V Praze začalo komunitní šíření COVID-19

Na území Hlavního města Prahy je pozorován dlouhodobý zvýšený výskyt případů onemocnění COVID-19, aktuální situace již vykazuje znaky počínajícího komunitního přenosu. V současné době je však na spodní hranici druhého stupně rizika (oranžová barva), a tudíž není podle pražských hygieniků prozatím nutné přijímat zásadní protiepidemická opatření. Případy jsou z větší části zaznamenávány u mladší a střední generace, s převážně asymptomatickým nebo mírným průběhem onemocnění.

Přibližně 10 % všech diagnostikovaných případů v posledním týdnu je hlášeno ve zranitelných skupinách obyvatel, což představuje nárůst oproti předcházejícímu období. Pozitivem je, že nedochází k nárůstu počtu hospitalizovaných osob vyžadujících intenzivní péči.

Případy jsou zaznamenávány zejména souvislosti s hromadnými akcemi, rodinnými výskyty nebo v souvislosti s pracovištěm, či se jedná importy ze zahraničí.

„V Praze bohužel dochází k nárůstu počtu případů bez vazby na známý zdroj nákazy. Nicméně riziko komunitního přenosu je zde na spodní hranici pásma a tudíž není prozatím nutné přijímat zásadní protiepidemická opatření”, uvedla hlavní hygienička Jarmila Rážová. Z globálního hlediska podle Rážové není zvýšený výskyt v Praze odlišný od situace v jiných velkých evropských aglomeracích, jakými jsou například Vídeň, Lisabon, Madrid či Barcelona. “Je to dáno zejména vysokou kumulací osob dojíždějících do Prahy za prací či z důvodu turismu a také četnosti větších akcí s vyšším počtem účastníků,“ vysvětluje Rážová.

“Je nezbytné si uvědomit, že u infekce s inkubační dobou 14 dní, jsou výše uvedené počty odrazem situace před 14 dny. Nelze tedy čekat, až se situace ještě zhorší návratem Pražanů z letních dovolených a prázdnin”, uvádí ředitelka MUDr. Zdeňka Jágrová v nařízení Hygienické stanice hl. m. Prahy č. 7/2020.

Praha vykazuje nejvyšší výskyt nemoci mezi regiony ČR s průměrným denním přírůstkem > 75 případů (cca 5,4 / 100 000 obyvatel). Reprodukční číslo přesahuje hodnotu 1, a to i ve skupině seniorů starších 65 let (mezi-týdenní relativní nárůst 203%). Vysoký počet nově diagnostikovaných není plně podchycen trasováním, dle údajů KHS je cca 30% záchytů neznámého původu a hrozí riziko komunitního šíření nemoci. Celkový týdenní počet nově diagnostikovaných dosahuje hodnoty 40 / 100 000 a rostoucí trend je dlouhodobý a významný (14-denní počet nově diagnostikovaných je 76/100 000). Pozitivem je nízký podíl klinicky indikovaných testů u pacientů s příznaky (< 10%) a velmi nízký počet hospitalizovaných pacientů. Potřeba intenzivní péče v souvislosti s COVID-19 je zanedbatelná, kapacity zdravotních služeb nejsou nijak omezeny. Praha celkově hodnotí 16 aktivních clusterů, z toho 7 nově založených.Z dosud hlášených případů onemocnění na území Prahy byly lehké příznaky onemocnění zaznamenány u téměř 55 % a více než třetina, tedy 36 %, nemělo žádné příznaky onemocnění pouze necelých 10 % mělo středně těžké až těžké příznaky onemocnění, pro které byly hospitalizovány, uvádí se v nařízení z 28. srpna (č. 7/2020). “Nemocnost od začátku srpna stoupla oproti předchozímu měsíci více než dvojnásobně (781 případů v červenci a 1574 hlášených onemocnění v měsíci srpnu), z toho v posledních 7 dnech bylo hlášeno 473 nemocných. Velmi pozvolně, ale přesto stoupá nemocnost i u osob nad 65 let věku, nárůst je za 7 posledních dní o 6,0 %. Stejně zvolna stoupá i počet hospitalizovaných pacientů, t. č. je v pražských nemocnicích hospitalizováno na JIP 19 pacientů, z toho je na umělé plicní ventilaci 5 nemocných”, uvádí Jágrová.

