Počet příjemců příspěvku na živobytí meziročně poklesl o 30 tisíc osob

Úřad práce ČR v roce 2017 vyplatil na dávkách pomoci v hmotné nouzi 7,4 miliardy korun. To je o téměř 2 mld. Kč méně než v roce 2016. Celkový objem takto vyplacených prostředků klesá už od roku 2014. Hlavním důvodem je příznivý stav české ekonomiky a pokles počtu nezaměstnaných, včetně poklesu dlouhodobé nezaměstnanosti. Podle Kateřiny Beránkové, mluvčí Úřadu práce, počet dlouhodobě nezaměstnaných meziročně poklesl o téměř 50 tisíc uchazečů. Ke konci roku 2017  jich úřady práce evidovaly 94,5 tisíc, na konci roku 2016 to přitom bylo více než 144 tisíc. Průměrná délka evidence uchazeče na úřadu práce meziročně klesla o 6  dní na 679 dní. Počet příjemců příspěvku na živobytí meziročně poklesl o 30 tisíc osob, tj. více než o jednu pětinu (22,5 %). Ke snížení výdajů podle Úřadu práce přispěla také sociální šetření, díky kterým bylo vyplaceno o 37 mil. Kč méně. V rámci úřadů práce v celé ČR působí podle údajů Úřadu práce celkem 1 538 sociálních pracovníků. “Je nutno důrazně upozornit, že se jedná o pracovníky v rámci všech agend nepojistných sociálních dávek, tedy nejen v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi”, uvádí k číslu Kateřina Beránková.

V lednu 2018 úřady práce vyplácely necelých 89 tisíc příspěvků na živobytí, počet vyplácených doplatku na bydlení byl zhruba o polovinu nižší (45 tisíc v lednu 2018) – viz tabulka níže. Průměrná výše doplatku na bydlení v roce 2017 činila 3 771 Kč (v roce 2016 činila 3 794 Kč). Průměrná výše příspěvku na živobytí 3 931 Kč ( v roce 2016 činila 3 885 Kč).

 

 

počet dávek (leden 2017) v tis.

počet dávek (leden 2018) v tis.

index v %

vyplaceno měs. v r. 2017
(v mil. Kč)

vyplaceno měs. v r. 2018
(v mil. Kč)

index v %
Dávky pomoci v hmotné nouzi 173,7 136,3 78,5 688 505,8 73,5
– příspěvek na živobytí 112,5 88,8 78,9 460,8 326,4 70,8
– doplatek na bydlení 58,1 45,2 77,8 219,8 173,8 79,1
– mimořádná okamžitá pomoc 3,1 2,3 74,2 7,4 5,6 75,7
Dávky pro zdravotně postižené 260 264,7 101,8 180,9 144,5 79,9
– příspěvek na mobilitu 259,3 264,4 102 103,7 105,6 101,8
– příspěvek na zvl. pomůcku 0,7 0,3 42,9 77,2 38,9 50,4
– příspěvek na péči 354,9 356,9 100,6 2 091,40 2 138,10 102,2

 

Sociální šetření prováděná úřady práce

V rámci šetření se zjišťuje, zdali vzniká nárok na dávku, její výši a výplatu, včetně trvání výplaty. Jejich součástí by měla být cílená poradenská práce s klientem, který potřebuje pomoc. Jde například o doporučení varianty levnějšího bydlení, rada, kam se obrátit, pokud je příjemce dávek zadlužený, podpora finanční gramotnosti nebo třeba nasměrování na projekt, jenž mu pomůže při hledání práce. Úřad práce ČR v této oblasti spolupracuje s obcemi, do jejichž kompetence sociální práce patří. V praxi se podle generální ředitelky Kateřiny Sadílkové pozitivně projevuje nastavení užší spolupráce mezi agendami zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek.

Sociální šetření a potažmo sociální práce s příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi se váže především k příspěvku na živobytí. Právě ten primárně řeší nepříznivou sociální situaci klienta. Od této dávky se pak dále odvíjí nárok na doplatek na bydlení. V rámci spolupráce s obcemi využívá ÚP ČR „Standardizovaný záznam sociálního pracovníka“ (Příloha k vyhlášce č. 332/2013 Sb.,o vzoru Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka). Jde o dokument, který využívají sociální pracovníci obcí a ÚP ČR k řešení situace klientů, závislých na dávkách pomoci v hmotné nouzi.

 

 

 

Zdroj: Úřad práce ČR, MPSV