Organizace komunitních služeb odmítají stanovisko k deinstitucionalizaci sociálních služeb

Zástupci Asociace komunitních služeb (AKS) v oblasti péče o duševní zdraví a Fokus ČR, z.s. odmítli ve společném prohlášení stanovisko k deinstitucionalizaci sociálních služeb, které před měsícem zveřejnila Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS ČR), Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP ČR) a Rada seniorů (RS ČR). Připojili se tím k vyjádření Jednoty pro deinstitucionalizaci. Postoje vyjádřené ve stanovisku podle nich nekorespondují s cíli reformy psychiatrické péče a snaží se blokovat proces ke zlepšení kvality života lidí s duševním onemocněním. Vyzvaly proto prezidenta Asociace Jiřího Horeckého, aby odstoupil z Odborné rady Strategie reformy psychiatrické péče i Rady vlády pro duševní zdraví. Oba dokumenty si můžete přečíst níže.

“Vyzýváme prezidenta APSS, aby odstoupil z Odborné rady Strategie reformy psychiatrické péče i Rady vlády pro duševní zdraví; postoje vyjádřené ve vydaném stanovisku nekorespondují s cíli reformy a snaží se blokovat proces ke zlepšení kvality života lidí s duševním onemocněním.”

— Milan Sverepa (@misver) October 11, 2020

Asociace komunitních služeb a Fokus ČR své odmítavé prohlášení zveřejnily u při příležitosti Světového dne pro duševní zdraví, který každoročně připadá na 10. října. V materiálech vydaných k tomuto dni se mj. hovoří i o potřebě deinstitucionalizace péče.

Vyjádření Jednoty pro deinstitucionalizaci ke Společnému stanovisku APSS ČR, NRZP a RS ČR k deinstitucionalizaci sociálních služeb

Jednota pro deinstitucionalizaci (dále JDI) zásadně nesouhlasí se Společným stanoviskem APSS ČR, NRZP a RS ČR k deinstitucionalizaci sociálních služeb (dále Stanovisko). Ve Stanovisku jeho autoři vysvětlují, proč nelze dosáhnout deinstitucionalizace všech sociálních služeb a v zásadě podporují názor, že zachování institucionální péče je nezbytné. V první části svého stanoviska ideu deinstitucionalizace podporují, pak však přicházejí s mnoha výhradami a problémy, kvůli kterým podle nich není deinstitucionalizace v ČR možná.

JDI, která hájí a prosazuje principy deinstitucionalizace a uplatnění práv znevýhodněných občanů, se proti tomuto Stanovisku zásadně ohrazuje a považuje za nutné odborně korigovat některá tvrzení, která ve Stanovisku zaznívají.

Co je a co není deinstitucionalizace

Deinstitucionalizace sociálních služeb znamená transformaci (změnu) institucionální (ústavní) péče v různé formy péče komunitní. Je součástí společenských změn a zásadní změnou pohledu na poskytování sociálních a souvisejících služeb. A to s respektem k právu každého člověka být součástí společnosti a získat podporu, kterou k tomu potřebuje.

Národní strategie sociálních služeb 2016–2025 říká, že deinstitucionalizace je proces, jehož cílem „je zajištění poskytované podpory nesoběstačným osobám v jejich přirozeném prostředí”. Deinstitucionalizace neznamená, že všichni lidé budou žít v domácím prostředí do konce života. Cílem deinstitucionalizace je systém moderních sociálních služeb, jehož součástí jsou i komunitní pobytové služby, tj – dostupné a malé, s limitovanou kapacitou domácnosti i zařízení. Za takové však nelze v žádném případě považovat “zařízení s kapacitou do 120 lůžek”, o kterých hovoří Stanovisko.

Mezinárodní i česká legislativa zaručuje všem i znevýhodněným lidem, právo na důstojný život a možnost vybrat si, kde, s kým a jak chtějí žít. Deinstitucionalizace služeb pro jednotlivé cílové skupiny samozřejmě může narážet na různé překážky a musí zohledňovat mnohá specifika. Práva zaručená ústavou, zákony i mezinárodními úmluvami jsou však nedělitelná. Nelze tedy rezignovat na dokončení deinstitucionalizace služeb pro jakoukoli skupinu občanů.

Vyjadreni-Jednoty-pro-deinstitucionalizaci-ke-Spolecnemu-stanovisku-APSS-CR-NRZP-a-RS-CR-k-deinstitucionalizaci-socialnich-sluzeb

 

Děti v pobytových službách ústavního typu

Ve většině evropských zemí proces deinstitucionalizace péče o děti již proběhl a kapacity komunitních pobytových zařízení jsou v řádů jednotek dětí. Velkokapacitní zařízení ústavního typu pro děti v řádech desítek až stovek dětí tam prostě neexistují.