Riziko hospitalizace je vyšší zejména pro osoby s přidruženými nemocemi, jako je hypertenze, diabetes, onemocnění dýchacích cest, kardiovaskulární nemoci. Všem výše uvedeným osobám se doporučuje využít každého klimaticky vhodného období a použít ochranu dýchacích cest.

Počínající komunitní přenos: “Narůstající podíl případů, u kterých není jasný zdroj nákazy. V této situaci se nákaza začíná šířit v doposud nepostižené populaci, tedy například u osob, které nepobývaly v zasažené oblasti nebo nebyly v kontaktu se známým zdrojem nákazy.”

 

Charakteristika stupňů pohotovosti (barvy “semaforu”)

Skóre 5 až 7 značí na koronavirovém semaforu narůstající trend výskytu typicky spojený s rizikem komunitního šíření nemoci, případně riziko zásahu ohrožených skupin obyvatel. Značí též občasné případy, u kterých není jasný zdroj nákazy.

Od 1. září povinné roušky na Letišti Václava Havla. Ve školách se doporučují

Podle již dříve avizovaného celostátního opatření budou v celé ČR povinné roušky také v prostředcích veřejné dopravy, vnitřních prostorách zařízení zdravotnických a sociálních služeb a v prostorách úřadů sloužící pro styk s veřejností. K tomu navíc pražští hygienici s účinností od 1. září zavádí povinnost nošení roušek ve všech vnitřních prostorách Letiště Václava Havla. Vnitřními prostory se rozumí haly, chodby, komerční i nekomerční místnosti a tranzitní prostory ve všech veřejných, neveřejných i zabezpečených částech areálu Letiště Václava Havla.

Hygienická stanice Hl. města Prahy současně doporučuje také nošení roušek ve školách a školských zařízeních.

„Praha je na hranici mezi zeleným a oranžovým stupněm, proto zatím ponecháváme jen doporučení roušek ve školách. Pokud by se situace zhoršila, museli bychom přijmout širší opatření. Budeme ji neustále vyhodnocovat. Občany Prahy prosím, aby byli maximálně odpovědní a vyhýbali se velkým akcím. Nyní je to zejména v rukou Pražanů, jak se budou chovat zodpovědně,“ uvedla ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová.

“Dosud nikdo nedokáže odhadnout chování viru v podzimních měsících, stále je třeba aplikovat opatření, která zabrání naplnění kapacit nemocnic. Je nezbytné, aby tato zařízení mohla sloužit pacientům s jinými závažnými diagnózami, jejichž řešení nesnese odklad. Je třeba, aby docházka do školy začala v situaci, kdy tzv. reprodukční číslo je optimálně pod hodnotou 1,0, tuto hodnotu však nyní nemáme. Pokud by nebyla realizována žádná mimořádná opatření, nelze s ohledem na shora uvedené skutečnosti důvodně vyloučit, že by celkový počet nakažených v Praze mohl nadále stoupat”, uvádí Jágrová ve zdůvodnění k novému nařízení.

Zákaz pohybu a pobytu bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa) jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek, šál nebo jiné prostředky, které brání šíření kapének, se nevztahuje na:

a) děti do dvou let věku,

b) osoby s poruchou intelektu, osoby s kognitivní poruchou či závažnou alterací duševního stavu, jejichž mentální schopnosti či aktuální duševní stav neumožňují dodržování tohoto zákazu.

c) osoby vykonávající pracovní činnost v prostorách dílen, strojoven, skladů, technických místností, šachet, šaten a dále v cestující veřejnosti nepřístupných kancelářích, jednacích místnostech a jejich zázemí, vše za současného splnění podmínky dodržování vzdálenosti minimálně dvou metrů mezi těmito osobami při nepřekročení maximálního počtu deseti osob v jedné místnosti,

d) osoby, které konzumují stravu či nápoje v prostorách stravovacích zařízení.

