Agentury domácí péče trápí hlavně nedostatek sester a omezení úhrad

Share

Podle prezidentky Asociace domácí péče Ludmily Kondelíkové trápí agentury hlavně nedostatek zdravotních sester a omezení úhrad za jednotlivé zdravotní výkony, které předepisuje úhradová vyhláška. Díky jednáním s VZP a ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem se však snad blýská na lepší časy. Asociace domácí péče sdružuje 60 agentur, které se zabývají péči o pacienty v domácím prostředí. Jejím zástupcům se postupně daří vyjednávat lepší podmínky pro sestry i jejich pacienty a pacientky v domácím prostředí, z nichž většinou tvoří lidé nad 65 let.

Jedním z nedávných úspěchů je změna úhrady za péči o pacienty v terminálním stádiu v Úhradové vyhlášce MZ ČR pro rok 2018. Nově hradí zdravotní pojišťovny zdravotní péči v rozsahu dle potřeb umírajícího pacienta. Péče o tyto pacienty není tedy již omezena a zdravotní sestra může pacienta v terminálním stádiu navštěvovat i několikrát denně dle potřeby a předpisu ošetřujícího lékaře.

“Rádi bychom obdobným mechanizmem zohlednili i péči o nejnáročnější pacienty. Aktuálně jednáme s vedením VZP a připravujeme návrhy potřebných změn,“ říká Ludmila Kondelíková. V to, že by se konečně mohla jednání posunout kupředu, věří i díky zájmu ministra Adama Vojtěcha o problematiku domácí péče. Ten již pozval zástupce Asociace domácí péče k jednání, během kterého přislíbil podporu této oblasti a zároveň obnovil fungování Rady poskytovatelů MZ ČR, jejímž členem je právě i Asociace domácí péče.

Zástupkyně asociace byla též v nedávné době delegována do Pracovní skupiny pro koncepční řešení problematiky následné a dlouhodobé péče. Jedním z hlavních problémů, na které Kondelíková upozornila, je nedostatek zdravotních sester, který je v tomto segmentu mnohem výraznější než v lůžkových zařízeních a mohl by mít negativní vliv na kvalitu poskytovaných služeb. Příčinou je nevhodný a demotivující způsob úhrad za jednotlivé zdravotní výkony, který stanovuje úhradová vyhláška a který preferuje péči o méně náročné pacienty.

Většina agentur domácí zdravotní péče funguje v režimu dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu. Nicméně dle definice nespadají pod třísměnný provoz, nýbrž pod nepřetržitý, proto nemají na zvýšení peněz nárok. Odlišné je také vyplácení mezd. V minulých letech byly opakovaně navýšeny mzdy zdravotním sestrám, ale pouze těm pracujících v nemocnicích. Zvyšování platů je politický evergreen. „Zdravotní sestry v nemocnicích jsou odměňovány dle mzdových platových tabulek, naproti tomu sestry pracující v domácí péči výkonově. Sestry, které dochází za pacienty domů, jsou tak nespravedlivě přehlíženy”, řekla Kondelíková sestry v domácí péči.

Ačkoliv je práce domácích zdravotních sester často náročnější než práce kolegyň u lůžka, úhrady od zdravotních pojišťoven vystačí na mzdu pouze cca 16 tisíc hrubého. Zbytek platu musí dorovnat agentura domácí péče z jiných zdrojů, které by mohly sloužit například na koupi modernějších přístrojů a vybavení. Mzdy tak často tvoří až dvě třetiny nákladů agentury,“ upozorňuje Kondelíková. Zdravotní sestry v domácí péči jsou přitom k dispozici 24 hodin denně, sedm dní v týdnu a to včetně svátků. Musí mít požadované vzdělání, být psychicky i fyzicky zdatné, mít schopnost pracovat a často se i rozhodovat samostatně. Umět jednat nejen s pacientem, ale i s jeho rodinou, která často do léčby negativně zasahuje.

Kondelíková zmínila také fakt, že v domácí péči nedošlo od roku 1995 k žádnému navýšení materiálových kódů, ačkoli zdravotnický materiál od té doby mnohonásobně podražil. Pro srovnání: z celkových úhrad na zdravotní péči od zdravotních pojišťoven čerpá segment domácí zdravotní péče necelé 1 % z celkového objemu. Celkové výdaje na zdravotnictví v roce 2016 byly 253 miliard. Nárůst o 1 % v lůžkových zařízeních dělá cca 1 miliardu, zatím co 1 % nárůst v domácí zdravotní péči čítá cca 19 milionů.

Agentury domácí zdravotní péče, které jsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění, fungují v České republice od roku 1991. Aktuálně nabízí služby domácí péče na 190 malých a středních agentur, které pojmou téměř polovinu objemu výkonů zdravotní péče v domácím prostředí a to včetně odlehlých částí republiky. 


Domácí péče má v systému zdravotní péče velice důležitou roli. Dvě třetiny lidí by rády dožily doma. Toto by často nebylo bez návštěv zdravotní sestry možné. Ty navštěvují pacienty až několikrát denně – dle ordinace ošetřujícího lékaře. Kromě pacientů v terminálním stádiu pečují i o klienty například s defekty, po hospitalizaci, diabetiky, špatně pohyblivé pacienty, kteří potřebují rehabilitaci, pacienty se stomiemi a podobně.

 

Zdroj: Asociace domácí péče ČR