Naopak, ČR je na předním místě v počtu dětí umisťovaných v ústavních zařízeních. A to včetně stovek dětí s postižením, které žijí v Domovech pro osoby se zdravotním postižením společně s dospělými, bez přiměřené péče. Rychlá transformace zařízení pro děti je velmi naléhavá.

Senioři v pobytových službách ústavního typu

Každý člověk má právo žít ve svém prostředí – v rodině. Pokud to nejde, tak v komunitě a teprve potom, když ani toto řešení není možné, nastupuje jako záchranná síť systém pobytových komunitních zařízení. Klíčové je v první řadě podporovat první dva články tohoto řetězu.

Vracíme se k odvěkému způsobu fungování lidského společenství, které se vždy dokázalo postarat o své potřebné ve svém středu. Ne jim vytvářet vlastní svět na okraji společnosti, izolovaný od běžného života. Systém ústavů a velkých „domovů“ je v historii lidstva jen malou odbočkou a přibližně sto let trvajícím experimentem. V naší společnosti jsme toto bohužel přijali jako normu, a ne jako alternativu nebo nutné zlo.

Osoby se zdravotním postižením v pobytových službách ústavního typu

Zatímco Stanovisko se vyjadřuje k jakémusi extrémnímu tlaku a snaží se vyvolat obavy o klienty odcházející z ústavů, JDI vyjadřuje naopak obavy o tisíce těch, kteří žijí v institucionálních podmínkách a v prostředí, o kterém desetiletí víme, že je pro život člověka nevhodné. Tito lidé přitom v naprosté většině nemají jinou alternativu.

Osoby s duševním onemocněním v pobytových zařízeních ústavního typu

JDI se plně ztotožňuje se stanoviskem Asociace komunitních služeb a FOKUS ČR, které reaguje na závažná vyjádření směrem k lidem s duševním onemocněním ze Stanoviska.

Finance nejsou skutečnou překážkou deinstitucionalizace

Za nepodložené považujeme tvrzení Stanoviska, že mezi zásadní důvody, proč není DI v ČR možná, patří nedostatek financí:

• V České republice neexistuje relevantní finanční studie, o kterou by šlo opřít tvrzení, že přechodu k systému komunitních služeb nelze dosáhnout kvůli nedostatku finančních zdrojů.
• Nepřetržitá 24hodinová péče ve velkokapacitních zařízeních je finančně velmi nákladná. Zahrnuje hotelové služby a mnoho vedlejších nákladů spojených s provozem. Z dlouhodobého hlediska se vyplatí komunitní služby, které nejen svým klientům umožňují zachovat mnohem vyšší kvalitu života, ale je možné je kombinovat s neformální péčí a službami v komunitě.
• V České republice žijí desetitisíce lidí v pobytových službách ústavního typu, které neodpovídají životnímu stylu a standardu 21. století. Vynaložit prostředky na to, aby lidé nežili jako v minulém či předminulém století, je nezbytné.
• Výstavba a rozšiřování velkokapacitních zařízení znamená, že zastaralá podoba sociálních služeb bude s vynaložením obrovských finančních prostředků zakonzervována i pro další generace.

Závěrem

JDI je odborná organizace prosazující principy deinstitucionalizace sociálních služeb a realizaci v ČR.

Chápeme, že někteří poskytovatelé velkokapacitních zařízení, kteří jsou sdruženi v APSS, se myšlenkami deinstitucionalizace mohou cítit ohroženi.

Zpochybňování procesů deinstitucionalizace a transformace však vede k udržování stavu, kdy desítky tisíc našich spoluobčanů, dětí, lidí se zdravotním postižením či seniorů, jsou nuceni žít v podmínkách, které by si sami dobrovolně nevybrali. Proto je povinností nás všech společně podnikat kroky, které povedou k zásadní změně tohoto stavu.

Za Jednotu pro deinstitucionalizaci z. s.,

Mgr. Terezie Hradilková, předsedkyně

V Praze 8. 10. 2020

_______

Prohlášení Asociace komunitních služeb v oblasti péče o duševní zdraví a FOKUS ČR, z. s. ke stanovisku k deinstitucionalizaci, které společně vydaly APSS ČR, NRZP ČR a Rada seniorů ČR dne 11. 9. 2020

Asociace komunitních služeb a FOKUS ČR zastřešují 45 organizací, které poskytují komunitní sociální a zdravotní služby cíleně osobám s duševním onemocněním. Za rok 2019 poskytly tyto organizace své služby okolo 15 000 osobám. Od samého počátku v roce 1990 (FOKUS), resp. 1997 (AKS) se obě organizace zabývají změnou systému psychiatrické péče v ČR. V souladu s moderními zahraničními trendy vycházejícími z transformací psychiatrické péče ve Velké Británii, Itálii, Nizozemí, usilují o deinstitucionalizaci a posílení významu komunitní sociální a zdravotní péče.

