Češi nejlépe hodnotí přístup ke vzdělání a práci. Nejhůře k bydlení a zabezpečení ve stáří
Součástí říjnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byla otázka zjišťující hodnocení možností, které nabízí naše společnost občanům v oblasti bydlení, finančního zabezpečení, zdravotní péče, vzdělávání a uplatnění na trhu práce. Nejlépe lidé hodnotí přístup ke vzdělání a možnost pracovat a také přístup ke zdravotní péči (76 %). Nejhůře jsou hodnoceny možnosti získání bytu, resp. koupě vlastního bytu, ale též zabezpečení ve stáří (přibližně tři čtvrtiny dotázaných hodnotí stav jako velmi špatný nebo spíše špatný). V porovnání s loňskými výsledky se hodnocení sociálních podmínek v podstatě nezměnilo. Hodnocení se výrazně liší v závislosti na deklarované životní úrovni domácnost, politické orientaci a na míře spokojenosti s politickou situací.
Podrobná analýza prokázala, že na hodnocení podmínek a možností, které dává naše společnost, má největší vliv životní úroveň dotázaných (a to u všech zkoumaných oblastí). Vliv sociodemografických charakteristik, jako je vzdělání či věk, byl vesměs nevýznamný. Snad jen v položce zabezpečení ve staří byl vliv věku dotázaného patrný: v nejmladší generaci situaci hodnotilo jako „velmi špatnou“ 13 % dotázaných, v generaci nad 60 let to bylo 28 % a v generaci 45-59 dokonce 30 %. V daném případě stojí za pozornost hlavně poslední údaj, který ukazuje na obavy lidí vyššího středního věku o zabezpečení jejich stáří.
Ze všech zkoumaných životních podmínek občané hodnotí situaci jako převážně dobrou (velmi dobrou nebo spíše dobrou proti podílu spíše špatná či velmi špatná) v případě možnosti přístupu ke vzdělání (88 % proti 9 %), možnosti pracovat, být zaměstnán (82 % proti 16 %) a přístupu ke zdravotní péči (76 % proti 23 %). U ostatních položek převažuje hodnocení situace jako „špatné“. Nejhůře občané hodnotí možnost koupit si vlastního bytu (75 % oproti 21 %) a získání bytu (73 % proti 22 %). Následuje zabezpečení ve stáří (70 % „špatné“ proti 25 % „dobré“). O trochu lépe jsou na tom finanční podmínky pro zakládání rodin (63 % proti 32 %), následují životní podmínky zdravotně postižených s více než polovinou kritických ohlasů (53 % proti 34 %).
Oproti poslednímu šetření z října 2018 došlo k dalšímu pozitivnímu posunu v případě možnosti pracovat, být zaměstnán, kde vzrostlo pozitivní hodnocení o 3 procentní bodů. Ve všech ostatních položkách došlo jen k statisticky nevýznamným posunům. Zjevně nemožnost získání bytu dosáhla maxima, podobně se stabilizoval názor na (ne)možnost koupi bytu (není zahrnuto do grafu, protože tato položka dotazována jen v posledních třech letech). Tato dvě zjištění dokládají, že dotázaní reflektují aktuální situaci na trhu s byty.
Z dlouhodobějšího hlediska lze vidět vzestupný trend postupného zlepšování hodnocení vlastně ve všech oblastech, ke kterému došlo mezi roky 2012 až 2015. Tento vzestupný trend byl v posledních dvou letech zachován (umocněn) jen v oblasti zaměstnanosti, kde veřejnost reflektuje objektivní situaci oživení na trhu práce po překonání (celosvětové) ekonomické krize. V ostatních oblastech došlo k zastavení vzestupu pozitivního hodnocení či dokonce v případě oblasti bydlení k významnému poklesu. I když hodnocení pozitivní zabezpečení ve stáří má vzestupnou tendenci od roku 2012, dosáhlo jen 24 procentní úrovně (která zde už ovšem byla v roce 1995 a pak v roce 2005).
Podrobná analýza prokázala, že na hodnocení podmínek a možností, které dává naše společnost, má největší vliv životní úroveň dotázaných (a to u všech zkoumaných oblastí). Vliv sociodemografických charakteristik, jako je vzdělání či věk, byl vesměs nevýznamný. Snad jen v položce zabezpečení ve staří byl vliv věku dotázaného patrný: v nejmladší generaci situaci hodnotilo jako „velmi špatnou“ 13 % dotázaných, v generaci nad 60 let to bylo 28 % a v generaci 45-59 dokonce 30 %. V daném případě stojí za pozornost hlavně poslední údaj, který ukazuje na obavy lidí vyššího středního věku o zabezpečení jejich stáří.
Faktorová analýza ukázala, že zkoumaná oblast vybraných podmínek a možností se štěpí do dvou vzájemně nezávislých dimenzí (64 % vyčerpané variance). První zahrnuje položky „vzdělání“ „zdravotní péče“ a „možnost pracovat, získat zaměstnání“, druhá pak „zabezpečení ve stáří“, „bydlení“ „založení rodiny“ a „životní podmínky zdravotně postižených“. Toto rozčlenění dokládá, že dotázání reflektují na jedné straně bezproblémové oblasti, na straně druhé pak oblasti, kde situace je hodnocena jako značně negativně.
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění
