Češi jsou na předních místech ve zhoubných nádorech ledviny nebo slinivky břišní v Evropě

Počet nových případů zhoubných novotvarů (incidence) v Česku setrvale roste. V roce 2018 bylo nově diagnostikováno 87.361 onkologických onemocnění. Zemřelo 27.699 osob. Zhoubné novotvary jsou dlouhodobě druhou nejčastější příčinou úmrtí v ČR po kardiovaskulárních chorobách. Souhrnnou analýzu zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS ČR) při příležitosti Dne boje proti rakovině, který každoročně připadá na 4. února.

Celkem s nádorovým onemocněním žilo (prevalence) nebo zhoubný nádor prodělalo ke konci roku 2018 téměř 600 tisíc (594.637) Čechů a Češek, tj. meziročně o 2,8 % více než v roce 2017.

Nejčastější je rakovina tlustého střeva a konečníku, prostaty, prsu u žen, průdušnice, průdušky a plíce, které dohromady tvořily téměř polovinu (49,0 %) všech diagnostikovaných zhoubných nádorů roce 2018. Každým rokem je nově diagnostikováno přibližně 7 700 zhoubných nádorových onemocnění tlustého střeva a konečníku, 7 500 prostaty, 7 200 prsu u žen a 6 600 onemocnění průdušnice, průdušky a plíce.

Česko je na předních místech evropského žebříčku v počtu případů rakoviny ledviny (2. místo) a slinivky břišní (3. místo), žlučníku a žlučových cest (3. až 5. místo) nebo rakoviny prostaty (8. místo). Celkově je ČR v počtu nových případů zhoubných nádorů na počet obyvatel (incidence) na 16. až 17. místě v Evropě.

Zatímco u nově diagnostikovaných případů mírně převažují muži (v poměru 1,2:1), u celkového počtu nemocných (prevalence) převažují ženy (v poměru 0,8:1).

Zhoubný nádor prostaty tvoří u mužů čtvrtinu všech zhoubných nádorů

Nejčastějším zhoubným novotvarem v roce 2018 u mužů byl zhoubný nádor prostaty, který tvořil 25,0 % všech nových onemocnění zhoubným nádorem u mužů. Incidence zhoubných nádorů prostaty v dlouhodobém trendu výrazně narůstá. V roce 2018 bylo nově diagnostikováno celkem 7.938 onemocnění.

Trend mortality u zhoubných nádorů prostaty je i přes výrazně rostoucí incidenci v dlouhodobém časovém trendu stabilní. V souvislosti se zhoubným nádorem prostaty v roce 2018 zemřelo 1.372 mužů. Prevalence rakoviny prostaty setrvale výrazně narůstá. Ke konci roku 2018 žilo v ČR celkem 65.662 mužů s tímto onemocněním. Ve srovnání s předchozím rokem tak vzrostl počet žijících mužů s touto diagnózou o 6,2 %. U mužů se jednalo o 3. nejčastější příčinu úmrtí v rámci onkologických diagnóz (9,0 % všech úmrtí na ZN u mužů).

V časném stadiu, tedy s příznivou prognózou tohoto onemocnění, bylo v letech 2014 až 2018 zachyceno 70 % nově diagnostikovaných nádorů prostaty.

Nejčastějším zhoubným nádorem u žen je karcinom prsu. Tvoří zhruba čtvrtinu všech nádorů u žen

Nejčastěji diagnostikovaným novotvarem u žen byl zhoubná nádor prsu, který představoval 26,5 % všech nových onkologických onemocnění u žen. Incidence zhoubného nádoru prsu u žen v dlouhodobém trendu narůstá. V posledních letech došlo ke zpomalení růstu a náznaku stabilizace. V roce 2018 bylo nově diagnostikováno celkem 7.182 onemocnění.

Trend mortality v posledních letech vykazuje mírný pokles. U žen se jednalo o 2. nejčastější příčinu úmrtí v rámci onkologických diagnóz (13 % všech úmrtí na zhoubné novotvary u žen). V souvislosti s nádorem prsu zemřelo 1.621 žen. Počet žen s tímto onemocněním setrvale výrazně narůstá. Ke konci roku 2018 žilo v ČR celkem 88. 059 žen s tímto onemocněním. Ve srovnání s předchozím rokem tak vzrostl počet žijících žen s touto diagnózou o 3,2 %. Z pohledu pokročilosti onemocnění byly v období 2014–2018 více než tři čtvrtiny (78 %) nově diagnostikovaných pacientek se zhoubným nádorem prsu zachyceny v časném stadiu (klinické stadium I a II), tedy s příznivou prognózou tohoto onemocnění.

