Zpráva o stavu obchodování s lidmi v České republice za rok 2020
Zpráva o stavu obchodování s lidmi v České republice je informativním dokumentem předkládaným Ministerstvem vnitra ČR („MV“) a to na základě plnění Národní strategie boje proti obchodování s lidmi pro období let 2008-2011. Tato zpráva je v pořadí již třináctou zprávou o stavu obchodování s lidmi v České republice.
Cílem zpráv o stavu obchodování s lidmi v České republice je poskytnout podrobné informace o situaci v oblasti obchodování s lidmi na území ČR vždy za období od 1. ledna do 31. prosince daného roku.
Zpráva o stavu obchodování s lidmi v ČR za rok 2020 (dále jen „Zpráva“) se zaměřuje zejména na obchodování s lidmi ve smyslu skutkové podstaty ustanovení § 168 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“). Z části, obdobně jako v předchozích letech, se věnuje též jevům doprovodným a s obchodováním s lidmi úzce souvisejícím.
Zprávu zpracovává odbor prevence kriminality MV a to zejména na základě podkladů od členů tzv. Mezirezortní koordinační skupiny pro oblast boje proti obchodování s lidmi (dále jen „MKS“) a dalších domácích a zahraničních spolupracovníků na poli potírání obchodování s lidmi. Veškeré poskytnuté informace napomáhají zpracovatelům této zprávy při kontinuálním monitoringu situace v oblasti obchodování s lidmi a zejména k plnění funkce národního reportéra, respektive ekvivalentního mechanismu, pro oblast boje proti obchodování s lidmi.
Rok 2020 byl zcela jedinečný s ohledem na výskyt pandemie COVID-19. Konkrétní či specifické vlivy COVID-19 na trestnou činnost obchodování s lidmi, lze však prozatím pouze odhadovat. Nelze ale vyloučit, že se v budoucnu neprojeví především ekonomické důsledky pandemie COVID-19 a tím prohloubena zranitelnost osob na vyšším výskytu případů obchodování s lidmi v ČR. ČR lze i nadále považovat především za zemi cílovou a transitní, stále však také za zemi zdrojovou.
Popis aktuální situace a trendů
Rok 2020 byl zcela jedinečný s ohledem na výskyt pandemie COVID-19. Konkrétní či specifické vlivy COVID-19 na trestnou činnost obchodování s lidmi, lze však prozatím pouze odhadovat. Nelze ale vyloučit, že se v budoucnu neprojeví především ekonomické důsledky pandemie COVID-19 a tím prohloubena zranitelnost osob na vyšším výskytu případů obchodování s lidmi v ČR.
ČR lze i nadále považovat především za zemi cílovou a transitní, stále však také za zemi zdrojovou.
Co se týče forem obchodování s lidmi (dále také „OSL“), jedná se v prostředí ČR zejména o formu užití obětí obchodování s lidmi k prostituci a formu užití těchto obětí k nuceným pracím nebo k jiným formám vykořisťování nebo kořistění z takového jednání (pracovní vykořisťování, nucené sňatky). Přesto, že toto jsou nejčastější formy OSL v ČR, vyskytují se i případy podezření na nucení obětí OSL k trestné činnosti a žebrání.
Alarmujícím trendem vyplývajícím z rozsudků soudů předkládaných Ministerstvem spravedlnosti od roku 2017 je využívání dětí z dětských domovů, dětí na útěku z výchovných ústavů k provozování prostituce, poskytování sexuálních služeb za úplatu, kdy si část takto vydělaných peněz nechá osoba, která zprostředkovává styk, dopravuje tyto děti na místo apod.
