Česká republika má čtvrtou nejvyšší zaměstnanost v Evropské unii
Česká republika je na čtvrté příčce s nejvyšší mírou zaměstnanosti ve věku 20-64 let. Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20-64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. Ve 3. čtvrtletí 2017 cílovou hranici 75 % dosáhlo již celkem deset sledovaných států Evropy – Švédsko, Německo, Estonsko, Česká republika, Spojené království, Nizozemsko, Dánsko, Litva, Rakousko a přibylo i Lotyšsko. Na druhé straně nejnižší míra zaměstnanosti je v jižních státech unie. Kromě Řecka se to týká hlavně Itálie, Chorvatska a Španělska, kde nepracuje více než třetina populace v tomto produktivním věku.
Ve 3. čtvrtletí 2017 se Česká republika zařadila na čtvrté místo mezi zeměmi EU28, když míra naší zaměstnanosti byla 79,0 %. Na Slovensku a v Polsku byla celková zaměstnanost zhruba téměř o 8 procentních bodů nižší než v ČR.
Pokud jde o muže, Česká republika měla zaměstnanost dokonce nejvyšší ze všech členských zemí Evropské unie s téměř 87 % mírou zaměstnanost mužů. Míru zaměstnanosti žen má stále nejvyšší Švédsko (80,5 %). V ČR zaměstnanost žen dosáhla 71,0 %.
S vyšší zaměstnaností klesla i míra nezaměstnanosti ve věku 15-64 let a to téměř ve všech členských zemích EU. V České republice byla míra nezaměstnanosti v daném období opět nejnižší, když celková míra nezaměstnanosti za dané období dosahovala 2,8 %, u mužů dokonce 2,2 %. Na druhé místo s úrovní nezaměstnanosti 3,7 % se zařadilo Německo. V porovnání s ostatními sousedními státy byla míra nezaměstnanosti o 2 a více procentní body vyšší v Polsku (4,8 %) a v Rakousku (5,5 %). Na Slovensku činila sledovaná míra nezaměstnanosti 15-64letých osob 8,0 procent. Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají převážně ve státech jižní Evropy. U Řecka lze stále konstatovat, že z osob ve věku 15-64 let, které by mohly pracovat, byla více než pětina nezaměstnaná.
Podíl nezaměstnaných 1 rok a déle se v České republice meziročně snížil o 6,4 procentních bodů na zhruba jednu třetinu všech nezaměstnaných (32,9 %).
Sledovaným indikátorem z pohledu trhu práce je tedy podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 – 34 let. Česká republika se podle výsledků VŠPS za 3. čtvrtletí 2017 řadí s dosaženým podílem 33,9 % vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 – 34 let mezi země s nižším podílem. Do požadovaného evropského průměru 40 % by ČR chybělo 6,1 procentních bodů.
Zdroj: Český statistický úřad
