesení vlády o prodloužení termínu o dva měsíce

 

Zdroj: MPSV