Vedená trestní řízení, zjištěné poznatky ze zájmového prostředí a mezinárodní policejní spolupráce v průběhu roku 2020 stejně jako v minulých letech ukazují na případy, kdy na území ČR dochází k cílenému vyhledávání mužů a žen ze sociálně a vzdělanostně slabšího prostředí s následným vylákáním do zahraničí, zejména do Velké Británie. Muži jsou nuceni vykonávat fyzicky náročnou práci (např. myčky automobilů, třídírny ovoce a zeleniny, drůbežárny, restaurace, stavby a různé výrobní podniky). Pachatelé odebírají poškozeným při výplatě všechnu nebo drtivou část vydělané mzdy, mnohdy prostřednictvím platebních karet, které pachatelé poškozeným spolu s účty zařídili v tamních bankovních ústavech. V některých případech navíc poškozené zadluží úvěry na pořízené účty. Ženy jsou nuceny k prostituci, nebo k uzavření sňatku s občany ze zemí mimo Evropskou unii (dále jen „EU“). Tyto sňatky jsou označovány jako tzv.
„sňatky s výhodou“. Vzhledem k tomu, že mezi komunity, z nichž je směřována „poptávka“ po ženách z ČR, patří zejména státní příslušníci Bangladéše, Pákistánu, Afghánistánu a Nigérie, souvisí tento trend v obchodování s lidmi úzce s problematikou pohybu a pobytu osob třetích zemí ve státech EU.
V případech s podezřením na obchodování s lidmi za účelem užití k nuceným pracím nebo k jiným formám vykořisťování byl na území ČR typickým způsobem páchání model z předchozích let. Stále bylo významným činitelem tzv. „agenturní zaměstnávání“, případně se v této oblasti projevily aktivity právnických osob, které mají povolení ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ke zprostředkování práce. Jako země původu zájemců o pracovní uplatnění byly v roce 2020 nejčastěji zastoupeny státy z balkánského regionu, zejména Rumunsko, Bulharsko, ale též Filipíny, Mongolsko a Nepál. Dále u zaměstnanců z Ukrajiny se velmi často jednalo o držitele polských víz.
Rovněž byl zaznamenán trend zaměstnávání moldavských státních příslušníků na padělané rumunské doklady z důvodu snadnějšího přístupu na pracovní trh pro občany členských států EU.
Za rok 2020 nebyl zaznamenán případ, kdy by některá z obětí obchodování s lidmi byla před její identifikací postižena za případné pachatelem vynucené protiprávní jednání – princip non-punishment. V odhalených případech prostituce je podle informací státních zástupců vždy zjišťováno, zda z takového jednání někdo další nekořistil, nebo zda se nejednalo o prostituci vynucenou. V případech, kdy jsou při silničních kontrolách identifikovány osoby migrantů, jsou policejními orgány rovněž vyslýchány k okolnostem předcházejícím jejich příjezdu na území ČR z ciziny.
Situace v oblasti nelegálního obchodování s lidskými tkáněmi a orgány v ČR byla i v roce 2020 nadále velmi uspokojivá. Dle dostupných informací k této nelegální činnosti na území ČR nedochází. Transplantační systém v ČR je natolik regulovaný, že nelegální nakládání s orgány a tkáněmi by bylo jen velmi obtížně utajitelné. K tomu přispívá především stanovení pravidel zajištění sledovatelnosti, a to v každé fázi procesu od odběru až po transplantaci, a také dohledatelnost jak dárce orgánů, tak příjemce orgánů. Relativní riziko představuje altruistické, ne příbuzenské, darování orgánů, kde by teoreticky mohlo dojít k odběru orgánů za úplatu. Souhlas s takovým odběrem dává příslušná etická komise, což by mělo být dostatečnou zárukou, že k nelegálnímu odběru nedojde. Informace, že by v ČR docházelo v této oblasti k porušování právních předpisů, však nejsou.
Z pohledu zemí původu pravděpodobných obětí identifikovaných v ČR byly jako zdrojové v roce 2020 zaznamenány Filipíny, Slovensko, Ukrajina, Rumunsko, Bulharsko, Mongolsko, Honduras, Kyrgyzstán, Rusko a Uzbekistán. Nelze však opomenout skutečnost, že obchodováni jsou i čeští občané na území ČR. ČR také zůstává i nadále zdrojovou zemí zejména pro Velkou Británii a Irsko. Reportováno je též vykořisťování občana ČR na území Litvy.
