Na sociální ochranu dáváme výrazně méně než Francie nebo skandinávské země

Co se týče podílu výdajů na sociální ochranu, jako jsou důchody, nemocenská, rodinné dávky nebo bydlení, dává Česká republika významně méně než země původní evropské patnáctky, tedy země vyspělejší západní a severní Evropy. Zatímco EU vydává na sociální ochranu téměř třetinu svých výdajů (29 % v roce 2015), v České republice je to jen pětina (viz tabulka níže). Tyto rozdíly odrážejí nejen rozdíly v životní úrovni, ale ukazují na rozdíly v systémech sociální ochrany a demografických, hospodářských, sociálních a institucionálních podmínkách v jednotlivých zemích EU. Mezi lety 2010 až 2015 se podíl výdajů na sociální ochranu na HDP v Česku snížil z 20 na 19 procent. 

Nejvíce na sociální ochranu vydávají Francie (34 % HDP), Dánsko a Finsko (oba 32 % HDP), naopak nejméně Rumunsko a Lotyšsko (oba 15 % HDP). 

Sociální výdaje v EU byly v roce 2015 financovány ze sociální pojištění, které tvořilo více než polovinu (54 %) celkových výdajů a z daní (43 %). 

Ve většině zemí největší část peněz směřuje na starobní a pozůstalostní důchody – od necelých dvou třetin v Řecku (65 %) až po méně než třetinu v Irsku a na Islandu (32 a 28 % HDP). V České republice je to 47 %, což je o něco více než průměr pro země EU (46 %).  Větší podíl výdajů než na starobní a pozůstalostní důchody (dávky) v některých zemích připadá na oblast „nemoc, zdravotní péče a zdravotní postižení“. Jedná se například o Island, Norsko, Chorvatsko, Německo nebo Nizozemí. Rozdíly v těchto kategoriích reflektují rozdíly ve struktuře sociální ochrany a jejich financování v jednotlivých zemích.