Evropská komise: Country Report 2017 (trh práce, vzdělávání a sociální politika)

Share

Ve středu 22. února 2017 zveřejnila Evropská komise analýzy hospodářských výzev a politik pro členské státy EU, tzv. Country Reports. Vybrané části zprávy z kapitoly “trh práce, vzdělávání a sociální politika” uvádíme níže.

Podle Evropské komise jsou na trhu práce i nadále nedostatečně zastoupeny zejména matky s malými dětmi, osoby s nízkou kvalifikací, příslušníci romské komunity a zdravotně postižení pracovníci. Ke kompenzaci nedostatku pracovních sil by také mohlo napomoci zvýšení mobility pracovníků, a to jak z EU, tak i ze třetích zemí. Nízká účast žen v reprodukčním věku na trhu práce je způsobena akutním nedostatkem zařízení péče o děti (především pro děti mladší tří let), dlouhou rodičovskou dovolenou a malým rozšířením pružných pracovních úvazků.

 

Trh práce

Míra zaměstnanosti žen zůstává výrazně ovlivněna mateřstvím

Tato „sankce za mateřství“ je jedna z nejvyšších v EU a rozdíl v zaměstnanosti žen, které mají dítě mladší šesti let, a žen bezdětných (ve věkové skupině 20– 49 let) v roce 2015 činil 34,8 procentního bodu, což je čtyřikrát více než průměr EU.

U žen s malými dětmi (ve věku 3–5 let) skutečně je v průměru větší pravděpodobnost, že budou nezaměstnané, než u ostatních žen. Tato pravděpodobnost závisí na dosaženém vzdělání a je vyšší u žen s nízkou a střední úrovní vzdělání (o 80 % vyšší pravděpodobnost nezaměstnanosti) než u žen s vysokoškolským vzděláním (o 45 % vyšší pravděpodobnost nezaměstnanosti).
V roce 2014 bylo v nějakém druhu formální péče o děti pouze nanejvýš 5 % dětí mladších tří let, což je podstatně méně než průměr EU ve výši 28 % i než barcelonský cíl EU ve výši 33 % a není to v souladu s doporučením Komise z roku 2013 o investicích do dětí. Ženy jsou téměř vždy hlavní osobou pečující o malé děti a hlavním uživatelem rodičovské dovolené. V roce 2014 využilo nějaký druh rodičovské dovolené, který je jim k dispozici, pouze 1,8 % mužů. Ekonomická neaktivita žen ve věku 25–49 let z důvodu péče o děti nebo nezpůsobilé dospělé osoby v roce 2015 dosáhla 74,4 %, což je nejvyšší podíl v EU.

Nerovnosti jsou nadále značné, jak ukazuje velký rozdíl v průměrných výdělcích mužů a žen, který v roce 2014 činil 40,5 %. Přestože ženy častěji dosáhly terciární úrovně vzdělání, míra jejich zaměstnanosti je mnohem nižší než u mužů.

Nerovnost mezi muži a ženami je zřejmá rovněž z úrovně mezd, přičemž neočištěný rozdíl v odměňování žen a mužů dosahoval v roce 2014 výše 22,5 % a patří mezi nejvyšší v EU. Přibližně jednu třetinu rozdílu v odměňování lze vysvětlit segregací mužů a žen na trhu práce, tj. že ženy jsou častěji zaměstnány v povoláních a odvětvích, kde jsou poměrně nižší platy.  Zbývající část rozdílu způsobují různé další faktory, včetně nedostatečné transparentnosti vyjednávání o mzdách v soukromém sektoru, nízkého povědomí o platové úrovni na straně zaměstnankyň nebo diskriminace.

Bylo předloženo několik návrhů změn na podporu účasti žen na trhu práce

Česká vláda nedávno představila změny zákoníku práce, jejichž cílem je nabídnout zaměstnancům flexibilnější pracovní úvazky a lepší ochranu. Nová ustanovení zahrnují větší dostupnost práce z domova. Kromě toho se v Parlamentu projednává nová placená otcovská dovolená (týden otcovské dovolené během prvních šesti týdnů po narození dítěte). Byla navržena změna zákona o sociální podpoře tak, aby čerpání rodičovských dávek bylo pružnější a nezávislé na tom, zda dítě navštěvuje zařízení péče o děti. V současnosti projednávaná koncepce rodinné politiky zahrnuje opatření zaměřená na zvýšení míry zaměstnanosti žen, jako je větší sdílení pracovních míst a zrušení daňového odpočtu na manžela/manželku, kteří nejsou výdělečně činní. Finanční prostředky EU nadále spolufinancují projekty „dětských skupin“, které mají zřizovat firmy, nevládní organizace a další poskytovatelé. Probíhá pilotní projekt nových „mikrojeslí“ pro děti ve věku od šesti měsíců do čtyř let s podporou Evropského sociálního fondu. Rychlejší návrat matek na trh práce mají za cíl také opatření k zajištění míst v mateřských školách. Tato záruka je již schválena od září 2017 pro děti ve věku od čtyř let, od roku 2018 od tří let a od roku 2020 od dvou let.