Hřib požádal Vojtěcha o zajištění dostatečného počtu lůžek

„Dnes jsem písemně požádal pana ministra zdravotnictví, aby zejména pro seniory ze zařízení poskytujících pobytové sociální služby, kteří jsou COVID pozitivní, zajistil dostatek lůžek ve státních nemocnicích na území hlavního města. V případě potřeby hospitalizace těchto osob totiž začal v běžné praxi vyvstávat problém s jejich hospitalizací, kdy jsou tito pacienti odmítáni s argumentem, že zdravotnické zařízení nemá dostatečnou kapacitu. Praha bohužel na rozdíl od ostatních krajů České republiky žádné vlastní nemocnice neprovozuje,“ uvedl pražský primátor Zdeněk Hřib.

Na pondělí je svolána porada k aktuální epidemiologické situaci a k návazným opatřením. “Na tuto poradu bude nově zařazeno i projednání umístění Prahy na oranžový stupeň v semaforu”, uvedl Hřib.

„Připravujeme se na plošná hygienická opatření, které budou zavedena od 1. září v celé republice. Jak jsme avizovali, jedná se zejména o vnitřní prostory a prostředky městské hromadné dopravy. V Praze se nám podařilo také rozšířit počet testovacích míst, což je důležité pro snižování rizika nákazy v populaci,” řekl náměstek primátora Petr Hlubuček.

Zařazení Prahy je podle Hřiba očekávatelné. Metropole má totiž větší populaci, jsou v ní umístěné letiště i další důležité dopravní uzly, vyskytují se v ní cizinci i zahraniční pracovníci na ubytovnách. Denně přitom do a z Prahy cestuje množství lidí.

Pro obyvatele stále platí apel na ohleduplnost a zodpovědnost k dodržování přijatých opatření i opatření, která jsou jen doporučená, připomíná Hřib.

Odběrové centrum na Václavském náměstí pro turisty i Pražany

Praha před dvěma týdny otevřela odběrové místo na Václavském náměstí vzhledem k tomu, že současná odběrová místa jsou mimo centrum a turisté do nich často cestují přes celé město.

Využít je mohou samozřejmě i Pražané. Odběrové místo s kapacitou v řádu stovek odběrů denně je určeno jak pro samoplátce, tak pro klienty s indikací.

Na odběr se neobjednává dopředu. Nyní hlavní město projednává otevření dalších odběrových míst, která by pomohla se zvládnutím situace a s navýšením testovací kapacity.

Do prvního stupně pohotovosti se nově zařadily okresy Kolín, Příbram, Žďár nad Sázavou a Brno – město

„V uvedených okresech je pozorován dlouhodobější, anebo krátkodobý a velmi výrazný negativní trend ve výskytu počtu případů onemocnění COVID-19. Návaznost mají zejména na hromadné akce, rodinné výskyty, výskyty na pracovišti, avšak objevují se i sporadické výskyty bez známé vazby na zdroj nákazy. S výjimkou okresu Žďáru nad Sázavou nedochází k zásahu do zranitelných skupin obyvatel. Epidemiologická situace je pod kontrolou, nejedná se o plošné šíření regionálního rozsahu,“ uvedla Rážová.

Lokality s dříve zvýšeným výskytem nemoci v Moravskoslezském kraji se významně zklidňují a nevykazují žádný růst rizika.

Odpovědnost pracovníků pobytových služeb a blízkých a očkování

„K našim důležitým úkolům stále patří ochránit zranitelné skupiny obyvatel, k jakým patří zejména křehcí senioři v kolektivních zařízeních. Zejména je potřeba snižovat riziko osobní odpovědností personálu i rodin, které své blízké navštěvují, při dodržování protiepidemických opatření a také uplatněním medicínských nástrojů, jakým je očkování proti sezónní chřipce a pneumokokům a posilování imunity. Jsme připraveni, věřím, že situaci zvládneme,“ uvedla radní pro zdravotnictví a sociální politiku Milena Johnová.

Město zveřejnilo na začátku srpna “Desatero prevence proti COVID-19“. To doporučuje očkování nejen ohrožených skupin, ale i pečujících lidí, a to nejen laických, ale i zdravotníků a pracovníků v přímé péči v pobytových zařízeních sociálních služeb.

Sníží se tak nejen riziko přenosu infekce do zařízení, ale současně tím budou pracovníci chránit i své blízké.

Očkování proti chřipce i pneumokokovým onemocněním je pro starší 65 let a vybrané skupiny pacientů plně hrazeno ze zdravotního pojištění.

