Minimální mzda v Česku se příští rok zvýší z letošních 13 350 Kč na 14 600 Kč, tedy o 1 250 Kč. Přesáhne tak 40 % průměrné mzdy. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) je důležité, aby minimální mzda byla nad aktuální hranicí příjmové chudoby v Česku.
V případě zavedení tzv. exekutorské teritoriality by si věřitelé již nemohli vybrat exekutora, kterému svěří vymáhání své pohledávky. Ten by jim byl přidělen soudem podle trvalého bydliště dlužníka a centrálního pořadníku.
Alespoň 1 z 5 obyvatel Evropské unie má podle Eurostatu zkušenost se životem v chudobě. Počet obyvatel ohrožených sociálním vyloučením je dokonce ještě vyšší, odhaduje se, že v ČR je to více než třetina všech obyvatel.
Ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo ve čtvrtek 17. října 2019 výzvu k předkládání žádostí o dotaci v rámci programu “Poskytování zdravotně sociálních služeb osobám bez přístřeší a osobám ohroženým ztrátou přístřeší”, jehož účelem je poskytování zdravotně sociálních služeb.
V Evropské unii žije téměř 119 milionů lidí na hranici chudoby a sociálního vyloučení, což je necelých 24 % všech obyvatel Unie. V tuzemsku je chudobou ohrožen každý desátý člověk. S příčinami fenoménu sociálního vyloučení v Česku už patnáctým rokem bojuje i Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení (EAPN), která propojuje místní neziskové organizace a pomáhá nejen zvyšovat povědomí o situaci těch nezranitelnějších obyvatel, ale také jim sama aktivně nabízí pomocnou ruku.
Do 9. ročníku potravinové sbírky, která začala v pondělí 14. října a potrvá do pátku 18. října, se tradičně zapojí zaměstnanci moravskoslezského krajského úřadu a krajských příspěvkových organizací. Darované potraviny může na krajský úřad v Ostravě přinést i veřejnost.
Při příležitosti 30. výročí sametové revoluce přinášíme rozhovor se sociologem Ivanem Gabalem o sociálním vyloučení, svobodě, permanentních krizích a nových i starých výzvách nejen v sociální politice. Za mimořádný neúspěch v sociální inkluzi považuje to, že se nepodařilo zlepšit životní perspektivy Romů v tom, aby jim základní školství úspěšně pomohlo překonat znevýhodňující sociální původ a oni dostali šanci na jinou vzdělanostní a životní dráhu.
Čeští zákonodárci se již několik let snaží bojovat proti neúměrnému navyšování dluhu o náklady na jejich vymáhání. Sám stát přitom podle odhadů portálu Češi v právu ročně inkasuje zhruba 400 až 500 milionů korun na dani z přidané hodnoty (DPH) z nákladu exekuce.
Většina Čechů si myslí, že by dlužníci měli splatit alespoň 40 procent dluhu, aby jim jeho zbytek mohl být odpuštěn. Pouze dvě procenta občanu by byla ochotna dlužníkům odpustit dluh celý.