Účasti pracovníků s nízkou kvalifikací na trhu práce brání demotivující zdanění osob s nízkými příjmy a omezená kapacita veřejných služeb zaměstnanosti, pokud jde o aktivní podporu.

Daňové zatížení a past neaktivity jsou u osob s nízkými příjmy vysoké, což pracovníky s nízkou kvalifikací potenciálně odrazuje od zapojení do práce. Veřejné služby zaměstnanosti nemají dostatečnou kapacitu k tomu, aby konzistentně ve všech regionech poskytovaly relevantní intervence zaměřené na osoby s nízkou kvalifikací a individualizované služby. Pracovní mobilita je nízká, a proto bylo nedávno v několika regionech zavedeno nové opatření na podporu regionální mobility. To pokrývá náklady na dojíždění do nového zaměstnání v jiném regionu pro uchazeče o zaměstnání, kteří byli déle než pět měsíců registrováni jako nezaměstnaní. V roce 2016 byl zaveden státní režim pro získávání pracovních sil z Ukrajiny.

 

Sociální politika (chudoba, sociální aspekty systémů sociálního zabezpečení)

Česká republika má velmi dobré výsledky v ukazatelích chudoby a sociálního vyloučení, které zůstávají jedny z nejnižších v EU. Cíl pro snížení počtu obyvatel ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v rámci strategie Evropa 2020 byl v roce 2015 aktualizován. Revidovaná cílová hodnota předpokládá snížení počtu obyvatel spadajících do této kategorie do roku 2020 o 100 000. Tento cíl již byl dosažen, neboť počet osob ohrožených chudobou či sociálním vyloučením se od roku 2008 snížil o 122 000 a v roce 2015 dosáhl počtu 1 444 000 osob.

Přetrvávají některé problémy, pokud jde o sociální vyloučení určitých znevýhodněných skupin, zejména osob se zdravotním postižením a příslušníků romské komunity.

Osoby se zdravotním postižením jsou na trhu práce i nadále. značně znevýhodněny, a z toho důvodu jsou vystaveny mnohem většímu riziku chudoby nebo sociálního vyloučení: to je o 12,4 procentního bodu vyšší než u obecné populace. Příslušníci romské komunity jsou výrazně málo zastoupeni na trhu práce.  Proto je míra ohrožení chudobou u Romů přibližně šestkrát vyšší než u neromských obyvatel. V jiných členských státech s početnou romskou menšinou (BG, HU, SK a RO) se míra chudoby u Romů odhaduje jako třikrát až více než šestkrát vyšší než u obecné populace (FRA, 2016).

Problémem se stává vyloučení z přístupu k bydlení a bezdomovectví, zejména mezi příslušníky nižších příjmových skupin, a to i přes obecně pozitivní ukazatele chudoby

Neexistence rámce pro kvalitu sociálních služeb a nedostatek cenově dostupného kvalitního nájemního bydlení představuje stále větší problém. V roce 2015 dosahovala míra příliš vysokých nákladů na bydlení u osob žijících pod hranicí chudoby 48 % ve srovnání s průměrem EU ve výši 40 %. Náklady na nájem činily v průměru 47,7 % příjmů chudých osob oproti průměru EU ve výši 37,6 %. Odhaduje se, že v roce 2013 bylo v bytové nouzi 100 000 až 120 000 domácností. Z toho 50 000 až 55 000 bydlelo v pronajaté nemovitosti, kde náklady na bydlení přesahovaly 65 % disponibilního příjmu. Počet sociálně vyloučených lokalit obývaných především Romy, se v posledních letech téměř zdvojnásobil (z přibližně 330 na přibližně 606) a počet jejich obyvatel vzrostl mezi lety 2006 a 2015 o třetinu (na asi 95 000 až 115 000). Celkový počet osob bez domova a osob ohrožených ztrátou bydlení se v roce 2015 odhadoval na přibližně 187 000 a odhadovaná potřeba ubytovacích zařízení pro osoby bez domova je oproti stávající dostupné kapacitě dvojnásobná.