Rakovina tlustého střeva a konečníku, druhé nejčastější nádorové onemocnění u mužů i žen

Na druhém místě v nově diagnostikovaných onemocněních byl v roce 2018 u mužů i u žen zhoubný nádor tlustého střeva a konečníku, který celkově tvořil 12,4 % všech nových onkologických onemocnění. Na třetí příčce byl u obou pohlaví zhoubný nádor průdušnice, průdušky a plíce (11,0 % všech nových onemocnění v roce 2018).

U mužů byl zaznamenán nejvyšší nárůst věkově standardizované incidence (incidence zohledňující změny věkové struktury populace v čase) v recentním období 2009–2018 pro zhoubný melanom kůže a zhoubný nádor varlete, zatímco u žen došlo k nejvýraznějšímu nárůstu incidence pro zhoubný nádor hlavy a krku a zhoubný nádor jícnu.

Nejvýraznější rozdíl v trendu mezi muži a ženami pozorujeme pro zhoubný nádor průdušnice, průdušky a plíce a zhoubného nádoru hrtanu, zatímco u mužů dochází v posledních letech u obou diagnóz k výraznému poklesu, u žen je naopak patrný výrazný nárůst.

Díky screeningu klesá incidence i mortalita, především u rakoviny tlustého střeva, konečníku a děložního hrdla

V České republice jsou dlouhodobě zavedené, a ze zdravotního pojištění plně hrazené, organizované screeningové programy nádorových onemocnění – screening zhoubného nádoru prsu, děložního hrdla a tlustého střeva a konečníku. Díky zavedeným screeningovým programům onkologických onemocnění sledujeme setrvale jejich pozitivní dopad na vývoj epidemiologických trendů incidence (především u zhoubného nádoru tlustého střeva a konečníku a zhoubného nádoru děložního hrdla) a mortality u těchto zhoubných nádorů.

Pokrytí cílové populace screeningem zhoubného nádoru prsu, děložního hrdla a tlustého střeva a konečníku dosahovalo ve standardním screeningovém intervalu (doporučený interval, po kterém by měl účastník programu opakovaně navštívit lékaře a nechat se vyšetřit) v posledních letech přibližně 59 %, 56 % a 30 %.

V důsledku pandemie je nutné nezanedbat prevenci

V návaznosti na epidemií nového koronaviru, v jejímž důsledku může být omezen přístup k neakutním zdravotním službám, je naprosto nezbytné podnikat kroky k udržení a ideálně zvýšení pokrytí cílové populace screeningovými programy, jejichž výpadek by v dlouhodobém horizontu mohl vést ke zhoršení zdravotního stavu populace.

Poznámka: Poslední dostupná data Národního onkologického registru (NOR) byla připravena z dat ve stavu ke konci září 2020 a obsahují jako poslední úplný statistický rok 2018, v epidemiologických analýzách jsou tedy nyní k dispozici údaje za období 1977–2018, viz www.svod.cz. Dvouleté zpoždění v dostupnosti dat je dáno nezbytnou dobou potřebnou pro sběr, kompletaci a validaci řady údajů obsažených v jednotlivých hlášeních onkologických onemocnění od různých poskytovatelů zdravotních služeb a toto zpoždění je běžné u všech onkologických registrů ve světě. Rok 2018 byl posledním rokem, kdy byla data sbírána podle původní metodiky organizace sběru dat zavedené v 80. letech minulého století, kdy byly údaje zasílány v listinné podobě na určená místa a zde následně kompletována vyškoleným personálem. Od roku 2019 je sběr dat NOR postupně převáděn na zjednodušenou elektronickou formu hlášení od jednotlivých poskytovatelů, což by mělo v budoucnu vést ke zrychlení a zefektivnění dostupnosti potřených epidemiologických dat o novotvarech. Více informací lze najít na stránkách Národního onkologického registru.

 

Zdroj: ÚZIS ČR