Do Programu podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi MV (dále jen „Program“) bylo zařazeno celkem 13 pravděpodobných obětí obchodování s lidmi (pravděpodobné oběti zařazovány jak spolupracující nestátní neziskovou organizací, tak Policií ČR).
Dle statistiky Ministerstva spravedlnosti (dále jen „MS“) bylo v roce 2020 odsouzeno celkem 8 osob, z toho podmíněně 3 a nepodmíněně 5.
Jako pokračující trend bylo neziskovou organizací La Strada ČR uváděno zneužívání držitelů zaměstnanecké karty. Osoby ze zemí mimo EU jsou udržovány ve vykořisťujících podmínkách/obchodovací situaci kvůli nemožnosti změny zaměstnavatele po dobu 6 měsíců u držitelů první zaměstnanecké karty. Bez odpovídajících změn se bude i v roce 2021 jednat o jeden z velmi významných nástrojů firem, agentur a zprostředkovatelů generujících zisky z vykořisťování pracovních migrantů a migrantek. Výjimky dané zákonem o pobytu cizinců nepokrývají situace dodatečné změny pracovní smlouvy, zhoršení pracovních podmínek apod. A riziko ztráty jediného zdroje obživy a legality pobytu je pro většinu migrantů a migrantek s dluhem za zprostředkování práce v zemi původu příliš vysoké, než aby mohli proti zaměstnavateli vést pracovněprávní spor. Velmi omezeného okruhu legálních možností ukončení pracovního poměru bez ztráty povolení k pobytu u této skupiny zneužívají také zaměstnavatelé, kteří požadují po pracovnících, aby se z pracovního poměru vyplatili (požadavek vysokých finančních částek za formu ukončení pracovního poměru umožňující další pobyt na území ČR a vydání písemného dokladu potvrzujícího toto ukončení). Zákon o pobytu cizinců samozřejmě odkazuje na případy, kdy je možné změnit zaměstnavatele i dříve, než po uplynutí 6 měsíců (§ 56 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů), nicméně v praxi často nastává problém při prokazování doručení okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance.
Počet registrovaných trestných činů
V roce 2020 bylo dle statistik dodaných Národní centrálou proti organizovanému zločinu (dále jen „NCOZ“) registrováno celkem 18 trestných činů obchodování s lidmi, z tohoto počtu bylo 11 trestných činů přímo objasněno a 2 trestné činy byly objasněny dodatečně. Z uvedeného vyplývá, že se jedná v porovnání s rokem 2019 o mírný pokles registrovaných případů (v roce 2019 registrováno celkem 20 skutků).
Pachatelé v trestním řízení
Stále platí, že podíl cizinců na páchání této trestné činnosti je oproti občanům ČR nižší. Z 20 stíhaných a vyšetřovaných osob v roce 2020 bylo 18 občanů ČR a 2 cizinci. Z celkového počtu 20 stíhaných osob bylo 12 mužů a 8 žen. Dále se jednalo o 3 recidivisty. Jedna osoba byla nezletilá a 3 osoby byly mladistvé.
V případech, kdy byli pachatelé předmětných trestných činů cizí státní příslušníci, jednalo se často o v ČR etablované cizince, kteří trestnou činnost páchali společně s občany ČR. Lze konstatovat, že státní příslušnost, respektive země původu pachatelů, je do značné míry shodná se státní příslušností obětí obchodování s lidmi.
Dle údajů evidovaných MS bylo v roce 2020 zaznamenáno celkem 9 trestných činů obchodování s lidmi dle ustanovení § 168 TZ. Odsouzeno bylo celkem 8 osob – z toho byly 3 osoby odsouzeny k podmíněnému trestu odnětí svobody a 5 osob k trestům nepodmíněným (v rozpětí 1-5 let 3 osoby, 5-15 let 2 osoby). V jednom z případů byl obžalovaný zproštěn viny.
Zdroj: Ministerstvo vnitra