V roce 2015 byly učiněny první kroky s cílem řešit vyloučení z přístupu k bydlení a bezdomovectví a posílit rámec sociálních služeb.

V roce 2015 byla přijata národní koncepce sociálního bydlení na období 2015–2025. V současné době se připravuje zákon o sociálním bydlení, který má zajistit právo na „důstojné bydlení“ pro osoby v nouzi a zároveň má vymezit znevýhodněné skupiny a vytvořit registr sociálního bydlení. Obtíže v oblasti financování a organizace sociálních služeb se ještě zhoršily v důsledku decentralizace, která probíhala v posledních dvou letech. To způsobilo problémy, pokud jde o propojení poskytování služeb s jasnými standardy kvality. Plánuje se, že tento problém by se měl začít řešit prostřednictvím novely zákona o sociálních službách, která je v současnosti předmětem jednání.

 

Vzdělávání a dovednosti

Úroveň základních dovedností v České republice se zhoršila, zatímco dopad socioekonomického zázemí studentů na jejich výsledky zůstává i nadále značný.

Podíl patnáctiletých žáků, kteří měli v roce 2015 slabé výsledky v programu OECD pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) (OECD, 2016a), dosahuje v oblasti přírodních věd (21 %) a matematiky (22 %) přibližně průměru EU a ve čtení (22 %) je o něco vyšší. Ve srovnání s rokem 2012 podíl studentů se špatnými výsledky výrazně vzrostl v přírodních vědách (+6,9 procentního bodu oproti průměru +4 p. b. v EU) a čtení (+5,1 % oproti průměrné hodnotě +1,9 p. b. v EU) a mírně vzrostl v matematice (+0,7 procentního bodu v porovnání s průměrem +0,1 p. b. v EU). Výsledky v oblasti přírodních věd na celostátní úrovni představují jedno z nejvýraznějších zhoršení mezi zúčastněnými zeměmi a zároveň jeden z největších rozdílů mezi školami na základě socioekonomické situace. To může souviset se selektivní povahou školského systému.

Vztah mezi socioekonomickým zázemím a výsledky studentů zůstává nadále silný

Česká republika vykazuje jeden z největších rozdílů v podílu studentů se špatnými výsledky v přírodních vědách mezi dolní a horní čtvrtinou socioekonomického indexu studentů v rámci PISA (30,5 procentního bodu oproti průměru EU ve výši 26,2 procentního bodu). Současně je velmi nízká míra špatných výsledků u studentů z horní čtvrtiny sociálního indexu.

Míra předčasných odchodů ze vzdělávání stále patří mezi nejnižší v EU, v jednotlivých regionech se však značně liší a od roku 2010 trvale stoupá

V současné době přesahuje národní cíl pro rok 2020 ve výši 5,5 %. Regionální rozdíly jsou značné, v rozmezí od 2,7 % do 14,5 %. Obzvláště znepokojivý je odhad, podle něhož opouští vzdělávací systém předčasně velký podíl romských dětí, což výrazně dopadá na jejich budoucí výsledky na trhu práce (FRA, 2016).

V září 2016 byla zahájena reformní opatření, jejichž cílem je zlepšit inkluzivnost v rámci povinné školní docházky

Cílem reformy je postupné zvyšování účasti dětí se zvláštními potřebami (včetně sociálně znevýhodněných dětí) na běžném vzdělávání tím, že jim zaručí zákonné právo na individuální podpůrná opatření. Podle nejnovějších údajů zveřejněných Evropskou agenturou pro základní práva a údajů České školní inspekce se podíl romských žáků, kteří navštěvují speciální (nebo „praktické“) školy, v posledních letech snížil. Přestože je segregace ve školách nižší než ve většině sousedních zemí s vysokým podílem romského obyvatelstva, stále je výrazná. Reforma prozatím měla vliv jen na malý počet žáků. Kromě toho, že neproběhlo pilotní období, to může být částečně způsobeno skutečností, že reforma je zaváděna postupně v průběhu dvou let. Z velké části je spolufinancována z prostředků EU. Její dlouhodobá úspěšnost bude záviset na udržitelném státním financování podpůrných opatření v rámci běžných škol, aby bylo možné zajistit vysoký standard kvality vzdělávání pro všechny žáky, jakož i možnosti systematického počátečního a dalšího profesního rozvoje pro učitele. Zásadní význam má rovněž zajištění dobrého pochopení společenských přínosů inkluzivního vzdělávání u širší veřejnosti.

