Loni ubylo přirozenou měnou nejvíce obyvatel za dvacet let. Zemřelých bylo nejvíce od roku 1987

Pondělí, 22.3.2021Čtvrtek, 1.4.2021 ISPV 1264 Views Demografie

Minulý rok byl mimořádný nejen z hlediska úmrtnosti, ale i sňatečnosti, rozvodovosti či migrace. V důsledku vysoké úmrtnosti vloni zemřelo výrazně více lidí než se jich narodilo. Přirozenou měnou tak ubylo nejvíce obyvatel od roku 2000. Ubylo narozených dětí, sňatků i rozvodů. Počet obyvatel přesto vzrostl a překonal o necelé dva tisíce hranici 10,7 milionu. Obyvatel ČR přibylo výhradně v důsledku migrace, avšak podstatně méně než rostla populace díky migraci v minulých letech. Údaje zveřejnil ČSÚ (viz prezentace)

Nový odhad naděje dožití při narození (střední délky života) potvrzuje pokles o 1 rok pro muže a o 0,7 roku pro ženy. V případě 65letých mužů se průměrné délka života zkrátila o 1,1 roku, žen o 0,8 roku.

Zemřelo nejvíce obyvatel od roku 1987, seniorů ubylo zhruba o 14 tisíc

V průběhu roku se obyvatelům Česka živě narodilo 110,2 tisíce dětí. Počet zemřelých dosáhl 129,3 tisíce a byl nejvyšší od roku 1987. Během roku 2020 tak zemřelo o 19,1 tisíc lidí více než se jich narodilo. Pro srovnání, v roce 2019 bylo o 0,1 tisíce více zemřelých než živě narozených.

Zatímco v 2. polovině 90. let 20. století počet obyvatel klesal kvůli nízké porodnosti, v roce 2020 za přirozený úbytek odpovídala vysoká úmrtnost. Ta vzrostla o 15 % (16,9 tisíce), v jednotlivých krajích pak o 11 až 24 %.

„Obdobná převaha zemřelých obyvatel nad počtem narozených dětí na úrovni okolo 20 tisíc osob ročně byla naposledy zaznamenávána ve 2. polovině 90. let 20. století. Tehdy však byl důvodem rapidní pokles počtu narozených, zatímco v loňském roce byl příčinou vysoký počet zemřelých,“ říká Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Téměř veškerý přírůstek počtu zemřelých připadl na 4. čtvrtletí roku 2020, kdy meziročně zemřelo o 15,7 tisíce více lidí než ve stejném období roku 2019. Nejvíce úmrtí, 15,8 tisíce, bylo zaznamenáno v listopadu. V říjnu a v prosinci pak zemřelo shodně 14,2 tisíce lidí.

Meziroční nárůst úmrtí byl nejvyšší u 80–84letých (o 3,6 tisíce) a 75–79letých (o 3,4 tisíce). Ke zvýšení počtu zemřelých však došlo ve všech pětiletých věkových skupinách nad 30 let věku.

V důsledku nárůstu úmrtnosti se meziročně snížil počet seniorů oproti roku 2019 o zhruba 14 tisíc.

Během svého prvního roku života zemřelo celkem 249 dětí, o 39 méně než v roce 2019, kojenecká úmrtnost tak činila 2,3 ‰ a dál se držela na velmi nízké úrovni.

Počet obyvatel překročil 10,7 milionu,

Ke konci roku 2020 podle předběžných údajů přesáhl poprvé hranici 10,7 milionu (10.701.777). Přírůstek obyvatel byl o 36,3 tisíce nižší než o rok dříve. Přispěl k němu výhradně příchod obyvatel ze zahraničí, zejména z Ukrajiny, obdobně jako v minulých letech.

Za nízkým populačním přírůstkem v loňském roce stál meziroční pokles salda zahraniční migrace o 39 % (o 17,3 tisíce na 26,9 tisíce). Příchody cizinců nejvíce poklesly během března až června.

Zatímco během roku 2020 přibylo v důsledku zahraničního stěhování 7,8 tisíce obyvatel, v roce 2019 to bylo o 36,3 tisíce více.

Počet přistěhovalých byl meziročně nižší téměř o 10 tisíc, resp. o 15 %.

Narozených ubylo, ale úroveň plodnosti se nezměnila. Úroveň plodnosti by podle předběžných výsledků měla zůstat na úrovni 1,71 dítěte na jednu ženu. Za poklesem počtu narozených stojí zmenšující se populace žen v reprodukčním věku a její měnící se věkové složení – zejména počínající posun početně slabších ročníků (narození v 90. letech) do věku nejvyšší plodnosti.

Průměrný věk žen při narození dítěte se meziročně nezměnil.

Jihomoravský kraj se stal třetím nejlidnatějším krajem, nejvíce lidí ubylo v kraji Moravskoslezském

Počet obyvatel v průběhu roku vzrostl v pěti ze čtrnácti krajů. Saldo stěhování nejvyšší u tří již nejlidnatějších krajů. Stejně jako v předchozích letech byl nárůst obyvatel v roce 2020 největší ve Středočeském kraji (o 12,9 tisíce) a v Praze (o 10,8 tisíce).

