Ministryně Maláčová navrhuje zvýšení důchodů za každé vychované dítě a vyšší valorizaci důchodů pro matky

Share

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce snížit rozdíly v důchodech mezi muži a ženami. Mezi návrhy, které k tomu mají přispět, patří jednorázové zvýšení důchody ženám za každé vychované dítě o pevnou částku nebo zavedení výpočtu důchodu, který zohlední počet vychovaných dětí. Dalším opatřením je možnost připsání části pojistného nebo daní ve prospěch svých rodičů. Návrhy dnes představila ministryně Maláčová a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) při příležitosti Mezinárodního dne žen (8. března 2019). Mezi další návrhy, kterými by se důchodová komise měla zabývat, je také zavedení fiktivního “výdělku” za dobu péče o dítě a diferencovaná valorizace důchodů žen a mužů.

Rozdíl v příjmech mezi muži a ženami je v České republice jeden z nejvyšších v Evropské unii. Muži si vydělají v průměru o téměř 22 % více než ženy. Průměr pro EU je 16 %. Rozdíly ve mzdách se podle MPSV ze dvou třetin podílí i na rozdílu v nižších důchodech žen. Ke konci března minulého roku muži pobírali starobní důchod ve výši 13 615,- Kč, ženy o 2 396,- Kč méně (11 219,- Kč). Nejvyšší rozdíly v odměňování žen a mužů (“gender pay gap”) je ve věku mezi 35–49 lety (27–30 %), kdy na ženy nejvíce dopadá péče o děti a vysokoškolsky vzdělaných nejvyšší (29 %).

Rozdíly v platech žen a mužů má pomoci srovnat navrhovaný prorodinný balíček. Jeho součástí je návrh na navýšení rodičovského příspěvku, který nebyl zvyšován od roku 2012, legislativní zakotvení zálohovaného výživného, změny ve financování dětských skupin a zavedení sdílených pracovních míst. 

Opatření navazují na závěry studie projektu 22 % K ROVNOSTI, která detailně popisuje nerovné odměňování žen a mužů a jeho příčiny. Podle studie je hlavní příčinou rozdílu v příjmech žen a mužů péče o děti.

Návrhy, jak snížit rozdíly v důchodech žen a mužů

  • paušální zvýšení starobního důchodu za každé vychované dítě o pevnou částku
  • zavedení nárůstového koeficientu pro výpočet procentní výměry starobního důchodu za vychované dítě
  • zavedení fiktivního vyměřovacího základu (fiktivního “výdělku” bez platby pojistného) za dobu péče o dítě
  • zavedení diferencované valorizace důchodů žen a mužů
  • asignace pojistného/daní ve prospěch rodičů

Co jste nevěděli o rozdílech v odměňování žen a mužů v ČR

  • Česká republika má podle údajů Eurostatu druhý nejvyšší rozdíl ve výdělcích žen a mužů neboli Gender Pay Gap (GPG) v EU – celých 21,8 % oproti unijnímu průměru 16 % (Eurostat, 2016). Historická data od 60. let 20. stol. navíc ukazují, že rozdíly v odměňování žen a mužů nejsou v ČR pouze současným problémem. V roce 1962 dosahoval tento rozdíl 36 %, v 70. a 80. letech se spolu s významným nárůstem vzdělanosti žen snížil na 29 %, ale vývoj od roku 2002 ukazuje, že rozdíly v odměňování žen a mužů v ČR neklesají, ale spíše stagnují.1
  • GPG negativně ovlivňuje životy jednotlivých žen a mužů, životní úroveň celých rodin včetně děti’ a fungování celé společnosti. Zvyšuje riziko chudoby u žen, má negativní dopad na výši jejich důchodů, na ekonomiku celé země a na veřejné finance.
  • GPG ovlivňuje struktura pracovního trhu. Ženská práce je podhodnocovaná a ženy častěji pracují v hůře placených oborech. Vyšší GPG je patrný v tzv. feminizovaných odvětvích, jako je vzdělávání (25 %) nebo zdravotnictví (30 %), kde je vysoké zastoupení žen (kolem 80 %). Projevuje se zde tzv. fenomén skleněného výtahu, kdy se muži působící v těchto oborech setkávají se strukturálním zvýhodněním, které jim umožňuje rychlý kariérní růst spojený také s růstem mzdy, a tudíž ovlivňuje i úroveň rozdílů v odměňování žen a mužů.
  • Co se týče konkrétních pracovních pozic, najdeme největší GPG tam, kde je velmi malé zastoupení žen, jako jsou například řídící pracovníci a pracovnice. Tuto skupinu tvoří pouze 31 % žen a GPG zde dosahuje 27 %. GPG v řídících pozicích je ovlivněn i tzv. skleněným stropem, neboli neviditelným systémem překážek, který ženám znemožňuje přístup do vyšších pozic.
  • Mezi další příčiny patří netransparentní odměňování, nedostatečné možnosti slaďování práce a rodiny a stereotypní volby povolání u žen i mužů.
  • GPG se výrazně mění s věkem. Nejvyšší je mezi 35-49 lety (27-30 %), kdy na ženy nejvíce dopadá péče o děti. Rozdíly v rozmezí 12-13 % se však vyskytují i mezi muži a ženami do 24 let, u nichž se dá předpokládat výrazně nižší role rodičovství.
  • GPG je nejnižší u lidí se základním vzděláním (17 %), nejvyšší (29 %) je naopak u vysokoškolsky vzdělaných lidí, kde představuje průměrný rozdíl 14 991 Kč měsíčně. Přitom v ekonomicky aktivní populaci (16-64 let) převládají vysokoškolačky (21 %) nad vysokoškoláky (19 %).
  • GPG se liší i podle regionů. Největší rozdíly jsou v hlavním městě Praha (25 %) a také v krajích s vyššími průměrnými mzdami.
  • Nejvyšší průměrný GPG je v těch typech zaměstnání, kde je nejvyšší průměrná měsíční mzda. Vůbec nejvyšší GPG, neuvěřitelných 50 %, je mezi finančními makléři a makléřkami, což představuje přes 400 000 Kč ročně. Nejnižší rozdíly v odměňování jsou naopak u kuchařů a kuchařek (-1 %). Jen ve 2 % typů zaměstnání převyšuje průměrná mzda žen průměrnou mzdu mužů. GPG se tu navíc pohybuje maximálně v řádu několika stokorun, častěji však ještě méně.
  • Pokud je na pracovišti kolektivní smlouva, představuje průměrný GPG 21 %, zatímco bez ní pouze 24 %. Kolektivní smlouva se zároveň vyplatí’ i mužům, protože s ní muži i ženy mají vyšší průměrné mzdy. Totéž plati’ i pro firmy ve státním vlastnictví (GPG 20 %), v nichž jsou vyšší průměrné mzdy mužů i žen i menší rozdíly v odměňování než v soukromém sektoru (GPG 25 %).

1 Uvedená čísla vycházejí z dat za rok 2015

Více se dočtete ve studii Aktuální rozdíly v odměňování žen a mužů v ČR.

 

Zdroj: MPSV, www.rovnaodmena.cz