Jak probíhá sociální šetření u příspěvku na péči?

V rámci řízení o příspěvku na péči je nezbytné provést sociální šetření. Žadatel je podle § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, povinen se sociálnímu šetření podrobit. Bez provedení sociálního šetření nemůže být příspěvek na péči přiznán. Samotné sociální šetření vykonává sociální pracovník úřadu práce. Podle § 110 výše uvedeného zákona je odbornou způsobilostí k výkonu povolání sociálního pracovníka buď vyšší odborné vzdělání, nebo vysokoškolské vzdělání ve studijních oborech jako je sociální práce, sociální politika, sociální pedagogika, sociální péče, sociální patologie, právo, speciální pedagogika aj.

Příspěvek na péči je upraven zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Žádost o příspěvek (viz formuláře) vyřizují úřady práce podle trvalého pobytu žadatele, kterým je osoba s potřebou péče. Příspěvek je hrazen ze státního rozpočtu. Stát se tímto příspěvkem podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci osob závislých na pomoci jiné fyzické osoby.

Stanovení termínu sociálního šetření

Po přijetí žádosti se sociální pracovník spojí telefonicky s žadatelem o příspěvek na péči a domluví se na termínu návštěvy. Čas sociálního šetření je přizpůsoben zejména časovým možnostem a potřebám žadatele, příp. také zákonných zástupců, blízkých osob nebo opatrovníků.Sociální šetření není prováděno bez ohlášení. Výjimkou může být situace, kdy se nepodařilo dostupnými prostředky žadatele ani jeho blízké osoby kontaktovat. Vždy však musí být dva z minimálně tří pokusů o návštěvu ohlášeny dříve, než je dávka odejmuta nebo nepřiznána. Další výjimkou z tohoto principu pak může být opakovaná kontrola využívání dávky.

Průběh sociálního šetření

Sociální šetření probíhá vždy v přirozeném sociálním prostředí, kterým bývá ve většině případů bydliště žadatele. Podle § 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, patří mezi přirozené sociální prostředí žadatele také místa, kde pracuje, vzdělává se a realizuje běžné sociální aktivity. Sociální šetření se provádí také v průběhu hospitalizace osoby ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, jestliže je této osobě poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů.

Podle vyhlášky č. 332/2013 Sb., o vzoru Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka, by se délka sociálního šetření měla pohybovat mezi 105 až 240 minutami. V praxi však sociální šetření trvá zhruba kolem 45 minut vzhledem k rozsáhlé agendě, kterou zaměstnanci úřadu práce mají na starost. Do doby šetření se nezapočítává cesta ke klientovi a zpět. Za jeden den sociální pracovník vykoná průměrně 4 až 5 sociálních šetření.

Sociální pracovník obvykle před vstupem do přirozeného prostředí žadatele, nejčastěji bytu nebo domu, viditelně ukáže „průkaz sociálního pracovníka“, který vystavuje úřad práce. Při šetření mohou být přítomny osoby, jejichž přítomnost si žadatel přeje. Výsledek celého sociálního šetření významně ovlivní, jak úspěšně se podaří sociálnímu pracovníkovi navázat se žadatelem a jeho blízkými kontakt a do jaké míry se podaří otevřeně komunikovat a spolupracovat. V průběhu sociálního šetření si sociální pracovník dělá poznámky, aby podle nich později vypracoval záznam ze sociálního šetření. V obydlí se dále sociální pracovník nechá provést prostory, které žadatel využívá.

Záznam ze sociálního šetření

Cílem sociálního šetření je zjistit, zda žadatel o příspěvek na péči zvládá základní životní potřeby v přirozeném sociálním prostředí. Základních životních potřeb je celkem deset a jsou uvedeny v § 9 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, pak vymezuje schopnosti zvládat jednotlivé základní životní potřeby, mezi které patří: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, osobní aktivity, péče o zdraví, péče o domácnost. Jejich zvládání či nezvládání je zahrnuto v následujících bodech, které tvoří záznam ze sociálního šetření. Ten sociální pracovník vyhotovuje později na svém pracovišti po provedení sociálního šetření.