V Praze jako v jediném kraji k růstu populace přispěla i přirozená měna, i když hlavní hybnou silou populačního růstu bylo nadále zahraniční stěhování.

K poklesu obyvatel stěhováním došlo v pěti krajích: Moravskoslezském, Ústeckém, Libereckém a Zlínském kraji a Kraji Vysočina.

Moravskoslezský kraj byl do roku 2008 nejlidnatějším krajem, od roku 2009 setrvával na 3. místě, nyní poklesl na 4. příčku.

„Nejvýraznější celkový úbytek obyvatel (o 7,7 tisíce) zaznamenal v roce 2020 kraj Moravskoslezský. V tomto kraji bylo záporné nejen saldo přirozené měny, ale i zahraniční a vnitřní migrace. V žebříčku krajů podle počtu obyvatel Moravskoslezský kraj nově sestoupil na čtvrtou příčku, zatímco třetím nejlidnatějším krajem Česka se stal (s ročním přírůstkem 3,3 tisíce osob) kraj Jihomoravský,“ dodává Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky.

Sňatků i rozvodů výrazně ubylo

Sňatků po šestiletém růstu výrazně ubylo. Jejich počet se snížil o 17 %, zejména kvůli útlumu sňatečnosti na jaře. Větší meziroční pokles sňatků nastal u sňatků svobodných (o 17 % u ženichů, o 19 % u nevěst) než u sňatků opakovaných (o 13 %).

Meziročně došlo nejvíce k poklesu sňatků v dubnu (o čtyři pětiny), v březnu (o dvě třetiny), květnu (o 60 %), listopadu (o 45 %), a v červnu (o jednu třetinu).

Výrazně se snížil i počet rozvodů, meziročně pokles o 10 %. Jedná se o největší meziroční pokles podílu manželství ukončených rozvodem od změny rozvodové legislativy v roce 1999. Větší pokles byl naposledy právě v roce 1999, který byl ale vykompenzován nárůstem v roce 2000.

Pokles rozvodovosti zasáhl v zásadě všechna manželství bez ohledu na jejich délku trvání, nejvíce však ta trvající méně jak 3 roky.

Počet a pohyb obyvatel (absolutně, meziroční změny)

Ukazatel	2019	2020^p)	Meziroční změna
Počet obyvatel
– počáteční stav (k 1. 1.)	10 649 800	10 693 939	44 139
– střední stav	10 669 324	10 700 155	30 831
– koncový stav (k 31. 12.)	10 693 939	10 701 777	7 838
Celkový přírůstek	44 139	7 838	-36 301
Přirozený přírůstek	-131	-19 089	-18 958
Přírůstek stěhováním	44 270	26 927	-17 343
Živě narození	112 231	110 200	-2 031
Zemřelí	112 362	129 289	16 927
z toho do 1 roku	288	249	-39
Sňatky	54 870	45 415	-9 455
Rozvody	24 141	21 734	-2 407
Potraty	31 797	30 259	-1 538
z toho umělá přerušení těhotenství	17 757	16 840	-917
Přistěhovalí	65 571	55 661	-9 910
Vystěhovalí	21 301	28 734	7 433

p) Předběžné údaje / Preliminary data.

Zemřelí, čtvrtletní data (absolutní počty)

Rok	1. čtvrtletí	2. čtvrtletí	3. čtvrtletí	4. čtvrtletí
2015	31 623	26 155	26 677	26 718
2016	28 196	26 086	25 281	28 187
2017	32 017	26 071	25 605	27 750
2018	31 904	26 490	26 774	27 752
2019	30 198	26 942	26 794	28 428
2020p	30 246	26 922	28 015	44 106

p – předběžné údaje / preliminary data

Pohyb obyvatelstva, 1. – 4. čtvrtletí (absolutní počty)

Rok	Období	Přirozený přírůstek	Přírůstek stěhováním	Celkový přírůstek
2015	Q 1–4	-201	10 142	9 941
2016	Q 1–4	6 278	13 876	20 154
2017	Q 1–4	2 986	18 736	21 722
2018	Q 1–4	1 974	27 651	29 625
2019	Q 1–4	1 956	31 048	33 004
2020p	Q 1–4	-19 089	26 927	7 838

p – předběžné údaje / preliminary data

Shrnutí

Rok 2020 byl mimořádná pro úmrtnost, sňatečnost a rozvodovost obyvatel Česka
Počet obyvatel vzrostl v roce 2020 o 7,8 tisíce, k růstu došlo výhradně zahraniční migrací, přirozenou měnou obyvatel výrazně ubylo
Jihomoravský kraj se stal 3. nejlidnatějším krajem ČR
Narozených ubylo, ale úroveň plodnosti se nezměnila
15% meziroční nárůst zemřel.ch, v krajích o 11-24 %
Počet sňatků nižší o 17 %, díky útlumu sňatečnosti na jaře
Výrazně meziročně nižší i počet rozvodů
K pozitivnímu saldu migrace přispěli (opět) nejvíce Ukrajinci

Prezentace: Demografický vývoj Česka v roce 2020 (předběžné údaje)