ČSÚ: Chudobou v Česku jsou ohroženy hlavně samoživitelky a seniorky bez partnera. Materiálně deprivovaných za rok ubylo o sto tisíc

Share

Většina domácností vychází s příjmy snadno nebo jen s menšími obtížemi. Nicméně pro téměř pětinu obyvatel (18 %) je to velký problém. Potíž vyjít s příjmy mají zejména samoživitelky s dětmi a ženy starší 65 let, které žijí samy. Hranice příjmové chudoby se liší podle typu domácností. Pro domácnost jednotlivce činí 11 963 korun za měsíc, u rodičů se dvěma menšími dětmi jde o 25 122 korun na domácnost. Z šetření Životní podmínky také vyplynulo, že téměř desetina českých domácností platí za bydlení včetně energií více než 40 % ze svých čistých příjmů. Zhruba dvě třetiny z nich přitom bydlí v pronajatém bytě a největší skupinu mezi nimi tvoří osaměle žijící důchodkyně.

Ohrožení příjmovou chudobou se týká necelé desetiny Češek a Čechů. Počet osob žijících v materiálně deprivovaných domácnostech podle odhadů meziročně poklesl o téměř 100 tisíc. Míra materiální deprivace v roce 2018 činila 2,8 %. K položkám nejvíce ovlivňujícím tuto míru patří neočekávaný výdaj ve výši 10 700 korun a nemožnost odjet na týdenní dovolenou z finančních důvodů, které se loni týkaly 23,7 % respektive 20,7 % osob.

„Souhrnný evropský indikátor ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením se meziročně nezměnil a zůstal na úrovni 12,2 %. Dlouhodobě se řadíme mezi země s nejnižším podílem osob žijících v ohrožení těmito jevy v Evropě,“ říká předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Největší spokojenost s prací a osobními vztahy

Otázky na životní spokojenost ukázaly, že obyvatelé České republiky jsou nejvíce spokojeni s osobními vztahy a se svou prací, menší spokojenost vyjádřili s finanční situací své domácnosti. Nadpoloviční většina osob cítila ve sledovaném období čtyř týdnů často klid a štěstí, zcela opačné pocity, tj. osamělost, prázdnotu, zoufalost či depresi, připustila třetina lidí. „Pouze 7 % Čechů předpokládá zhoršení své životní situace. Právě v tomto směru se výsledek nejvíce odlišuje od posledního šetření z roku 2013, kdy negativní očekávání uvedla více než pětina osob,” uzavřel Jiří Pekárek z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.

Další informace naleznete v publikaci Životní podmínky 2018

 

Zdroj: Český statistický úřad