Pro aplikaci obou vakcín jsou ideální podzimní měsíce, nyní je tak vhodný čas vakcinaci zvážit.

Desatero prevence – očkování, pohyb, vitamin D

Očkování proti invazivním pneumokokovým onemocněním chrání kromě jiných pneumokokových infekcí před zápaly plic, které často „nasedají“ jako komplikující bakteriální superinfekce na původně virové onemocnění, ať už chřipkové či covidové. Přes 30 % těchto bakteriálních komplikací s vysokou úmrtností způsobují právě pneumokoky. Očkování tak nepřímo snižuje úmrtnost na původní chřipku či COVID-19. Tento typ očkování chrání celoživotně, nejen přechodně v době jedné epidemie.

Snížit riziko onemocnění nebo zmírnit jeho průběh mohou lidé také posílením imunitního systému. Přínosem je v tomto případě doplnění vitamínu D, dodržování zdravé životosprávy a udržování přiměřené tělesné váhy

Dostatek vitamínu D příznivě ovlivňuje imunitní systém, tj. může mírnit průběh akutních infekčních onemocnění včetně chřipky či COVID-19. Vitaminu D mohou mít nedostatek především lidi, kteří se málo pohybují „na slunci“, například někteří lidé v pobytových zařízeních sociálních nebo zdravotních služeb nebo při omezení volného pohybu. Proto je zvláště ve vyšším věku zásadně důležité doplňování vitaminu D pro svalovou sílu, rovnováhu a pohyblivost.

Nelze nezmínit také pohybovou aktivitu, která, je-li účelně přizpůsobena domácímu prostředí, zachovává tělesnou zdatnost, svalovou sílu, pohyblivost, stabilitu i v době karanténního pohybového omezení – brání ochablosti, nečekané nestabilitě s pády po jeho odeznění.

Redukce případné nadváhy snižuje riziko zdravotních komplikací, způsobené výraznou obezitou (tzv. chorobnou, s hodnotou BMI nad 40.0), která je jedním z nejzávažnějších rizikových faktorů těžkého či dokonce smrtícího průběhu COVID-19.

Optimální tělesná váha je prevencí výskytu diabetes mellitus (cukrovky) a hypertenze (vysokého krevního tlaku) nebo zlepšuje jejich kompenzaci.

Semafor – stupně pohotovosti podle míry nákazy COVID‑19

Stupně pohotovosti v oblasti ochrany veřejného zdraví stanovují na základě definovaných úrovní přenosu nákazy vyvolané novým koronavirem s označením SARS-CoV-2 rozsah klíčových protiepidemických opatření nezbytných k zamezení vzniku a dalšího šíření onemocnění COVID-19. Protiepidemická opatření jsou rozdělena na činnosti a postupy vztahující se na fyzické a právnické osoby a dále se týkají činností a postupů v rámci systému připravenosti a reakce České republiky na hrozbu epidemického šíření COVID-19.

Stupně pohotovosti jsou zveřejňovány primárně jako informační služba pro občany, jako systém včasného upozornění na měnící se epidemiologickou situaci. Hodnotí se celkem 25 parametrů, které jsou výsledkem týdenního souhrnu nad denními sledováními. Konečné rozhodnutí o daném stupni pro danou oblast je výstupem odborné expertízy epidemiologů a hygieniků. Zcela klíčovou roli zde hraje posouzení rizika komunitního přenosu, tedy rizika nekontrolovaného šíření v populaci, při kterém příslušná krajská hygienická stanice neurčí původ podstatného podílu zjištěných nákaz.

Systém, který označuje jednotlivé okresy podle míry nákazy COVID‑19, je rozdělen na čtyři stupně rizika, které jsou označené bílou, zelenou, žlutou a červenou barvou. Bílá znamená nulové či zanedbatelné riziko, zelená pak výskyt nákazy bez komunitního přenosu v ČR, žlutá znamená počínající komunitní přenos a červená narůstající anebo přetrvávající komunitní přenos v ČR. Mapu stupňů pohotovosti aktualizuje Ministerstvo zdravotnictví ČR na týdenní bázi.

 

Zdroj: Hygienická stanice Hl. m. Prahy