Jako zástupci většiny organizací, které na území ČR poskytují sociální a v některých případech i zdravotní služby v oblasti duševního zdraví a také dlouhodobí stakeholdeři celého procesu reformy psychiatrické péče zásadním způsobem nesouhlasíme se Stanoviskem k deinstitucionalizaci, vydaným APSS ČR, NRZP ČR a RS ČR.

Stanovisko je podle našeho názoru postavené na falešném “realismu”, jak odborném, tak ekonomickém. Prakticky se zaměřuje jen na negativa a rizika. Pozitivní efekty pro uživatele pomíjí. Dlouhodobě hospitalizovaní lidé jsou označováni za “produkty hospitalismu“ a je nepřímo naznačováno, že jim už vlastně není pomoci (a zcela absurdně je konstatováno, že sami o změnu ani neusilují). Případně je proces, který by umožnil jejich odchod z psychiatrických nemocnic a léčeben do přirozeného prostředí, redukován na potřeby vzniku dalších kapacit institucionální péče, tedy zejm. domovů se zvláštním režimem. Zde se plně projevuje původní a stále dominantní zaměření APSS na oblast poskytování pobytových – tedy vysoce institucionálních služeb. Velmi často se jedná o velkokapacitní zařízení a deinstitucionalizace ohrožuje podstatu jejich i celé APSS.

Prohlaseni-Asociace-komunitnich-sluzeb-a-FOKUS-ke-stanovisku-k-deinstitucionalizaci-APSS-CR-NRZP-CR-a-Rada-senioru-CR-dne-11-9-2020

 

Je zde také evidentní  nedostatečná znalost  potřeb lidí s  duševním onemocněním  (obdobně  jako v zákoně o sociálních službách) a neochota zabývat se celkovou změnou systému, která by vedla ke zlepšení kvality jejich životů tak, jako tomu bylo v zahraničí – viz např. studie deinstitucionalizace v USA (až 62 let sledování).

Stanovisko navíc prohlubuje stigmatizaci lidí s duševním onemocněním, neboť se snaží vzbudit dojem, že poskytováním péče v běžném prostředí by mohlo dojít “k ohrožení vstřícného a lidského přístupu v sociálních službách na úkor represivně direktivního přístupu“. Jinými slovy, že lidé s duševním onemocněním v zásadě nejsou schopni samostatného života a vyžadují zejména kontrolu a dohled a nikoliv lidský a partnerský přístup.

Argumentace vysokou nákladovostí  komunitní péče je dle našeho názoru zcela zavádějící. Např. v analýze, kterou si nechalo zpracovat MZd ČR*, je uvedeno, že: „Lůžka pro následnou a dlouhodobou hospitalizaci tedy odeberou více než polovinu standardně alokovaných zdrojů.“ Navíc nemalá část těchto prostředků je vynaložena na úhradu nákladů spojených s technickým zajištěním provozu (prádelna, stravovna, výtopna, správa nemovitého majetku apod.). Toto považujeme za neefektivní nakládání s veřejnými prostředky. Naopak jejich využití na úhradu nákladů odborného personálu komunitních sociálně zdravotních služeb by mělo zcela jistě větší přínos pro samotné uživatele služeb (stejně tak, jako přesun kvalifikovaného personálu).

Vyzýváme proto prezidenta APSS, jako jednoho ze signatářů uvedeného stanoviska, aby odstoupil z míst člena Odborné rady pro odbornou garanci Strategie reformy psychiatrické péče i člena Rady vlády pro duševní zdraví, neboť postoje vyjádřené ve vydaném stanovisku nekorespondují s cíli reformy péče o duševní zdraví, odporují přijatému Akčnímu plánu pro duševní zdraví v ČR na 2020- 2030 a snaží se blokovat proces, který by vedl ke zlepšení dostupnosti zdravotní a sociální péče a tím i kvality života lidí s duševním onemocněním. Domníváme se, že jako člen uvedených klíčových orgánů by neměl být s celkovou koncepcí a směřováním v takto zásadním rozporu.

Naším prohlášením se též připojujeme k vyjádření Jednoty pro deinstitucionalizaci, které je zveřejněné na jejich webových stránkách.

*„Analýza obecných organizačně ekonomických a právních parametrů stávajícího stavu řízení krajských sítí péče o lidi s duševním onemocněním a formulování variantního popisu možných cílových stavů a kritických bodů předpokládaných organizačně právních postupů pro jejich dosažení“, MZd ČR, 2018, str. 141

V Praze 8. 10. 2020

PaedDr. Blanka Veškrnová
Předsedkyně Správní rady Asociace komunitních služeb v oblasti péče o duševní zdraví

Mgr. Jan Sobotka
člen Správní rady Asociace komunitních služeb v oblasti péče o duševní zdraví

Mgr. Aleš Lang
člen Správní rady Asociace komunitních služeb v oblasti péče o duševní zdraví

Bc. Jan Mácha
předseda FOKUS ČR, z.s.