ČSÚ: Pojišťovny vydávají nejvíce za léčbu nemocí srdce a cév

Share

Zdravotní pojišťovny vydaly v roce 2016 na zdravotní péči 237,7 miliardy korun. To je o 1,4 % více než v předchozím roce. Nejnákladnější léčbu vyžadují nemoci oběhové soustavy. Vloni na ni pojišťovny vydaly celkem 25,4 miliardy korun. „Dlouhodobě jde o vysoce nákladná a relativně častá onemocnění. Do této skupiny se řadí např. srdeční infarkt nebo mozková mrtvice. Průměrné výdaje zdravotních pojišťoven na jednoho muže trpícího onemocněním oběhové soustavy přesahují podle aktuálních dat 2 700 korun. U žen jsou o 600 korun nižší,“ upřesňuje předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Druhou finančně nejnáročnější diagnózou jsou novotvary, jejichž léčba stála pojišťovny 23,6 miliardy korun. Vysoké výdaje na onkologickou léčbu souvisejí s nárůstem nově hlášených pacientů i se zaváděním moderních a drahých léků či přístrojů do praxe.

Průměrné výdaje zdravotních pojišťoven na jednu ženu v roce 2016 dosáhly 23 385 korun. U mužů šlo o částku 22 103 korun. V případě kardiovaskulárních nemoc, mezi nimiž jsou nejvýznamnější zejména srdeční infarkt a mozková mrtvice, jsou výdaje pojišťoven vyšší u mužů než u žen. Průměrný výdaj na jednoho pojištěnce je v případě mužů 2 736,- Kč, v případě žen činí 2 135,- korun (viz graf níže). V případě nemocí svalové a kosterní soustavy jsou průměrné výdaje na léčbu na jednoho pojištěnce vyšší u žen. 

Z hlediska věkových skupin vydaly pojišťovny nejvíc peněz na zdravotní péči o osoby mezi 70 a 74 lety.

 

Výdaje pojišťoven na jednoho pojištěnce podle pohlaví a vybraných diagnóz (2016, v Kč)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V roce 2016 dosáhly celkové výdaje na zdravotní péči v České republice 361,6 mld. Kč. Meziročně vzrostly o 9,6 mld. Kč (2,7 %), tj. nejvíce od roku 2010, kdy má ČSÚ k dispozici srovnatelné údaje o výdajích na zdravotní péči podle mezinárodní metodiky SHA 2011. Výše uvedený meziroční celkový nárůst výdajů na zdravotní péči v ČR byl zapříčiněn téměř stejnou měrou jak nárůstem prostředků ze zdravotního pojištění, tak přímo hrazené péče ze státního rozpočtu. Výdaje zdravotních pojišťoven meziročně vzrostly o 3,2 mld. Kč (1,4 %) a výdaje ze státního rozpočtu o 3,3 mld. Kč (6,2 %). Přímé platby domácností (pacientů) – třetí hlavní zdroj financování zdravotní péče v Česku – meziročně vzrostly o 1,9 mld. Kč (3,8 %).

Zatímco v absolutních hodnotách každoročně výdaje na zdravotní péči v Česku rostou, v případě podílu na HDP – základní poměrový ukazatele používaný pro mezinárodní srovnání – došlo v roce 2014 poprvé k výraznému meziročnímu poklesu z 8,4 % na 8,1 %. Klesající trend však pokračoval i v dalších letech až na hodnotu 7,6 % v roce 2016. Výdaje na zdravotní péči v posledních letech tedy rostou pomalejším tempem, než roste celá česká ekonomika.

Výdaje na zdravotní péči v České republice ve vztahu k jeho HDP patří v rámci zemí EU k těm nižším. V roce 2015 – novější definitivní mezinárodní údaje nejsou k dispozici – jsme se hodnotou tohoto ukazatele umístili na pomyslném žebříčku zemí EU až v jeho druhé polovině, a to spolu s Maďarskem na 18. místě. Více jak 11 % ve vztahu k HDP ze zemí EU vydaly na zdravotní péči pouze Německo, Švédsko a Francie. Nejméně vydaly na zdravotní péči Polsko (6,3 % jejich HDP), Lotyšsko (5,7 %) a Rumunsko (5,0 %).

 

Více informací naleznete na webu ČSÚ – viz publikace Výsledky zdravotnických účtů ČR – 2010 až 2016.

 

Zdroj: Český statistický úřad