Záznam ze sociálního šetření obsahuje popis následujících bodů:

1. Rodinné vztahy – Tento bod popisuje, zda žadatel žije v partnerském, nebo i manželském vztahu, se kterými členy rodiny udržuje kontakty a sourozenecké vztahy apod
2. Sociální vztahový rámec (mimo rodiny) – Položka zahrnuje osobní aktivity, zejména přátelské vztahy, způsob trávení volného času, sociální aktivity apod.
3. Výdělečná činnost/ školní povinnosti – Tato část popisuje zapojení žadatele do pracovní činnosti nebo studia, např. zda a do jaké míry jsou vyhovující pracovní podmínky, jaké způsoby dopravy používá, zda má upraven pracovní prostor, jaký typ školy navštěvuje, frekvence docházky (týdenní, denní atp.), zda žadatel pobírá sociální dávky a jaké apod.
4. Péče o domácnost – V tomto bodě sociální pracovník popisuje, zda a jak žadatel dokáže manipulovat s předměty denní potřeby, zda umí nakládat a popřípadě i jak nakládá s vlastními penězi, zda a jak vykonává běžné domácí práce, zda a jak si zapne vařič a uvaří teplé jídlo a nápoj, zda a jak umí ovládat běžné domácí spotřebiče (pračka, sporák, včetně TV, radia, telefonu) apod.
5. Prostředí – Položka informuje o stavu bydlení včetně vybavenosti pomůckami, bezbariérovost prostředí, zda je žadatel v čistém prostředí, celková dostupnost zdravotní péče, způsob a frekvence dojíždění do zdravotnických zařízení, či zda je vykonávána návštěvní služba u pacienta doma, vzdálenost obchodu, obvyklý způsob a frekvence nakupování apod.
6. Péče o vlastní osobu – Tento bod zahrnuje největší škálu informací. Jedná se o následující okruh údajů:
   • Jak se žadatel pohybuje v přirozeném prostředí – chůze kolem nábytku, chůze o dvou holích, s pomocí madel, chůze do a ze schodů, zda žadatel dojde otevřít dveře bytu, vzdálenost, kterou dokáže ujít apod.
   • Zda je žadatel orientovaný místem a časem, rozumí mluvenému a psanému slovu, chápe spojitosti, zda umí komunikovat běžnými způsoby (slovně, písemně, telefonicky), zda se dokáže orientovat v bytě a na jiných místech, zda poznává jiné osoby apod.
   • Zda žadatel provádí osobní hygienu sám nebo s pomocí, dokáže si sám dojít do koupelny a na WC, zda používá inkontinenční pomůcky, do jaké míry je koupelna a WC přizpůsobena potřebám žadatele (např. sprchový kout místo vany, madla, sedačka do vany nebo do sprchového koutu, nástavec na WC) apod.
   • Jakým způsobem žadatel popisuje svůj denní režim a zda chápe potřebu jídla a pití, zda je dodržován pitný režim apod.
   • Zda žadatel sám manipuluje s oblečením (praní, žehlení, uložení, příprava), zda je schopen se obléknout a obout (pokud ne, kdo a jak mu pomáhá) apod.
   • Zda se žadatel sám stravuje, tedy připraví-li si sám jídlo, zda se sám nají, kdo zajišťuje případnou pomoc apod.
   • Zda používá žadatel kompenzační pomůcky (sluchadlo, brýle, berle, vozík) apod.
   • Zda je žadatel schopen připravit si léky sám, zda a jak dodržuje léčebný režim, např. zda užívá předem připravené léky z dávkovače apod.

Co následuje po provedení sociálního šetření

Vypracovaný písemný záznam o sociálním šetření odesílá sociální pracovník spolu s žádostí o posouzení zdravotního stavu posudkovému lékaři příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Na požádání předkládá záznam o sociálním šetření také posuzované osobě. Po obdržení posudku o zdravotním stavu se pokračuje v řízení a žadatel je vyrozuměn o stanovisku posudkového lékaře. Poté je vydáno rozhodnutí. V případě nespokojenosti má žadatel právo na odvolání do 15 dnů od převzetí rozhodnutí.

Zdroje:

• Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění
• Vyhláška č. 505/2006, Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách
• Vyhláška č. 332/2013 Sb., o vzoru Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka
• Instrukce MPSV č. 5/2015 (o postupu při vykonávání sociálního šetření v rámci řízení o příspěvku na péči)
• Instrukce MPSV č. 13/2016 (mj. o sociálním šetření v rámci řízení o příspěvku na péči během hospitalizace ve zdravotnickém zařízení)