Česko dává na sociální ochranu menší podíl HDP než Polsko, Maďarsko nebo Slovensko

Sociální ochrana představovala v roce 2018 ve všech členských státech EU nejdůležitější oblast veřejných výdajů. Poměr vládních výdajů na sociální ochranu k HDP se v jednotlivých členských státech EU pohybuje od 9 % v Irsku až po téměř čtvrtinu ve Finsku a Francii (24 %). Finsko, Francie, Dánsko, Itálie a Rakousko dávaly na sociální ochranu více než 20 % HDP. Nejméně v EU na tuto oblast vydává v relativním vyjádření Irsko, Malta, Lotyšsko, Rumunsko, Bulharsko a Česko, všechny méně než 12 % HDP.

V České republice tvořily výdaje na sociální oblast 12,0 % hrubého domácího produktu, což byl pátý nejnižší podíl mezi zeměmi Unie. Nejvíce za sociální oblast vydaly vlády ve Finsku (24,1 %) a ve Francii (23,9 %), evropský průměr byl přitom 18,6 %. Naopak podíl výdajů na zdraví byl v České republice nadprůměrný s hodnotou 7,6 % HDP, zatímco evropský průměr dosahoval 7,1 %.

„Oproti předchozímu roku došlo v roce 2018 k nárůstu výdajů vládních institucí o 10,2 %, tedy o 201 miliard korun. Nejvíce vzrostly výdaje na vzdělávání, konkrétně o 39 miliard, a sociální oblast, kde nárůst činil 37 miliard korun,“ uvádí Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Z hlediska jednotlivých druhů výdajů došlo k nejvyššímu nárůstu u investičních výdajů (30,0 %), kapitálových transferů (16,7 %) a náhrad zaměstnancům o 12,8 %.

Výdaje vládních institucí lze členit podle jejich účelu. Nejvíce prostředků přitom směřovalo do sociální oblasti (640 mld.), zdraví (405 mld.), ekonomických záležitostí (320 mld.) a vzdělávání (247 mld.). Naopak nejmenší zastoupení měly výdaje na bydlení a společenskou infrastrukturu (42 mld.), ochranu životního prostředí (46 mld.) a obranu (47 mld.).

Výdaje na sociální ochranu směřují hlavně na výdaje spojené se „stářím“, tedy zejména důchody, které představovaly v roce 2018 v EU 10,4 % HDP. Nejvíce na ně dává Finsko, Francie, Itálie a Řecko (více než přes 13 % HDP). Naopak nejméně Irsko (3,2 %), Kypr (6,1 %), Litva (6,2 %) a Nizozemsko (6,4 %). Viz tabulky níže.

V roce 2018 činily celkové vládní výdaje v EU necelých 47 % hrubého domácího produktu (HDP). Tento podíl od roku 2012 klesal, v roce 2012 to bylo necelých 50 % HDP. Mezi hlavní oblasti, do kterých tečou veřejné prostředky, patří „sociální ochrana“ (19 % HDP v roce 2018) a „zdraví“ (7 %).

Na zdravotní péči vydávají nejvíce Dánové, na vzdělání Švédi

Nejvyšší podíl výdajů na zdraví ve vztahu k HDP mělo v roce 2018 Dánsko, Rakousko a Francie (nad 8 %). Na vzdělávání vydávalo nejvyšší podíl HDP Švédsko (6,9 %), Dánsko (6,4%), Belgie a Estonsko (oba 6,2%).

„Sociální ochrana“ a „zdravotní péče“ jsou jediné dvě oblasti, jejichž podíl na celkových vládních výdajích se mezi lety 2007 až 2018 zvýšil. Na úrovni EU z 39 % na 41 % (sociální ochrana) a ze 14 % na 15 % (zdraví). Naproti tomu například výdaje na „veřejné služby“ ve stejném období klesly z 15 % na 13 % HDP. Výdaje na „veřejný pořádek a bezpečnost“ a „ochranu životního prostředí“ se během tohoto období nezměnily.

Výdaje na sociální ochranu, podíl na HDP (%)

Výdaje na důchody, podíl na HDP (%)

Zdroj: Eurostat, ČSÚ