Výsledky hodnocení PISA 2015 potvrzují negativní dopad nízké účasti v předškolním vzdělávání a péči na budoucí výsledky vzdělávání

V této souvislosti je problematická nízká účast romských dětí (odhadovaná na 34 %). V roce 2016 byla změněna právní úprava s cílem rozšířit od září 2017 povinnou školní docházku na poslední rok předškolního vzdělávání a zajistit, aby byla pro všechny dotčené děti k dispozici volná místa, čímž by se měla zvýšit jejich účast. Je pravděpodobné, že rozšíření povinné školní docházky rovněž zlepší začlenění romských dětí do běžného vzdělávání a jejich výsledky, bude-li prováděno inkluzivně.

Atraktivnost učitelského povolání se mírně zlepšila, avšak je stále malá

Platy učitelů byly dlouho na nízké úrovni, a to jak ve srovnání s ostatními zeměmi, tak ve srovnání s platy zaměstnanců s podobnou úrovní kvalifikace (viz graf 3.2.4). V září 2016 se platy učitelů zvýšily o 8 %. Ministerstvo školství chce, aby tyto platy dosáhly v nadcházejících letech až 130 % celostátní průměrné mzdy, v souladu s požadavkem odborového svazu učitelů. Vláda přijala návrh nového kariérního systému pro učitele a pedagogické pracovníky, který by se měl podle plánu začít zavádět od září 2017. Cílem je propojit profesní rozvoj, kariérní postup a odměňování. OECD doporučuje vytvořit vysoce selektivní způsoby vstupu do učitelské profese s cílem zvýšit společenský status tohoto povolání.

Někteří zaměstnavatelé kritizují malou relevantnost odborného vzdělávání a přípravy z hlediska trhu práce

Z informací poskytnutých Českou školní inspekcí, které poukazují na špatné výsledky studentů odborného vzdělávání a přípravy (ISCED 3) v matematice a čtení, se rovněž zdá, že zde existuje prostor ke zlepšení. Nicméně vzhledem k plné zaměstnanosti a nedostatku důkazů o nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi jsou výsledky studentů odborného vzdělávání a přípravy na trhu práce dobré, takže makroekonomický dopad těchto omezení je jen okrajový. Současné plány na další zapojení zaměstnavatelů do přípravy vzdělávacích programů a zvýšení počtu učňovských míst (s podporou Evropského sociálního fondu) mohou pomoci posílit vazby mezi vzděláváním a trhem práce.

Míra dosažení terciárního vzdělání se nadále rychle zvyšovala a v roce 2015 dosáhla 30,1 % ve srovnání s průměrem EU ve výši 38,7 %

Je pravděpodobné, že národní cíl 32 % bude do roku 2020 dosažen. Dospělí Češi s terciárním vzděláním vydělávají o 92 % více než osoby, které po dosažení vyššího sekundárního vzdělání ve studiu nepokračovaly. Česká republika v současné době provádí reformu vysokoškolského vzdělávání, která byla přijata v roce 2016. Cílem reformy je zvýšit standardy v oblasti akreditace a vnitřního zajišťování kvality a zároveň poskytnout institucím větší autonomii. Byl zřízen nový nezávislý národní akreditační orgán a vláda přijala nové standardy pro akreditaci. Dalším cílem je podporovat diverzifikaci nabízených programů v zájmu rozšíření nabídky profesně zaměřených programů. Budou zvýšena stipendia pro sociálně znevýhodněné studenty, což pravděpodobně přispěje k větší sociální rozmanitosti absolventů terciárního vzdělávání. Reforma také pravděpodobně zvýší počet programů s profesní akreditací a zástupci zaměstnavatelů jsou přesvědčeni, že se posílí vazby mezi vysokými školami a zaměstnavateli.

 

Country Report pro Českou republiku je zaměřena zejména na následující témata:

• veřejné finance a daňová politika;
• trh práce, vzdělávání a sociální politika;
• investiční politika;
• výzkum a vývoj;
• energetika a účinné využívání zdrojů;
• veřejná správa.

 

Stáhnout zprávu v češtině.

 

 

Zdroj: vlada.cz, Evropská komise